Přestože cyklostezky a cyklotrasy mají chránit před motoristy a hustým provozem, existují na nich místa, která mají přesně opačný efekt. Hustý provoz, nepřehledné zatáčky, extrémní sjezdy, špatný povrch nebo podivné značky.
1. Hradec Králové matoucí značky
Dopravní značení, nad kterým zůstává rozum stát, má Hradec Králové. Cyklisté, kteří poslechnou „cyklopruh“ na Tylově nábřeží, se vystavují nebezpečí srážky s autem. Je to paradox, ale nepřehlédnutelné značky na silnici neznamenají novou stezku, ale upozornění řidičům na výskyt cyklistů.
Na novém „jízdním pruhu“ je jasně nasprejovaný emblém cyklisty, dokonce se šipkou. Jenže kolař, který symbol celkem logicky pochopí coby novou cyklostezku, se ocitá v dvojnásobném nebezpečí: riskuje střet s autem, protože pruh vede v bezprostřední blízkosti kolmých parkovacích stání, a v krajním případě mu paradoxně hrozí i oplétačky s policií (více o matoucím značení čtěte tady).
Podle chování hradeckých cyklistů je jasné, že také oni koridor vzali jako novou stezku.
2. Křinice nečekaný extrém ve skalách
Pokud se chce cyklista dostat nejkratší cestou z oblíbené restaurace Amerika v údolí pod Broumovskými stěnami u Křinic do skalního města Hvězda v Hlavňově, musí se vydat těžkým terénem po značené stezce. Sice cyklistu hned u hospody varuje cedule, která říká, že tato trať je jen pro opravdu zdatné bikery, ani to však přesně nevyjadřuje, co vás čeká.
Stoupání je tak ostré, že i zkušený sportovec musí kolo do kopce strkat. Převýšení dosahuje úctyhodných 200 metrů. Když už se po několika stovkách metrů vyškrábete nahoru, vyrazíte po strmé cestě zase dolů, kde je na trati tolik velkých kamenů, že dá práci mezi nimi kolo vůbec táhnout, natož na něm jet.
Není náhodou, že těžké stoupání a následný sjezd si oblíbili příznivci extrémního závodu horských kol Rallye Sudety. Pasáž, kde jezdci při jízdě z kopce skáčou přes kameny i několikametrové skoky, patří k divácky nejatraktivnějším místům celého závodu.
3. Žabokrky schůdek u krajnice
Cyklistům mířícím z Police nad Metují do Hronova nezbývá než absolvovat asi kilometrový úsek mezi křižovatkou Mýto a mlýnem Kozínek po silnici druhé třídy, kde řidiči v táhlých a málo přehledných zatáčkách často riskantně předjíždějí.
Kolaři sice mohou sjet za Kozínkem na cyklotrasu, která se vine za řekou Metují, ale protože je to delší, s oblibou si cestu zkracují po hlavní silnici. Pomineme-li, že by tam neměli co dělat, když existuje cyklostezka, neohrožují je jen svištící auta, ale hlavně pozůstatek ne úplně podařené rekonstrukce vozovky na předměstí Hronova v Žabokrkách.
Silničáři museli asfaltku kvůli závadám předělávat a na několika stovkách metrů nové silnice zůstal přibližně centimetrový schůdek u krajnice mezi původní a novou vrstvou asfaltu. Od železniční zastávky Žabokrky dál do Hronova už cyklisté pokračují raději po chodníku, případně se mohou znovu napojit na cyklotrasu za Metují.
4. Dvůr Králové červená v jednosměrce
Červený cyklopruh v jednosměrce u dvorského kostela sv. Jana Křtitele dráždí motoristy od prvních chvil jako červený hadr býka. Přestože jeho účelem je ochránit cyklisty, na rušné třídě je od loňského podzimu spíš vystavuje riziku (o kritice cyklopruhu čtěte zde).
Sto metrů dlouhý pruh končí u frekventované a nepříliš přehledné křižovatky s Husovou ulicí. Střetávají se na ní cyklisté přijíždějící od kostela s auty vyjíždějícími z náměstí T. G. Masaryka a především s vozidly ze strmé Husovy ulice.
V ní provoz v posledních týdnech ještě více zhoustl kvůli uzavírce Benešova nábřeží, kde se opravuje silnice k zoologické zahradě. Cyklisté sice musí dávat přednost autům, ta ale do ostré zatáčky vjíždějí poměrně rychle a kolaře často zaregistrují až na poslední chvíli.
5. Brod nad Labem jako na závodní dráze
Jedno z komplikovaných míst na Labské stezce mezi Kuksem a Hradcem Králové se nachází u výletního bufetu pod mostem v Brodu nad Labem. Ve směru od Heřmanic vede cyklotrasa zčásti po silnici kolem rodinných domů, pod mostem se stáčí k Labi a dál pokračuje opět jako asfaltová stezka.
