Před sídlem Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) ve Vrchlabí se v pondělí odpoledne sešlo asi pět desítek lidí. Podle odpůrců stavba nové boudy v samém srdci Krkonoš naruší krajinný ráz a ohrozí zdejší ekosystém. Boudu se 42 lůžky chce na zbořeništi původní boudy vybudovat společnost Bergalm. Ochranáři záměru umístěnému na dohled od nejpřísněji chráněného území národního parku dali zelenou, podle nich je v souladu s platnou legislativou.
Lidé před sídlo ochranářů přinesli transparenty se slogany „Jelení louky nejsou lovecký revír developerů“, „NE! apartmánové obludě“ nebo „KRNAP nechrání přírodu, ale developery“. Některé byly adresované přímo řediteli správy parku Robinu Böhnischovi. Stálo na nich „Kozel zahradníkem“ a „Robin Böhnisch pryč z KRNAPu“.
„Nesouhlasíme s tím, co se děje na Jeleních loukách a chceme zabránit, aby tam vyrostl apartmánový dům. Na Jeleních loukách se na rozdíl od Pece pod Sněžkou dosud nestavělo a mělo by to tak i zůstat. Správa KRNAP měla mnohem víc usilovat o to, aby se tam nemohlo nic podobného postavit,“ uvedl organizátor demonstrace Bernard Heinitz z Trutnova, který také rozjel petiční akci.
Internetovou verzi petice podepsalo více než 1 500 signatářů, papírovou podle něj asi 500 lidí. Požaduje zastavení všech kroků směřujících k výstavbě rekreačního objektu, zapojení veřejnosti do rozhodování o budoucnosti Jeleních luk i zveřejnění konkrétních osob ze správy parku, které záměr povolily.
Demonstranty z Trutnova přivezl autobus, někteří si vzali dovolenou a dorazili až z Prahy.
„Do Krkonoš jezdím od dětství. Mám pocit, že v jedinečných lokalitách, jakou jsou Jelení louky, není možné stavět apartmánové domy, ať už zákon říká cokoli. Bude tam jezdit víc aut a víc lidí, to nemá s ochranou přírody nic společného,“ řekl Tomáš Moravec.
Stavba je jen osm metrů od klidového území, kam když vstoupíte, tak dostanete pokutu. Na stavbě budou vrtné soupravy. Lidé kolem Jeleních luk požádali o zřízení skialpové trasy na tři měsíce v roce a bylo jim oznámeno, že nemůže vzniknout, protože tetřívek může být člověkem pouhou chůzí vyrušený až na 750 metrů. Já se ptám, na jakou vzdálenost tetřívka vyruší vrtná souprava.
Pavel Klimeškrajinný ekolog
„Během stavby tam budou jezdit náklaďáky, dopad na přírodu bude obrovský. KRNAP přece nemůže říct, že je to všechno v rámci zákonů. Jelení louky jsou pro mě srdeční záležitostí, strašně mi na tom záleží,“ uvedl Petr Blažka, který také přijel z Prahy a kvůli protestu si vzal dovolenou. „Až tam bude tahle věc stát a budeme kolem ní chodit, budeme si moci říct, že jsme proti tomu aspoň něco udělali a nebude nás to ničit,“ dodal.
Víc udělat nešlo
Správa KRNAP nevydala k záměru developera negativní stanovisko. Aby se mohl realizovat, udělila dvě výjimky. První pro záchranný transfer jedinců zvláště chráněných druhů rostlin ze zbořeniště, druhou na úsek přípojky odpadních vod. Robin Böhnisch během zhruba hodinové diskuze s demonstranty několikrát zopakoval, že se správa parku při rozhodování musí řídit platnými zákony a nepřekračovat své kompetence.
„Investor z našeho pohledu splnil všechna kritéria, ve kterých má správa parku kompetence. Záměr není ve střetu s Naturou 2000 ani s dalšími předměty ochrany a je přijatelný z hlediska krajinného rázu. Intenzivně jsme se tím zabývali dva a půl roku. Nenapadá mě, co víc by správa parku mohla v zákonných mantinelech, které má, podniknout,“ sdělil ředitel.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Vyloučil, že by byl ve spojení s developerem a snažil se projekt „protlačit“, jak zaznělo na demonstraci. Podle něj se povedlo docílit, že ubytovací objekt na Jeleních loukách nakonec bude mnohem menší, než firma zamýšlela.
