V krkonošských lázních pracuje lékař Jan Podojil už třicet let, od roku 2018 je primářem Vesny. Léčebna má za sebou největší rekonstrukci v historii, která zahrnovala i vybudování nových moderních pokojů. Po dvou covidových letech se Vesna opět nadechuje a vrací se i zahraniční klienti.
Vesna získala věhlas léčbou pacientů s dětskou mozkovou obrnou. Jaké procento dnes tito pacienti tvoří?
Léčba pacientů s dětskou mozkovou obrnou je vlajkovou lodí Vesny, počet případů je stále poměrně vysoký. Máme s tím velké zkušenosti a je to takový náš základní program. Řekl bych, že tito pacienti ve Vesně tvoří zhruba 40 procent.
 |
Čím to vlastně je, že právě v léčbě tohoto onemocnění mají Janské Lázně takové úspěchy?
Jednak je to tradicí, dlouhodobost je v tomto případě velkým faktorem. Jednak kvalitním komplexním přístupem, který prosazujeme a který je naprosto zásadní. V jedné budově jsou kvalitní lékaři, rehabilitační pracovníci a fyzioterapeuti. To všechno v kombinaci s vodoléčbou, elektroléčbou a různými doplňkovými metodami vytváří jeden funkční celek. Další věcí je dlouhodobá práce s klienty, řada z nich sem jezdí pravidelně mnoho let a osobně se známe. Myslím si, že i tato osobní rovina hraje důležitou roli. Pro každé zařízení je nejlepší vizitkou, když se pacienti vrací, protože tam jsou spokojeni a vidí výsledky. Spolupracujeme s neurology a ortopedy z Fakultní nemocnice v Motole, což je špičkové pracoviště v České republice.
Nakolik se v posledních letech změnil přístup k pacientům s dětskou mozkovou obrnou?
Základ se snažíme udržovat stejný. Zcela zásadní je fyzioterapie, kterou doplňují další osvědčené metody jako třeba vodoléčba. Nezastupitelnou úlohu stále má osvědčená Vojtova metoda. K tomu rozvíjíme moderní trendy. Výborných výsledků dosahuje rehabilitační lékař Peter Olšák s elektroakupunkturou, máme robotické přístroje nebo přístroj pro asistovanou chůzi a další technologie pro rozvolnění svalového napětí. Snažíme se držet krok s dobou. Mladí lékaři a fyzioterapeuti jezdí na stáže, kde si dále prohlubují znalosti. Změnila se jiná věc. Když jsem před třiceti lety ve Vesně začínal, tvořili pacienti s doprovodem rodičů minimum. Dnes je to přesně naopak a s drtivou většinou dětí jsou rodiče po celou dobu pobytu. Myslím si, že je to správný trend, který jsme podporovali. Je důležité, aby u toho rodiče byli, nejen proto, aby se naučili cvičení s dětmi, ale aby poznali ostatní rodiče a uvědomili si, že nejsou sami, kdo má postižené dítě. Aktivní zapojení rodičů je zcela zásadní změnou.
MUDr. Jan Podojil (63)Pochází ze středních Čech, vystudoval pediatrii na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Po škole nastoupil na Dětskou kliniku Fakultní nemocnice Motol a pracoval také jako ambulantní dětský lékař. Začátkem 90. let přišel do dětské léčebny Vesna, v roce 2018 se stal jejím primářem. Žije v Janských Lázních. |
Nedávno jste představili multismyslovou místnost plnou barev, světel, stínů a různých předmětů. K čemu je dobrá?
Je to další, a musím říct, že velice oblíbený doplněk v léčbě. Je to relaxační místnost využívající širokého spektra smyslových vjemů s tlumeným barevným světlem, hudbou, vodním sloupcem nebo vodním lůžkem. Děti se tam uvolní, odborný rámec tomu dává fyzioterapeutka.
Kromě dětské mozkové obrny ve Vesně léčíte široké spektrum neurologických onemocnění. Je nějaká diagnóza, se kterou se v poslední době setkáváte častěji než dříve?
To bych ani neřekl. Spíš mě překvapuje, jak velký počet dětí se k nám dostává po cévní mozkové příhodě. Je jich poměrně hodně. Relativně velké množství je také pacientů s progresivními neurologickými onemocněními, jako je myopatie.
Jak jste se vypořádali s dva roky trvající pandemií covidu?
Bylo to velmi nepříjemné a náročné období, které vyčerpalo personál. Zajištění odběrů, karanténní opatření a dodržování nejrůznějších nařízení byly spojené s obrovskou administrativou. Velmi negativně to ovlivnilo naši práci. Vesna byla v provozu po celou dobu pandemie, nicméně výpadek pacientů byl značný. V jednu dobu jsme měli obsazenou jen necelou čtvrtinu kapacity.
Dětská léčebna VesnaLéčebný komplex vybudovali v roce 1981 italští stavitelé. Specializuje se na léčbu onemocnění pohybového aparátu, dýchacího ústrojí a nervového systému. Zaměřením a kapacitou lůžek byla ve své době unikátní a dodnes má v České republice výlučné postavení. Světovou proslulost získala léčbou následků dětské mozkové obrny. V roce 2013 hrozilo Vesně zavření. Kritickou ekonomickou situaci ale léčebna odvrátila a významně investovala. Léčebna má sedm lůžkových oddělení, kapacita je 200 pacientů. Součástí je základní škola, kino, tělocvična, bazén s posuvným dnem, herny a interiérové hřiště. |
Do Vesny se jezdily léčit i děti ze zahraničí, což dva roky díky covidu nebylo možné. Už se začínají vracet?
Dlouhodobě k nám jezdí klienti s arabského světa, Kuvajtu, Saudské Arábie, Spojených arabských emirátů, ale také z Ruska a zemí bývalého Sovětského svazu. Nejsou to pouze pacienti po dětské mozkové obrně, ale také po úrazech a s neurologickými obtížemi. Covid to na dva roky výrazně narušil, teď se klienti z Arabského poloostrova začínají vracet. Rusové samozřejmě ne. Mimochodem jsem předminulý týden Vesnou prováděl exministra zdravotnictví Kuvajtu. Pokud lidé váží tisíce kilometrů dlouhou cestu, aby se léčili v Janských Lázní, tak to je pro Vesnu výborná vizitka.
Loni skončila dva roky trvající rekonstrukce léčebny za víc než sto milionů korun. Ve dvou patrech vznikly moderní pokoje. Jak velký přínos pro léčebnu znamenají?
Jednoznačně to je krok dopředu. Přestože tam je finanční spoluúčast, je o tyto pokoje mezi rodiči velký zájem.
Dlouhodobě se mluví o personální krizi českého zdravotnictví. Nakolik se s nedostatkem lékařů potýkáte ve Vesně?
Nebudeme si zastírat, že to je neustálý problém. Platí to o lékařích i fyzioterapeutech. Navíc je v těchto oborech velká fluktuace, která je ale přirozená a zdravá. Je pochopitelné, že mladí fyzioterapeuti chtějí získávat zkušenosti. Výhodou a zároveň nevýhodou Vesny je její umístění v podstatě na samotě u lesa na periferii republiky. Jednoznačně je problém v tom, že vysoké školy produkují málo absolventů. Proto chybí lékaři, fyzioterapeuti, ale také zubní lékaři a další zdravotnické profese. Jako velkou chybu vidím, že byla zrušena pediatrická fakulta. Dlouhou dobu nebyl personální nedostatek ve zdravotnictví vidět, ale ten problém vznikl před dvaceti lety. Teď nás to dobíhá, protože lékaři mé generace odcházejí do penze a mladých je málo.
