Na pláni na severním okraji Plotišť nad Labem, kde už několik dní pracuje tým archeologů z hradeckého muzea, šplhá rtuť teploměru ke 40 stupňům ve stínu. Jen se stínem je problém. Nejbližší je pod vzrostlým stromem desítky metrů od vykopávek. Přesto vědci nešetří nadšením.
„V zemnici jsme odkryli část pece. Jde o senzaci. Hutnické pece z doby římské jsou ve východních Čechách extrémně vzácné,“ říká vedoucí výzkumu archeolog Pavel Horník, který se na dobu římskou specializuje.
Na nalezišti vědci objevili i další stopy po výrobě železa či zpracování rud. A to je mimořádné, protože s největší pravděpodobností narazili na sofistikovaný hutní areál starých Germánů z doby římské, který byl dosud znám hlavně z Německa a Polska.
„Kromě hutnické pece jsme objevili už i vápenickou pec. Vápno je potřeba pro hutnění. Našli jsme i jámu s tyglíkem se zbytky bronzoviny, tedy doklad odlévání barevných kovů. Zřejmě jsme se dostali dovnitř nějakého výrobního okrsku. Podobné výrobní areály se tehdy stavěly na okraji sídlišť, protože se tam pracovalo s ohněm a hrozily požáry. Výzkum je asi v polovině a na konečné závěry je ještě brzy, ale už teď lze říci, že jde o významné naleziště. Nepamatuji se, že bychom z doby římské ve východních Čechách něco takového měli. Už nález hutní pece z doby římské je výjimečný,“ potvrzuje vedoucí archeologického oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové Miroslav Novák.
Jen pár desítek metrů od něj bagr odstraňuje ornici, která dosahuje až půlmetrové síly. Ještě dál směrem k silničnímu tahu z Prahy na Náchod je lokalita evropského významu, pohřebiště s tisíci hroby Germánů z doby římské. Jejich bohatě vybavené hroby byly na polích za obecními statky zkoumány v druhé polovině minulého století.
Doklad vyšší řemeslné činnosti
Pozůstatky pece vědci objevili v mírně zahloubené chatě. „K bydlení tento objekt sloužit nemohl. Jeho podstatnou část vyplňuje pec. Zřejmě šlo o dílnu,“ pokračuje Novák.
Motyčkou překopává hlínu, kterou mu z jámy hází lopatou Pavel Horník.
„Zřejmě tu stojíme před dokladem vyšší řemeslné činnosti. Díky nálezům kovových předmětů z hrobů jsme věděli, že ve východních Čechách muselo existovat nějaké hutnické centrum. Bohužel řadu let se nám je nedařilo v terénu zachytit, proto se zdálo, že východní Čechy stojí maličko v pozadí oproti jiným regionům. Náš výzkum tento pohled mění a pomalu východ Čech přibližuje k některým oblastem Německa a zejména Polska, odkud známe velká metalurgická centra,“ upozorňuje Horník.
Doba římskáVědci v Česku dobu římskou datují od doby 50 nebo 30 let př. n. l. až do roku 350 nebo 380 našeho letopočtu. Tehdy na území České republiky převládaly germánské kmeny. Počátek doby římské se shoduje s odchodem Keltů a s pronikáním prvních Germánů na naše území. Konec doby římské souvisí s počátkem období, které je známé jako stěhování národů. |
Kromě pece z doby římské archeologové letos objevili u Plotišť čtveřici zásobních jam, které na pravěkých sídlištích plnily úlohu jakýchsi primitivních ledniček. Domy byly mírně zahloubené, v rozích byly kůly, které nesly střešní konstrukci. Stěny tvořilo pletivo z proutí nahozené jílem se slámou.
Výzkum na jižním okraji Předměřic začal v roce 2008, když archeologové hradeckého muzea náhodou přišli na neohlášenou stavbu základů kolonie rodinných domů, při které, jak později ukázal záchranný výzkum, bylo mnoho cenného zničeno. Přesto už tehdy zaznamenali osídlení z doby římské.
Z výstavby satelitu nakonec sešlo, avšak dva noví investoři, kteří tam mají v plánu postavit rodinné domy, přizvali archeology, aby místo prozkoumali.
Proto se vědci před týdnem znovu vrátili. Na ploše velké asi jako půlka fotbalového hřiště objevili kromě germánského osídlení i jeden objekt kultury zvoncovitých pohárů ze závěru eneolitu, čtyři hroby lužické kultury z doby bronzové a několik keramických střepů Keltů.
Keltské osídlení v této lokalitě však zatím potvrzené nemají. Pravděpodobně jde o keramiku splavenou z jiné části pole.
Na slunci se točily dvě směny
Archeologové v Plotištích bojovali s úmorným horkem.
„Vedro je opravdu nesnesitelné. Pracujeme od 7 do 16 hodin, ale od tohoto týdne jsme kvůli vedru museli přejít na dvousměnný provoz. Od sedmi do půl dvanácté dělá jedna parta, tu střídají čerstvé síly. Točí se tady pětičlenné skupiny. Celý den zůstávám jen já. V pátek jsme tu naměřili sedmatřicet ve stínu,“ říká Pavel Horník.
Pás úrodné půdy na hraně labské nivy, který se táhne přes Předměřice až do Lochenic, patří v republice k archeologicky nejzajímavějším. Je tu doloženo nepřetržité osídlení od starší doby kamenné a země tu stále vydává velmi cenné nálezy.
„Archeolog se do Plotišť a Předměřic vždycky těší, ale zároveň se trochu bojí. Díky dlouhému osídlení se tu navzájem překrývají kulturní vrstvy a výzkumy jsou o to obtížnější, než by tomu bylo, kdyby byla lokalita zasažena jednou archeologickou kulturou. Tohle je však výzva,“ dodává Horník.
