Přestože zásah za osm milionů korun má mít vliv na další ohrožené druhy rostlin a živočichů, prioritou je záchrana rdestu. Nelze se divit, při nejnovějším sčítání se ukázalo, že v rameni zbývá posledních 38 lodyh.
Ještě před osmi lety přitom místní populace čítala asi 1 500 rostlin, avšak v letech 2013 až 2015 ohrožený druh skoro zdecimovala armáda polodivokých kachen. Na mizející kolonii se výrazně podepisuje i sucho.
„Prioritou všech zásahů na lokalitě musí být podpora populace rdestu dlouholistého. Veškeré ostatní v současnosti známé výskyty významnějších druhů a dalších fenoménů jsou až druhořadé,“ stojí v materiálu nazvaném Plán péče o přírodní památku Orlice na období 2016-2025.
Rdest i přes zásah bagru zůstal ve vodě, další rostliny by se na místo měly vrátit nejpozději do roka.
„Při přípravných pracích jsme přesunuli rdest alpský a rdest dlouholistý na náhradní lokality. Převážná část místní populace rdestu dlouholistého zůstala zachována ve vymezené bezzásahové zóně, po dokončení revitalizace se rdesty vrátí na původní lokalitu,“ říká mluvčí Povodí Labe Hana Bendová.
Záchranná operace začala v říjnu kácením desítek stromů a keřů. Pro růst rdestu je důležité oslunění hladiny a stabilita prostředí, kterou narušovalo opadané listí. Torza některých starých stromů však u slepého ramene zůstala, aby se zachovala funkce biotopu pro nejrůznější organismy.
Operace musí být chirurgicky přesná
Ve vodě pracuje sací bagr. Do začátku března má odstranit asi 6 300 kubíků sedimentů. Vytěžené bahno skončí v nově vytvořené odvodňovací laguně, odkud voda odteče zpět do řeky.
Akce se připravovala dva roky a začala po souhlasu s dotací z operačního programu Životní prostředí. Termín pro dokončení všech prací je 15. listopadu 2019.
Byť plovoucí stroj může budit až destrukční dojem, operace musí být chirurgicky přesná, aby podmínky pro růst rdestu byly optimální. Tým Agentury ochrany přírody a krajiny definoval místa, kde sediment pro vývoj pobřežních rostlin bagr musí nechat a kde naopak až metrové nánosy odtěží. Nutný je i respekt k vývoji půlkilometrového koryta, jež vzniklo při regulaci Orlice zkraje 20. století.
Několik desítek kusů rdestu dlouholistého představuje jedinou původní populaci tohoto druhu v České republice. Ještě ve 20. století zanikly jeho kolonie v Chlumci nad Cidlinou i u Týniště nad Orlicí. Až do roku 1987 se rostlině dařilo rovněž v tůni Orlice v hradeckých Malšovicích, tehdy tu bylo kolem jednoho sta tisíc lodyh. Na jejich likvidaci vinou nadměrných hodnot živin ve vodě stačily pouhé dva roky.
„Rdest dlouholistý v Hradci sledujeme už několik let. Rostlina se nachází nejvíce ve Skandinávii, v řekách a jezerech s průzračně čistou vodou. I u nás bývaly vody takto čisté a stále místy jsou, výskyt rdestu je toho důkazem,“ říká Romana Prausová, jež vede záchranný tým.
Záchrana rdestu má sice přednost, ale slepé rameno Orlice u Stříbrného rybníka je unikátním přírodním rájem i jinak.
„V posledních několika málo letech zde bylo devatenáct druhů uvedených v červeném seznamu,“ konstatuje spis o plánu péče.
Zmínit lze rdest alpský, lakušník okrouhlý, kyprej yzolistý nebo žluťuchu lesklou. Ze živočichů se tu vyskytuje i kriticky ohrožený skokan skřehotavý, několik desítek ropuch obecných, předpokládá se, že tu žije bolen dravý a objevily se důkazy o přítomnosti bobra evropského.
