Autorský projekt s výraznou poetikou je příležitostí ke zpomalení uprostřed rušného krajského města.
Krátký program, který působí až meditativně, vychází z neobvyklého osudu dřevěného kostela. Stavba, jejíž kořeny sahají na východní Slovensko, byla za dobu své existence několikrát přemístěna. Motiv putování, paměti a proměny se stal hlavní linkou nové expozice.
 |
Divotvornosti místo běžného výkladu nabízejí návštěvníkům prožitek, ve kterém musí zapojí představivost a vnímat prostor. Prohlídka nabádá k zastavení, ztišení a k novému pohledu na místo, které je sice drobné svou velikostí, ale výrazné atmosférou i příběhem.
Jaroslav Plesl v pořadu Skryté skvosty (2026)
Prohlídka je rozdělena do dvou částí. Nejdříve se venku každý sám projde okolo památky a poslouchá, co průvodce říká. Úloha připadla herci a královéhradeckému rodákovi Jaroslavu Pleslovi.
„Chtěli jsme kostel oživit instalací, která nebude jen předávat informace, ale návštěvníka opravdu vtáhne. Kostel sv. Mikuláše má mimořádně silnou identitu a zaslouží si formu, která ji dokáže zprostředkovat současným a živým způsobem,“ říká ředitelka Destinační společnosti Hradecko Soňa Došková.
Zvukový design, světlo, výtvarné objekty
Herec se občas odmlčí a zní jen hudba, jindy vás naopak vybídne, ať jdete blíž a všímáte si detailů, na něž poukazuje. „Nezdá se vám, že když dlouho sledujete kostel, město za vámi pomalu mizí? Dovolte si chvíli jen být,“ nabádá Pleslův konejšivý hlas. Ve sluchátkách záhy zašumí řeka, vždyť soutok Labe a Orlice je odsud kousek.
Po odložení sluchátek pokračuje prohlídka uvnitř. Také zde expozice kombinuje mluvené slovo, hudbu, zvukový design, světelnou práci a výtvarné objekty.
Podkarpatský kostelík v Hradci je o sto let mladší, než se uvádělo |
Součástí příprav byla loňská třídenní studijní cesta na východní Slovensko. Tvůrci se vydali do míst spojených s původem kostela, setkávali se s místními, sbírali materiály a naslouchali příběhům i krajině. Navštívili také kopii kostela v Habuře.
Zkušenosti z terénu se staly důležitým základem výsledné podoby. Na instalaci pracoval autorský tým ve složení Dominika Špalková, Viktorie Vášová, Ian Mikyska a Šárka Zahálková. Produkci zajistila Barbora Hodonická a odbornou konzultaci poskytla Lucie Nováková.
„Cesta na východní Slovensko se pro nás stala zásadní inspirací. Chceme přiblížit místo původu kostela a zároveň ho konfrontovat s prostorem, kde stojí dnes. Jak tyto krajiny vypadají nyní? Jak mohly vypadat tehdy? Co všechno si kostel přivezl a co naopak získal až tady?“ ptá se Viktorie Vášová.
Česky i v angličtině
„Výtvarnými prvky jsme se snažili nepřehlušit stávající vizualitu a sílu místa, naopak spíše podpořit pozornost a koncentraci na méně znatelné detaily,“ líčí Šárka Zahálková, která měla na starost scénografii a grafiku.
„Ve společném díle, které připomíná fakta a rozvíjí imaginaci a inspiraci, představují autoři svůj současný pohled na možnost oživení a přiblížení památek veřejnosti,“ poznamenává autorka námětu Dominika Špalková.
Při odchodu každý dostane papírovou skládačku s kostelem, který si může složit. „Dejte mu tvar a naplňte svůj vlastní kostelík vším, co pro vás bylo zajímavé a důležité. Můžete popsat a pokreslit jeho vnitřní i vnější papírové stěny anebo ho proměnit v malou pokladnici svých nasbíraných zážitků z výstavy,“ dočtěte se na papíře.
Instalace bude dostupná v české i anglické verzi. Prohlídka trvá přibližně 45 minut, kapacita jedné skupiny je 15 osob a doporučena je pro děti od 6 let. Bude přístupná od dubna do října, vždy od čtvrtka do pondělí mezi 14. a 18. hodinou. Začátky prohlídek budou ve 14, 15, 16 a 17 hodin. Pro skupiny bude možné domluvit rezervaci mimo běžnou otevírací dobu. Prostory kostela nejsou bezbariérově přístupné.
Hradec kostel koupil, hrozil jeho zánik
V Hradci Králové stojí kostel svatého Mikuláše od roku 1935, kdy ho město přivezlo z východního Slovenska.
Roubený kostel zasvěcený sv. Michaelu archandělu vznikl v roce 1605 ve východoslovenské obci Habura u Medzilaborců. Roku 1740 byl prodán a přestěhován do vsi Malá Polana, kde v roce 1759 proběhlo zasvěcení sv. Mikuláši Divotvorci. Kostel patřil řeckokatolické církvi a svému účelu sloužil až do roku 1915, kdy byl za první světové války silně poničen.
Po válce se již nevyužíval, protože v Malé Polaně mezitím postavili kostel kamenný. V roce 1934 byl jeho stav velmi špatný a hrozil mu úplný zánik. Hradec Králové dostal nabídku k odkoupení a zastupitelstvo návrh schválilo. Slavnostně byl kostel otevřen 28. října roku 1935 jako památník padlým za první světové války.
Jedna z nejstarších církevních dřevěných památek u nás se v letech 2016 až 2019 dočkala kompletní rekonstrukce.
Oprava dřevěného kostelíku je v polovině, před ohněm ho ochrání plyn |
Restaurátorskou obnovou prošel ikonostas, hlavní oltář prestolu, boční oltář, malby na stěnách kostela, ikony, svícny i kříž.
Malované trámy nechali naskenovat a když se je virtuálně pokoušeli složit tak, aby malby na sebe navazovaly, zjistili, že kostel byl původně mnohem větší. Památkově chráněná stavba patří mezi nejstarší dřevěné církevní objekty v Evropě.
Kostel patří do skupiny slovenských roubených kostelů, z nichž osm nejhodnotnějších zařadilo na svůj seznam UNESCO. Hradecký kostel se na něm neobjevil, neboť nestojí na svém typickém místě.
V současné době je kostel sv. Mikuláše majetkem města. Nachází se v Jiráskových sadech u soutoku Labe a Orlice.
