Tmavý Důl má kapacitu 156 lůžek, takovou leckdy nemají ani zařízení ve středně velkých městech. Všechna jsou obsazena a na umístění čekají stovky lidí. Čím si vysvětlujete tak velký zájem?
Hlavně bychom se měli zaměřovat na naši spádovou oblast, ale máme působnost v celém kraji. Hodně nám pomohlo otevření nového oddělení v roce 2021, které bylo v té době nejmodernějším ve všech krajských domovech. Když jsem jako ředitel nastoupil, měli jsme převis třiceti nebo čtyřiceti žádostí. Když jsme začali budovy opravovat, dostali jsme se na sto, a dnes máme v seznamech přes tři stovky seniorů, kteří čekají na umístění do Tmavého Dolu. Je to opravdu extrém. Stali jsme se velice vyhledávaným zařízením nejen díky modernímu zázemí, ale i díky vysoké kvalitě služeb.
Za jak dlouho na ně přijde řada?
Hlavním kritériem není pořadí, ale sociální potřebnost. Když se uvolní místo, vybírají sociální pracovnice žádosti seniorů, kteří službu potřebují nejvíc. Mají to vytipované dopředu. Jakmile se uvolní místo, do několika dnů ho dokážeme zaplnit.
Tak enormní zájem je zvláštní i proto, že Tmavý Důl je na samotě…
Je pravda, že jsme trochu specifický domov. Buď k nám lidé nechtějí, protože jsou zvyklí na město, anebo chtějí vyloženě sem, protože je tu klid. Od té doby, co jsme na konci roku 2021 otevřeli nové oddělení, nestíháme vyřizovat ani telefony. Z toho důvodu uvažujeme o výstavbě ještě jedné budovy.
Jak jste v těch úvahách daleko?
Zatím je to v plenkách. Sháním pro projekt podporu a zdroje financování. Chceme přidat maximálně šedesát lůžek. Víc už ne.
Proč ne?
V sociálních službách se vždycky musí nalézt nějaká hranice. Když je domov moc malý, je provoz neekonomický. Když je naopak příliš velký, vytrácí se komfort. Je důležité mít lůžka rozprostřená ve více budovách, v našem případě tedy ve třech, aby v odděleních zůstaly zachovány prvky komunitního bydlení. Rozhodně není žádoucí mít nasáčkovány desítky pokojů vedle sebe. I naše největší budova, která má 84 lůžek, je rozdělena na čtyři křídla po dvaceti. Chtěli bychom postavit podobné, jen o něco menší oddělení, protože budova z roku 2021 je prověřená, ušetříme za projekční práce a poměr ceny a výkonu je výborný.
Tmavý Důl a domovNachází se kousek za obcí Odolov, katastrálně je součástí Rtyně v Podkrkonoší. Domov sociální péče je krajskou příspěvkovou organizací. Má kapacitu 156 lůžek, z toho 84 lůžek je ve zvláštním režimu. V Tmavém Dole se od druhé poloviny 19. století dolovalo černé uhlí. Mezi lety 1954 a 1965 v areálu existoval pracovní tábor pro politické vězně. V roce 1970 komunisté tábor přebudovali na domov důchodců, o dva roky později v této části Jestřebích hor definitivně skončila těžba uhlí. V roce 1990 došlo k demolici povrchových objektů, ke stržení těžní věže a k uzavření šachty betonovým povalem. Domov patří mezi největší a nejdynamičtěji se rozvíjející zařízení svého druhu v kraji. Před dvěma lety se otevřel nový pavilon s 84 lůžky za 180 milionů korun. Stavbaři nyní modernizují původní dvě budovy, které obývá 72 seniorů. Cílem je zrušit vícelůžkové pokoje, do konce roku vzniknou v obou odděleních jednolůžkové a dvoulůžkové. Kromě této třicetimilionové investice firma staví kuchyň a centrální mytí. Domov sociální péče chce osadit střechy fotovoltaickými panely. „Nebudeme úplně energeticky soběstační, ale bude to pro nás představovat významnou úsporu,“ říká Antonín Stanislav, který je ředitelem od roku 2017. V plánu je i další nové oddělení s desítkami lůžek. |
Kdy byste chtěli další oddělení otevřít?
Myslím si, že to zabere minimálně tři roky.
Populace stárne, ale donekonečna zvětšovat nebo stavět nové domovy důchodců asi nepůjde…
Kraj má jeden z nejvyšších indexů stárnutí v republice a je pravděpodobné, že to bude čím dál horší. Navíc přibývá rodin, které se nedokážou o seniory postarat. Je to finančně i časově náročné. Pokud členové rodiny normálně pracují, je to pro ně nezvládnutelné. Určitě je potřeba posílit terénní sociální služby, ale obávám se, že bez masivní výstavby nových lůžek to nepůjde.
Dá se klientům v Tmavém Dole nějak kompenzovat to, že žijí daleko od města?
Myslím, že máme na velmi vysoké úrovni aktivizační program. Děláme skoro každý týden nějakou akci. Jsou to různé soutěže, ale také třeba zabijačka. Teď se to zase rozjíždí, protože kvůli covidu byl dva roky útlum.
Jak jste se vypořádali s covidovou pandemií?
Možná právě díky určité odlehlosti domova nás zasáhla pouze jedna vlna. Covidem onemocnělo deset zaměstnanců a třicet klientů, ale neměli jsme tady ani jeden těžký průběh. Za dva týdny bylo po všem.
Opravdu?
Byli jsme na to připraveni. Nakoupili jsme množství vitamínů a na doporučení lékařů dávali klientům poměrně vysoké dávky. Myslím si, že nám to pomohlo pandemii zvládnout.
Po vypuknutí války na Ukrajině jste ubytovali ukrajinské uprchlíky. Jsou u vás stále?
V polovině loňského března jsme přijali 43 uprchlíků, byl jich celý autobus. Z bývalých kanceláří jsme udělali provizorní pokoje. Někteří si už našli vlastní bydlení, teď tu máme kolem deseti ukrajinských seniorů. V Tmavém Dole pravděpodobně zůstanou, protože se nemají kam vrátit. Jak personál, tak naši klienti k tomu přistoupili velice solidárně, uvědomují si, že v této situaci je potřeba pomoci.
V Tmavém Dole dnes pracuje víc jak sto zaměstnanců. To není úplně málo. Je problém je sem dostat?
Sice jsme v odloučené lokalitě, ale myslím si, že tady jsou velmi dobré platové podmínky a množství benefitů. V poslední době problém sehnat zaměstnance absolutně nemáme. Nedávno jsme dělali výběrové řízení na pracovníka v sociálních službách a přihlásilo se dvanáct zájemců. To ještě před třemi nebo čtyřmi lety nebylo běžné.
Jak je na tom trh práce s kvalifikovanými sociálními pracovníky?
To už je horší. Když jsme sháněli sociálního pracovníka, měli jsme problém. Pro celý domov máme čtyři a bohatě to stačí. Pokud bychom dál navýšili kapacitu, budeme ještě jednoho potřebovat.