Ambiciózní plán má podpořit cestovní ruch a oživit ekonomiku v pohraničních regionech. Propojit dálkovou trasou Krkonoše a Orlické hory chce projekt Euroregionu Glacensis Českopolská hřebenovka.
Hřebenovka spojí největší vrcholy česko-polského pohraničí: Ještěd, Sněžku a Praděd. Povede po stávajících turistických trasách, ale bude mít vlastní značení. Protne území Libereckého, Královéhradeckého, Pardubického, Olomouckého kraje a Dolnoslezského vojvodství na polské straně. Trasa se napojí na Českosaskou hřebenovku, která končí na Ještědu.
„Cílem je zvýšit návštěvnost regionu a zlepšit využitelnost turistických cílů, které vznikly v rámci jiných projektů, což by mělo podpořit ekonomickou situaci v pohraničí. Ta v současnosti není úplně nejlepší,“ říká sekretář Euroregionu Glacensis Jaroslav Štefek.
Navržená dálková trasa v Krkonoších kopíruje státní hranici s Polskem, na Broumovsku se dělí do dvou větví, které souběžně vedou Dolnoslezským vojvodstvím a podél hranice Orlickými horami. Střetávají se opět v Jeseníkách a končí na Pradědu.
Sdružení na projektu spolupracuje s Euroregionem Nisa, celkem se na tom podílí 29 obcí, sdružení a organizací. Rozpočet překračuje 10 milionů eur, dotace z Evropské unie by měla pokrýt čtyři pětiny částky. Nejnákladnější položkou je stavba rozhledny na vrcholu Králického Sněžníku za téměř 80 milionů korun.
Vyhlídky inspirované visutými lávkami v Alpách
Projekt dohromady počítá se stavbou 18 rozhleden. V Krkonoších mají vzniknout na Čertově hoře v Harrachově, na místě dnes již neexistující Maxovy boudy na Rýchorách, Rokytnice nad Jizerou chce v lesoparku vybudovat čtyři skalní vyhlídkové objekty inspirované visutými lávkami v Alpách.
Na Náchodsku se počítá se dvěma rozhlednami: ve Vysoké Srbské a na vrchu Šibeník v Novém Hrádku, kde bude základem vyhlídkové věže tubus bývalé větrné elektrárny.
Olešnice v Orlických horách vybuduje 30 metrů vysokou vyhlídku na Feistově kopci, Deštné plánuje unikátní devatenáctimetrovou dřevěnou rozhlednu na Velké Deštné. Její vzhled je inspirován deštěm a větrem.
„Stejně jako je déšť formován větrem, je pětiboký půdorys zformován tvarem vrcholových vrstevnic hory Velké Deštné. Proudy deště byly transformovány do tenkých tyčových prvků konstrukce rozhledny,“ vysvětlil architekt Tomáš Jurák ze studia Architekti.in, které návrh zpracovalo.
Radnici v Deštném se podařilo získat pozemky na nejvyšším vrcholu Orlických hor, v současnosti pracuje na stavebním povolení. „Rozhledna na Velkou Deštnou patří, věřím, že se nám ji podaří zrealizovat,“ uvedla starostka obce Alena Křížová. Dřevěné vyhlídky byly na hoře už od 19. století, všechny ale musely být strženy, protože neodolaly horskému klimatu.
Impozantní rozhledna vznikne na Králickém Sněžníku
Více turistů by do regionu měla přilákat také rozhledna v Petrovičkách u Mladkova. Několik vyhlídkových věží postaví Poláci. Nejzajímavějším a nejdražším počinem bude impozantní rozhledna na Králickém Sněžníku.
„Místo je těžko přístupné, materiál se proto na horu bude dopravovat především vrtulníkem. Rozhledna je navržena, aby dokázala vzdorovat extrémnímu počasí,“ zdůvodňuje Jaroslav Štefek nákladnost rozhledny na Králickém Sněžníku.
S rozpočtem 80 milionů korun by se stala jednou z nejdražších, které u nás kdy byly postavené. Projekt Česko-polská hřebenovka zároveň počítá s rekonstrukcí turistických chodníků na polské straně Krkonoš, vybudováním informačního centra v Bartošovicích v Orlických horách a se stavbou Jánského mostu přes Divokou Orlici v Neratově za 10 milionů korun.
Euroregion Glacensis na první pokus dotaci ve výši 240 milionů korun nezískal. Hlavním problémem byl velký počet zapojených subjektů.
„V koncepci vlajkových projektů jsme neuspěli. Musíme vyhodnotit, zda pokračovat dál v takto objemném projektu jako jeden celek, případně zda ho nerozdělit na dva menší,“ naznačuje sekretář Štefek. Letos na podzim podají žádost znovu.
