O tom, že Škroupův dům nejspíš půjde k zemi, se spekulovalo už od podzimu, kdy se kraj rozhodl zrušit smlouvu s obcí o rekonstrukci objektu.
Původně obecní budovu převzal kraj před osmi lety, aby ji opravil. Tehdy se náklady odhadovaly na 20 milionů korun. Jenže než se podařilo dotáhnout projekt ke stavebnímu povolení, odhadovaná částka vzrostla na 88 milionů korun bez vnitřního vybavení, a to nové vedení kraje odmítlo.
„Máme před sebou stavby sociálních domů, nemocnice, školy. Zdá se nám ta částka velká,“ zdůvodnil rozhodnutí loni v září hejtman Petr Koleta (ANO).
Kraj poté obci nabídl bezplatný převod budovy i s projektem, ale vesnice s 565 obyvateli to odmítla. Rada kraje proto dnes rozhodla, že objekt nechá zdemolovat a pozemek poté převede zpět na Osice. Přispěje jí však na rekonstrukci fary, kde se nachází pamětní síň skladatele české hymny.
„Rozhodnutí o demolici nebylo jednoduché, protože si plně uvědomujeme symbolickou hodnotu tohoto místa, které ale na autora české hymny odkazuje jen názvem budovy. O to důležitější je pro nás zachovat odkaz Františka Škroupa jinou, dlouhodobě udržitelnou formou,“ uvedl k rozhodnutí rady hejtman.
Do úřadu obec neinvestovala
Škroupův dům by za dva roky oslavil 100 let od svého vzniku. Vzpomínka to však bude už jen nad historickými fotografiemi. Stavba vznikla podle návrhu architekta Josefa Gočára v roce 1928 díky sbírce občanů u příležitosti desátého výročí samostatného Československa, 66 let po Škroupově smrti.
Kulturní dům sloužil v minulosti různým účelům, od holičství až po klubovnu SSM. V roce 1988 se tam propadla střecha a od té doby objekt chátrá. Budova nemá ani památkovou ochranu.
Pro obec je rozhodnutí kraje velkou ránou. Dlouhé roky počítala, že do opravené budovy přesune obecní úřad. „Budeme ho teď muset dát do pořádku. Roky jsme do něj už neinvestovali,“ přiznal starosta Osic Stanislav Bydžovský (nez.). Podle něj iniciativa kraje, loni odvolaná, byla největší nadějí na záchranu Škroupova domu za poslední desetiletí.
21. ledna 2016 |
Projekt počítal s opravou kulturního sálu, v němž by se pořádaly besedy, plesy a další akce. V přízemí mělo být přistavěné zázemí a bistro. Také se měla stěhovat Škroupova pamětní síň, knihovna, pošta i kanceláře obecního úřadu.
Školní výlety obrozence nespatří
Kraj v minulosti uvažoval o tom, že v objektu zřídí pobočku hradeckého muzea, podobně jako je na Chlumu Muzeum války 1866.
O objekt měla před lety zájem i nezisková organizace Dobré divadlo, která pořádá divadelní představení, hradecké Nábřeží řemeslníků nebo komentované prohlídky v Hradci Králové a Litomyšli. Spolek navrhoval v Osicích vybudovat centrum národního obrození, které by nabízelo výukové programy pro školní zájezdy.
„Chtěli jsme dětem přiblížit osobnost Františka Škroupa a jeho působení. Třídy by se tu ocitly v jiném století. Při příjezdu by je vítal Škroup, vedli bychom s nimi diskusi na téma vlastenectví. Děti by se pak rozdělily do skupin. Božena Němcová by s nimi tvořila verše, Bedřich Smetana by je zhudebnil, u Mánesa by malovaly, s Tyršem by chvíli cvičily. Nakonec by si upekly třeba placky s Magdalenou Dobromilou Rettigovou,“ představil tehdy vizi Dobrého divadla Tomáš Langr.
