Pokud nelžou výsledky chemické analýzy, třeba xyleny by se tu mohly skoro těžit. Těchto rozpouštědel je v místech nejvyšší kontaminace 2,5 milionu mikrogramů v jednom litru vody, normy připouštějí maximálně 190 mikrogramů.
Podobně je na tom naftalen: koncentrace dosahuje až 11 tisíc miligramů, zatímco za nevýznamnou hranici se považuje jen 0,14 miligramu.
Kontaminaci má na svědomí fabrika, která před více než sto lety začala v tehdy ještě městem neobklíčeném areálu u Vančurova náměstí vyrábět dehet.
„Takových míst se zatížením z minula je po městě více. Není to nic zanedbatelného, avšak nějaké přímé zdravotní ohrožení se nenašlo,“ konstatuje Iva Šedivá, vedoucí odboru životního prostředí na hradeckém magistrátu.
V někdejším průmyslovém areálu nyní sídlí několik firem. V roce 1919 tu výrobu lepenek převzala společnost Teerag, jež tu už pod názvem Dehtochema vyráběla až do 70. let. Od té doby se v podzemních vodách jedy rozšířily nejméně kilometr jižním směrem. Koncentrace rozpouštědel sice se vzdáleností od epicentra slábne, ale to je jen slabá útěcha.
Kontaminace postupuje souběžně s Průmyslovou ulicí, protíná třídu Karla IV., Baťkovo náměstí, pěší zónu a zatím se neví, zda prozatím končí „jen“ na Masarykově náměstí, anebo dosáhla až do Lipek nebo k soutoku Labe s Orlicí.
„Z toho, co dosud víme, vyplývá, že je to opravdu závažná věc, protože půda je zamořená pod většinou hradeckého centra. Tu otázku otevřeme v komisi pro životní prostředí a tam bychom si měli říct, co s tím uděláme. Studie odhalila přibližný rozsah, ale neřeší, co se bude dít dál. Podle mě by bylo dobré něco udělat minimálně se zdrojem znečištění, protože v někdejším průmyslovém areálu je dodnes největší kontaminace, která se do podzemních vod dál proplachuje,“ říká člen hradecké rady a předseda komise pro životní prostředí Adam Záruba (Změna a Zelení).
Fatální rána pro podchod
K téměř neuvěřitelné nehodě související s kontaminací došlo v minulých letech při stavbě parkovacího domu Katschnerka. Koncentrace ropných produktů byla asi 300 metrů od bývalé Dehtochemy tak obrovská, že tu začalo hořet.
Dobré je, že v centru existuje jen naprosté minimum studen, otrava lidí tedy hrozí jen hypoteticky. Horší je, že úplné vyčištění je nemožné kvůli výstavbě, zatím se nic nedělá ani se samotným zdrojem znečištění. Kontaminace přinejmenším zkomplikuje a v některých případech i znemožní další budování.
„Špatné je, že nelze udělat rozsáhlé sanace, protože je to uprostřed města. Chtěli bychom znát nejen hranici, kam kontaminace sahá, ale i rychlost, jakou znečištění postupuje. Putuje jen na jih díky toku Labe, kam údajně nepronikla, avšak já bych se obával i toho. Musíme zkusit na likvidaci zdroje vymyslet nějaký projekt,“ míní náměstek primátora pro životní prostředí Martin Hanousek.
Přestože zdravotní ohrožení je údajně zanedbatelné, Hradec Králové nejspíš bude muset kvůli jedům pozměnit územní plán. Jde hlavně o limity pro dosud nerealizované stavby. Kontaminace může znamenat fatální ránu třeba pro uvažované rozšíření podchodu na třídě Karla IV., ve stejné ulici se město i architekti vážně zabývali myšlenkou umístit podzemní garáže až pro 265 automobilů.
„Pokud bychom měli respektovat výsledky studie, nějaké rozsáhlé podzemní stavby v centru města jsou podle mě vyloučené,“ domnívá se Záruba. Podle něj by největší překážku znamenala hlavně vytěžená zemina: „Bezpochyby by se jednalo o nebezpečný odpad, navíc v množství tisíců tun. Zkrátka uvažovat o podzemních stavbách je vysoce rizikové.“
Velmi problematické by bylo rovněž vypouštění zasažených vod do kanalizace. Jindy rutinní záležitost by se v hradeckém centru změnila v očistný a monitorovací proces.
Co se s hradeckými jedy bude dít dál? Prozatím musí stačit jen několik monitorovacích vrtů blízko ohniska a ve směru proudění spodní vody. Město už vytipovalo další možný postup kontaminace, a proto přibudou nové vrty.
Mapy poskytuje freytag & berndt. © freytag & berndt, SHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost také vytváří knižní sérii Toulavá kamera s tipy na výlety po celém Česku, která je ideálním dárkem pro obdivovatele krás naší vlasti.
„Loni jsme dělali opakované zkoušky a podle nich se koncentrace ropných produktů v zemi snižuje. Další zkoušky se budou dělat dvakrát ročně,“ říká Šedivá.
Jisté však je, že dokud se nic neudělá s ohniskem a v někdejší dehtárně, mohou se jedy volně šířit dál.
„Znečištění se s největší pravděpodobností rozšířilo poměrně daleko. Můj otec vyrůstal na Pražském Předměstí a říkal, že voda ve studních tam byla špatná už v 50. letech. Proto by bylo nejlepší areál vytěžit, odstranit přímý zdroj a zbytek potom hlídat,“ domnívá se Záruba.
