Jan Novák zdědil pozemek a rád by na něm postavil rodinný dům. Zašel proto na krajský úřad pro výpis inženýrských sítí pod zemí, vyřídil všechny dokumenty a začal stavět.
Když bagr těžil zeminu, poškodil nepřesně zakreslené plynové vedení, v nedaleké fabrice kvůli tomu museli odstavit výrobu a teď žádají milionové odškodnění. Protože byla chyba v digitální technické mapě, platit má kraj.
Uvedený příběh se zatím nestal, ale přesně ilustruje obavy královéhradeckého hejtmanství z novel stavebního zákona a zákona o zeměměřictví, který má krajům nařídit, aby zřídily a provozovaly digitální technickou mapu, v níž budou zakreslené všechny fyzické prvky.
Kromě staveb, chodníků či sloupů má obsahovat i všechny inženýrské sítě pod zemí. Poslanecký návrh převážně z dílny Pirátů a ODS už podpořila vláda a schvalovat ho má parlament. Jenže Královéhradeckému kraji vadí, že na samosprávy přenáší odpovědnost za případné chyby a navíc je zatíží i finančně.
„Nejde jen o pořízení mapy, ale také o její správu a aktualizaci. Spočítali jsme, že by mohla ročně vyjít na 11 až 22 milionů korun. S tím nesouhlasíme,“ říká radní pro regionální rozvoj Pavel Hečko (ČSSD).
O tom, že obavy kraje nejsou nereálné, svědčí případ z Dolních Břežan u Prahy. Při stavbě mateřské školy tam bagrista poškodil přivaděč k vodojemu, ačkoliv měl k dispozici mapu, kudy potrubí vede. Ve skutečnosti se však nacházelo o tři metry vedle.
Kraj přitom nemá prostředky na to, jak zkontrolovat každý metr inženýrských sítí, které mu správci nahlásí.
Není to špatný nápad, ale... Nepůjde ověřit, že mapy zcela sedí
„Zaměření jednotlivých sítí budou pochopitelně muset provádět soukromé společnosti, které pak informace předají kraji. V našich podmínkách je však téměř nemožné je verifikovat. Odpovědnost za data proto vnímáme jako velký problém,“ říká hejtman Jiří Štěpán (ČSSD).
Rada kraje ho v druhé půli srpna pověřila, aby na jednání Asociace krajů ČR vyjádřil odmítavé stanovisko hradeckého hejtmanství k novele zákona o zeměměřičství, která má krajům novou povinnost nařídit.
„Dnes provozuje digitální technické mapy pouze kraj Plzeňský, Zlínský, Karlovarský a Vysočina, takže ten náš postoj zřejmě nebude nijak výjimečný,“ míní hejtman.
Podle něj však samotný návrh na zřízení technických map špatný není: „Jsme si vědomi, že je potřeba ucelený a důvěryhodný systém pro správu a užívaní údajů o technické infrastruktuře, který bude sloužit nejen orgánům veřejné správy, ale i stavebníkům a veřejnosti.“
Proč se mají o mapy starat kraje? Vždyť má stát k tomu úřady
Pořízení digitální technické mapy by kraji měly zaplatit dotace. Jenže i tam podle radního pro oblast financí Rudolfa Cogana (STAN) číhá na kraj finanční riziko: „Bude to obrovsky náročné, protože dnes nikdo neví, kde přesně sítě vedou. Když se něco udělá špatně, mohli bychom dotaci vracet.“
Podle Cogana je nesmysl, aby se v navrhovaném jednotném systému o mapové podklady staraly kraje, když má stát vlastní úřady, které mají mapování republiky na starosti.
Agenda by se podle něj měla přesunout na Český úřad katastrální a zeměměřický, který má své pobočky v bývalých okresních městech. Lidem tak budou úředníci blíž. Poslanecká iniciativa však předpokládá, že se do map budou lidé dívat přes internet.
ODS a Piráti navrhují mapy jako chytré nakládání s daty
Novelu zákona navrhují poslanci v čele s Martinem Kupkou (ODS) a Ondřejem Profantem (Piráti). Digitální technická mapa má umožnit přesnější územní plánování, zjednodušit stavební řízení a zefektivnit procesy veřejné správy. Využití by mapy měly i v krizovém řízení, třeba při povodních. Podrobné mapy totiž mají obsahovat i všechny prvky nad zemí, třeba značky nebo ploty.
„Je to jednoznačně posun k chytřejšímu nakládání s daty, což je cesta, kterou se musíme ubírat,“ vysvětluje Profant, který je předsedou sněmovního Podvýboru pro eGovernment.
„Pro každého, kdo hledá například pozemek pro stavbu rodinného domu, bude mnohem snazší se na internetu podívat, jaké možnosti dané místo nabízí pro připojení plynu, vody, kanalizace, elektřiny či rychlého internetu,“ zdůrazňuje Kupka.
Digimapy nejsou novinkou, mají je některé kraje i města
Vznik digitální technické mapy není úplnou novinkou. Některá města či kraje je využívají už nyní. Dobré zkušenosti s nimi má například Zlínský nebo Plzeňský kraj, Praha, Liberec i další města.
„Digitální technickou mapu provozujeme od ledna 2014. Požadovaná přesnost v polohopisu a u nových inženýrských sítí se pohybuje se střední souřadnicovou chybou 14 centimetrů,“ přibližuje parametry mapy Eva Mertlová z tiskového oddělení Plzeňského kraje.
Obdobnou mapu se stejnou přesností provozuje i Hradec Králové. Používá ji zhruba 25 let a data aktualizuje dvakrát ročně. Město za ni platí pardubické firmě Geovap zhruba 120 až 160 tisíc korun ročně.
„Novelu zákona magistrát vnímá pozitivně zejména proto, že by mohlo dojít ke sladění dosud nehomogenního datového modelu (jednotlivých měst a krajů). V současnosti taková povinnost není a města stanovují parametry ve vyhláškách, které však neřeší jednotnost datového modelu,“ upozorňuje mluvčí hradeckého magistrátu Kateřina Šmídová. Samosprávy dosud digitální technické mapy zřizují dobrovolně, nově by to bylo povinné.
