Popsáno o tom bylo už hodně. Archeologická expedice Monoxylon má za cíl dozvědět se více o technických podmínkách šíření zemědělství do Evropy v neolitu před 9 tisíci lety a plavba experimentálních archeologů nyní posloužila jako předloha k popularizační verzi příběhu v podobě komiksu.
Pracovali na něm ředitel Archeoparku pravěku Všestary a archeolog z Univerzity Hradec Králové Radomír Tichý s grafikem Ondřejem Štulcem. Autoři na skoro sto stranách publikace Monoxylon IV - Příběh člunu jménem Král s desítkami fotografií odlehčeně popisují, co zažili a co se o pradávné historii i sami o sobě dozvěděli.
Důležité pro ně je, že se podařilo zdokumentovat trasu GPS a změřit rychlost větru i plavidla.
„Díky tomu známe plavební vlastnosti repliky člunu z jezera Bracciano, tedy jak se mění rychlost člunu s výškou a směrem vln, jak se mění s větrem, počtem pádlařů a velikostí nákladu. Pro nás je teď hlavní, jak bude díky našim plavbám a nashromážděným údajům možné modelovat další plavební trasy na počítači,“ říká experimentální archeolog Radomír Tichý, který byl u všech plaveb od Monoxylonu I. před necelými třiceti lety.
Hrdinský epos
„Nedokážeme přesně říct, co nás na moře vracelo stále znovu. Dobrodružství? Sportovní výkon? Poznání? Nebo všechno dohromady?“ Závěr předmluvy nové publikace naznačuje, co čtenáře na dalších stránkách čeká.
„Když jsem v roce 2021 svoji část knihy o expedici Monoxylon III označil za hrdinský epos, měl jsem šetřit slovy a ponechat si výraz až pro čtvrtou plavbu, kdy jsme na moři zažili neuvěřitelné věci. Člun jsme skvěle vyzkoušeli a o tom je tato kniha,“ líčí Tichý.
Základem dobrodružných situací nejen na moři jsou skutečné snímky pořízené během expedice doplněné o žánrové bubliny s odlehčeným textem. „Chtěli jsme uchovat realistickou podobu expedice,“ říká Tichý, proč vznikl komiks na základě fotografií, a ne třeba ilustrací.
Proč na starověkém člunu kinetóza nehrozí a jak cestují ovce. Archeolog Tichý vypráví |
Čtenář se v kapitolách dozví o stavbě člunu, přípravách na plavbu či testování člunu na přehradě Rozkoš, hlavní část samozřejmě tvoří samotná plavba.
Bublin je tu plno. „Vyšlo to, zadní vítr nám fouká do plachty.“ - „Vítr začíná sílit a s ním se objevují vlny.“ - „Šplouch!“
V tomto duchu se čtenář dozvídá, jaké bylo pádlování ve vydlabaném člunu po moři nebo co musí posádka udělat, když se člun kvůli vlně stává na okamžik neovladatelný. „Dobrá práce, kormidelníku!“ A pluje se dál.
Polidštění textů
Důvod volby komiksu je zřejmý, akademickou formu vědecké publikace by četl jen málokdo. Grafik Ondřej Štulc tvrdí, že komiks je určen všem, kteří se alespoň trochu zajímají o pravěk, zámořské plavby či o experimentální archeologii.
„Texty jsem musel trochu polidšťovat, protože Radomír je akademik. Když mluvili plavci ve vlnách jeho odbornou řečí, vypadalo to trochu zvláštně. Lehce jsme se při tvoření textů přetlačovali, ale bylo to ku prospěchu věci,“ usmívá se.
Přiznává, že výběr fotek vždy nebyl jednoduchý, ale nakonec pro každou situaci, kterou potřebovali ilustrovat, nějakou vhodnou z expedice našli. „Byl to skoro zázrak,“ říká grafik.
Čeští archeologové dopluli v pravěkém člunu na Peloponés, pádlovali sto hodin |
Prozatím vytisknou 500 kusů, prodávat se bude v archeoparku a ve vybraných hradeckých knihkupectvích od 12. července za 230 korun.
Na moře loni archeologové vyrazili s obměněnou posádkou, na rychlejším člunu, s pádly na zakázku z Kanady. Chtěli přivézt nová poznání o šíření raných zemědělských kultur ve Středomoří. Expedice trvala měsíc a podle Tichého přinesla řadu nových poznatků, například o chování plavidla v proměnách Egejského moře, ale také o tom, že experiment je pro archeologii nenahraditelný.
Expediční člun, který vydlabali z dubu podle předlohy pravěkého plavidla, je nyní k vidění v archeoparku ve Všestarech. Tichý nevylučuje, že se na moře vrátí, je prý pořád co zkoumat. „Byl bych rád, kdyby se to povedlo,“ dodává.