Robin Böhnisch zároveň ocenil, že přišlo tak velké množství demonstrantů, kterým není jedno, co se na území národního parku odehrává.
„Aby se před správou parku sešlo tolik lidí, kteří mají o krkonošskou přírodu zájem, byť třeba neznají naše pravomoce, považuji za velmi dobré. Velmi bych si přál, aby takovýto zájem byl také v každé obci, když se projednává územní plán. Často prochází zcela bez pozornosti lidí a po nějakých deseti letech jsou mnohdy překvapeni, co ten územní plán obsahuje.“
Čtyřpodlažní boudu Jelení potok s deseti pokoji a 42 lůžky chce společnost Bergalm postavit v závěru Zeleného dolu na zbořeništi původní horské boudy ze začátku 20. století. Tehdejší majitelé ji zavřeli v roce 1988, stála zde však až do roku 2014. Zbyla po ní část obvodového zdiva a tuny sutě. Na dohled od klidového území Krkonošského národního parku se povalují metráky cihel, dřeva, asfaltové pásy, žebříky, polystyren, kabely, železné tyče a další materiál. K zemi šla i část opěrné betonové zdi.
23. září 2024 |
Investoři o stavbu nového ubytovacího objektu usilují s přestávkami od 90. let. Souhlasné stanovisko vloni dalo i město Pec pod Sněžkou, přestože radnice byla původně proti. Projekt má územní rozhodnutí. Společnost Bergalm vlastní na Jeleních loukách pozemky o výměře 4 500 metrů čtverečních. Novostavba bude 50 metrů dlouhá a 12 metrů široká.
„Chceme postavit novodobou horskou boudu s provozem typologicky daným regulemi, které stanovuje životní prostředí a Správa KRNAP,“ řekl dříve zástupce investora Jakub Lovecký. Podle něj by práce měly začít v letošním roce.
Falešná hra
Vloni na podzim se do kritiky ochranářů kvůli Jelením loukám pustil krajinný ekolog Pavel Klimeš. Bouda je podle něj předimenzovaná, objemově třikrát větší než původní stavení, v rozporu s územním plánem a nevratně naruší genius loci celé lokality.
„Schválení rekreačního domu zcela mimo měřítko na hranici nejcennější zóny národního parku je zásadním pochybením zodpovědných úřadů včetně Správy KRNAP a vedení města Pec pod Sněžkou,“ uvedl Klimeš. Radnice v Peci odmítla, že by projekt obcházel platný územní plán.
Novostavba bude mít nadzemní objem asi pět tisíc kubických metrů, což je podle developera a ochranářů 105 procent původního objektu. Pavel Klimeš hovoří o celkovém objemu přes devět tisíc metrů kubických ve srovnání s původní boudou.
„Správa KRNAP hraje s developerem tuhle falešnou hru,“ říkal do megafonu na pondělní demonstraci Klimeš. Podle správy parku není objem stavby směrodatný. „Zásadním kritériem pro posuzování dopadu na krajinný ráz je pohledová plocha,“ uvedl mluvčí Radek Drahný.
Krajinný ekolog podobně jako na podzim volil ostrá slova. „Stavba je jen osm metrů od klidového území, kam když vstoupíte, tak dostanete pokutu. Na stavbě budou vrtné soupravy. Lidé kolem Jeleních luk požádali o zřízení skialpové trasy na tři měsíce v roce a bylo jim oznámeno, že nemůže vzniknout, protože tetřívek může být člověkem pouhou chůzí vyrušený až na 750 metrů. Já se ptám, na jakou vzdálenost tetřívka vyruší vrtná souprava,“ uvedl Pavel Klimeš.
Původní horskou boudu na Jeleních loukách postavil Wenzel Kohl mezi lety 1921 až 1923. O sedm let později přistavěl další trakt s pokoji pro hosty a později také stáj. V roce 1974 měla bouda kapacitu 92 lůžek, fungovala do roku 1988. Na druhé straně Jeleního potoka od 19. století slouží hostinec založený Johannem Kohlem. Od roku 1985 zde hospodaří Vratislav Říha z Horního Maršova. Úzké údolí Zeleného potoka a jeho přítoků je ledovcového původu. První osadníci, dřevaři a horníci z alpských zemí přišli ve druhé polovině 16. století.