Přestože odbočka je poměrně ostrá, cesta v těchto místech svádí k rychlé jízdě. Jet 30 kilometrů v hodině nevyžaduje velké úsilí. Prostoru přitom na úzké stezce mnoho není. I proto zde v poslední době došlo k srážkám kolařů.
„Někteří jsou neukáznění a chovají se jako na závodní dráze. Jezdí tudy ve vysoké rychlosti, neberou ohledy na matky s kočárky, děti ani na auta. Jedou vedle sebe ve dvou ve třech a neuhnou se,“ popisuje Jan Horčička, který u stezky bydlí. Aby obec cyklisty umravnila, iniciovala na vjezdu a výjezdu z Brodu osazení dopravních značek s označením začátku a konce cyklostezky.
6. Hradecké lesy kritický moment U Dvou šraňků
Velký pozor si musí dát cyklisté i bruslaři na křižovatce velmi frekventované Hradečnice a Písečnice v novohradeckých lesích. Písečnice zde strmě klesá a cyklisté a inline bruslaři do křižovatky populárního kolařského okruhu vjíždějí takřka naslepo. O mnoha nehodách tu svědčí intenzivní brzdné stopy a utrhané cyklosoučástky.
Nebezpečnost křižovatky si na vlastní kůži vyzkoušel i fotograf MF DNES. Když si vyhlížel místo na fotku, narazil do něj z boku rozjetý cyklista. Naštěstí se nic nestalo žádnému z aktérů srážky, ani fotografické technice.
7. Jaroměř příliš ostré zatáčky
Jako had se klikatí Labská stezka na Jakubském Předměstí v Jaroměři. Ve směru od Kuksu za odbočkou k Muzeu magie se trasa prudce stáčí doprava, pravoúhlá zatáčka v mírném sjezdu nutí prudce sešlápnout brzdu, jet takřka krokem a na úzké asfaltce se držet co nejvíc u krajnice.
Velká opatrnost je na místě, výhled znemožňuje zeď „nalepená“ u stezky a do zatáčky vjíždíte naslepo. Protijedoucího cyklistu spatříte až při výjezdu.
Podobná situace se opakuje o necelý půl kilometr dál při výjezdu do obydlené části předměstí. Obezřetnost je nutná hlavně při zpáteční cestě. Po průjezdu ulicí Na Úpě následuje krátké klesání a ostrá levotočivá zatáčka. Výhled na stezku a protijedoucí cyklisty je zde ale přeci jen o něco lepší.
8. Orlické hory prudký kopec s ostrou zatáčkou
Jeden z nejprudších kopců v Královéhradeckém kraji, kde cyklista hravě vyvine rychlost přes 70 kilometrů v hodině, vede z Velké Deštné v Orlických horách. Problém je, že na jednu stranu kolaři v obrovské rychlosti vjíždějí do pravoúhlého „téčka“, na druhé straně vede do Zdobnice stejně prudká neudržovaná asfaltka.
V Orlických horách najdeme i další záludnosti, se kterými se bikeři musí vypořádat. Ze Šerlišského Mlýna do Deštného vede krásná silnice lesem. Je to pětikilometrové klesání plné ostrých zatáček, ale bohužel dost často i protijedoucích aut chatařů. Nedávno se tu dokonce stal smrtelný úraz.
9. Hostinné stezka jako „hrdlo lahve“
Další místo na Labské stezce, kde by cyklisté měli minimálně zpozornět. Na samém konci stezky ve směru od centra Hostinného na Vrchlabsku mění trasa u splavu prudce směr. Esíčko u venkovní hospody nutí rozjeté cyklisty prudce zabrzdit.
Klikatící se cesta v tomto místě připomíná hrdlo lahve. Úzkou asfaltku na jedné straně lemují zahrádkářské kolonie, hlavně v létě se zde potkávají davy cyklistů s inline bruslaři, rodinami s kočárky, chodci. Do toho volně pobíhají psi a jezdí automobily zahrádkářů. Přestože motoristé nemají na cyklostezce co dělat, chataři mají v Hostinném výjimku.
Ještě větší komplikace může způsobit nenadálý déšť, vyhlazená asfaltka pořádně klouže. To by měli mít na paměti hlavně vyznavači silniční cyklistiky.
10. Krkonoše rozdrncaný sjezd
Na téměř sedmikilometrové stoupání od Hříběcích bud k Chalupě Na Rozcestí v Krkonoších by se měli vydat jen cyklisté, kteří už mají něco za sebou. Kopec s převýšením 550 metrů je výzvou pro drsňáky. Platí to dvojnásob při jeho sjíždění.
Hlavně sešup v horní pasáži směrem k Friesovým boudám vyžaduje dobře seřízené brzdy i nervy. Asfaltová cesta je místy rozbitá, na bikery číhají rigoly, díry i zrádné štěrkové úseky. Nebyl by tu problém jet sedmdesátkou, nerovnosti povrchu však většinu cyklistů s pudem sebezáchovy nepustí přes padesátku.
