Před pěti lety díky věži Hradec Králové přišel ke skvělé reklamě. Byl prvním městem v Evropě, kde parkovací dům pro kola otevřel. Teď je z reklamy spíš velká ostuda. Zda je věž uzavřená pouze na neurčito nebo definitivně, to nyní neví ani investor Rudolf Bernart. Viníkem je podle něj město.
„Jsem hrozně smutný, že to muselo dojít tak daleko. Nejhorší bylo, když jsem viděl frontu lidí, kteří nevěděli, kam kolo zaparkují. Někteří na něm odjeli zpátky domů, protože ho nechtěli nechat jen tak u stojanů. Nesu to opravdu špatně,“ řekl Bernart, který automat nastavil pouze na výdej zaparkovaných bicyklů.
Nepomohla ani petice, pod kterou se podepsalo přes dva tisíce lidí a k níž se připojil dokonce hradecký primátor Zdeněk Fink (HDK). Právě on se na poslední chvíli pokusil rozhodnutí investora zvrátit, ale marně.
„Je pravda, že jsme se sešli společně s architektem Kotasem (spoluautor nového územního plánu města - pozn. red.). Bavili jsme se o tom, kde by věž mohla stát. Vybralo se i několik míst, ale všechno bylo bez zápisu a tak nějak neoficiálně. Dopadlo to tak, že jsem věž zavřel, nebylo jiné východisko,“ pokračoval hradecký podnikatel, jenž nápad na parkování kol přivezl z Tchaj-wanu. Hradeckou věž už využilo přes 136 tisíc cyklistů.
Interpretace vzniku problému se dost liší. Město tvrdí, že Bernartova firma Systematica dosud nedoložila právní vztah k pozemkům, na nichž věž stojí, ale hradecký podnikatel zdůrazňuje, že všechny vyžadované dokumenty dodal, že další radnice nepřijala anebo nebyla schopná sdělit, jak mají vypadat. Domnívá se, že město mlžením zvolilo taktiku, jíž se říká vyhnívací.
„Hradec měl na začátku úžasné plány vybudovat celou síť chytrých cyklověží, dokonce včetně půjčovny, jenže jeho zájem postupně chladl, až zamrzl úplně. Přitom by stačil jediný oficiální dopis, kde by nás město vyzvalo, abychom prodloužili lhůtu, do kdy bude cyklověž fungovat, a mezitím se sešli na jednání. Věřím ve vítězství zdravého rozumu, ale po pěti a půl letech snahy a dokazování, jak moc je ta služba žádaná, věřit pomalu přestávám. Je zvláštní, že město, kde se úspěšný projekt narodil, se chová tak macešsky,“ neskrýval bezradnost Bernart.
„Vzhledem k tomu, že věž stojí také na pozemcích společnosti Balvinder (nový majitel hotelu Černigov - pozn. red.), bylo podmínkou města doložení takových dokumentů, na základě kterých bude možné provozovat cyklověž až do doby demolice hotelu a výstavby nového. Tato podmínka nebyla ze strany vlastníka věže splněna,“ zdůraznil náměstek primátora Jindřich Vedlich (Slušná politika - Hradečtí patrioti).
18. února 2013 |
„Také v jiných městech máme odpůrce cyklověží. Nejčastěji narážíme na úředníky, kteří na tom nechtějí pracovat. Ale pokud tomu přeje vedení města, realizace se vždy podaří. Tedy až na Hradec. Nerozumím tomu,“ konstatoval Bernart, podle kterého jeho věže v ostatních městech zrovna v těchto dnech lámou rekordy.
„Například v Pardubicích jsme ve čtvrtek v jednu chvíli měli posledních deset volných míst. Zájem je skutečně mimořádný a o to víc mě mrzí, že zrovna v Hradci to skončilo,“ dodal Bernart, jenž na zavřenou věž vyvěsil text, kde vysvětluje okolnosti a cyklistům doporučuje, aby všechny dotazy směřovali na vedení města.
Bernart se domnívá, že radnice trpí závažným komunikačním problémem, který se vloudil dokonce mezi vedoucí představitele. Vyzdvihuje pouze primátora Zdeňka Finka (HDK), který před několika dny pod petici připojil svůj podpis. Podle něj je vcelku jedno, zda město odkoupí a přestěhuje stávající věž, anebo s Bernartem podepíše smlouvu na cyklodům nové generace:
„Každopádně musí zůstat u nádraží, to je naprosto zásadní. Jsem strašně zklamaný, že se nám dosud nepodařilo najít místo pro umístění věže,“ řekl.
Hradec chtěl celou síť věží, nakonec couvl
Bohužel se nezdařilo najít místo nejen pro stávající cyklodům, ale ani pro zcela nové biketowery. Hovořilo se například o umístění u koupaliště Flošna, zimního stadionu, univerzity, knihovny, u Aldisu nebo v areálu fakultní nemocnice. Přestože v Hradci stála úplně první evropská cyklověž a také další plány překypovaly ambicemi, zůstalo jen u nich.
„Ministerstvo pro místní rozvoj vypsalo dotační tituly na pořízení cyklověží až s 90procentní finanční spoluúčastí, Hradec se však do této výzvy z neznámého důvodu nepřihlásil. Přitom třeba Lysá nad Labem získala zmíněných 90 procent, dalších pět jí přidal kraj a na městu tedy byla pouze pětiprocentní finanční zátěž,“ popsal Bernart.
Podle primátora, který neskrývá roztrpčení, byl problém právě s nalezením lokality: „Město nebylo schopné najít místo pro takovou věž. Zkrátka nemůžeme se hlásit do tak lákavého projektu, když nemůžeme vytipovat vhodné místo.“
Na rozdíl od Hradce to již dokázali v mnoha jiných městech, a tak cyklověže vyrostly anebo v nejbližší budoucnosti vyrostou například v Pardubicích, Přerově, Kolíně, Poděbradech, Lysé nad Labem, Litoměřicích anebo v Čelákovicích.
Bernart sice dopředu věděl, že první věž u hotelu Černigov bude ztrátová, přesto si ji chválí.
„Byl to pilotní projekt, díky kterému se vše rozjelo. Radost mám z toho, že další věže vznikají na Labské stezce. Právě tam má smysl umisťovat také půjčovny elektrokol se systémem, že si stroj půjčíte třeba v Hradci a o několik dnů později vrátíte až v Lysé. O to by myslím mohl být zájem,“ neztrácí ani po rozpačitých zkušenostech z Hradce elán Bernart.
