Na to, jak obrovskou mají historickou hodnotu, jsou levné. Stojí na nejlukrativnějších pozemcích v hradeckém centru, jejich stav vůbec není špatný a protože prodejcem je přímo město, kupec se nemusí bát žádných háčků.
Přesto se tři domy v historickém jádru Hradce Králové mohou na realitním trhu stát ležáky, které se nedaří prodat.
Za Cejpův palác by si město představovalo sumu nejméně 30 milionů korun. Propojené dva domy v Tomkově a Dlouhé ulici jsou k mání za 48 milionů, ale prodat by se mohly i zvlášť.
 |
O záměru prodeje informoval iDNES.cz už před rokem. Prodej nyní posvětilo i zastupitelstvo, nabídku hodlá město vypsat ještě v červenci a na podzim by podle zájmu investorů chtělo znát výsledky a nejlépe i nové majitele.
Potenciálních kupců se prý objevilo už sedm. Zatím jde spíš jen o opatrné oťukávání, které město nazývá tržní konzultací. Radnice by si ráda vymínila i právo rozhodovat se podle budoucího záměru potenciálního kupce a kdyby měla pochybnosti, výběrové řízení by utnula.
Ale předloží někdo konkrétní nabídku? „Musíme si otevřeně říct, že některé historické budovy v centru jsou pro nás dnes spíš závazkem než příležitostí. Jsou to sice cenné památky, ale právě to z nich dělá složitý majetek, jejich opravy a údržba jsou finančně náročné. Zároveň se ukazuje, že o tyto objekty není mezi potenciálními nájemci nebo investory zájem takový, jaký bychom potřebovali,“ řekl náměstek primátorky pro oblast majetku města Pavel Vrbický (Piráti).
Jen citlivé opravy
Například Cejpův palác se městu vrátil v roce 2020 od kraje. Hradec jednal s několika uchazeči a přestože šlo i o možnosti dlouhodobého pronájmu nebo práva stavby, kdy by se nájemce pustil do oprav, zájemci nakonec couvli.
Uchazeči o dům v Tomkově ulici údajně měli plány na jeho přebudování na studentské bydlení, sousední zase poptávali pro kulturní účely. Veškeré stavební zásahy by však byly pod velmi přísným dozorem památkářů. To je první možná komplikace.
Na jednom z okenních portálů Cejpova paláce je vytesán letopočet 1571. Právě z té doby pochází jeho renesanční přestavba. Uvnitř jsou valené klenby i zachovalé původní dispozice. Palác je pojmenován po primasovi Martinu Cejpovi, který byl v čele Hradce v letech 1558 až 1599 a nechal postavit Bílou věž a radnici na Velkém náměstí.
Někdejší palác Záložního úvěrního ústavu v Tomkově ulici má užitnou plochu 1 048 čtverečních metrů, neobarokní sloh je patrný už zvenku, uvnitř jsou například dominantní schodiště zámeckého typu, umělý mramor na stěnách, vyřezávané obložky, prosklená střecha nebo fresky v ředitelské kanceláři a přednáškovém sále.
Sousední dům má zase zachovalé středověké sklepy i část zdiva, ale od konce 18. století prošel zásadní klasicistní přestavbou.
A co parkovací místa?
Druhou komplikaci při prodeji může být poloha v historickém centru, a tedy kolize se stavebním zákonem. „Když se změní způsob užívání, podle stavebního zákona musíte striktně vyřešit dostatečný počet parkovacích míst anebo mít vlastní parkovací pozemek v docházkové vzdálenosti. To je však pro historické centrum nedosažitelné,“ řekl pod podmínkou anonymity hradecký realitní odborník.
Hradec prodává tři domy, za které by chtěl utržit minimálně 78 milionů korun. Přestože stav všech tří lze hodnotit jako dobrý, je jisté, že investor bude muset vynaložit další desítky milionů do oprav nebo na likvidaci mnoha necitlivých socialistických úprav.
„Uchazečů se bylo podívat několik. Musí to být zájemce, který bude mít peníze v řádech vysokých desítek milionů korun, aby tu budovu opravil,“ upozornila primátorka Pavlína Springerová (HDK).
„O případném prodeji bude rozhodovat až nové zastupitelstvo, které posoudí, zda je nabídka vybraného zájemce pro město skutečně výhodná či nikoli, či zda si město objekt nechá. Soukromý sektor má ale často větší možnosti, jak takové budovy citlivě opravit a dát jim nový život. Pro město je výhodnější získané peníze investovat do jiných typů nemovitostí,“ přiznal Pavel Vrbický, že drahé opravy jsou nad finanční síly města.
Není prodej chybou?
Vzdát se historických domů by však podle některých zastupitelů byla chyba. Kolem Cejpova paláce údajně kroužila soukromá ScioŠkola, ale dům nakonec zůstává prázdný.
„Ta budova není v až tak katastrofálním stavu, aby neumožňoval nějaké užití. Mně připadá, že se o tom málo diskutuje. Nic nezaznělo ani v kulturní komisi. Aktérům kultury by bylo zajímavé ten palác představit a třeba by se někdo našel. Abychom se neukvapili. Cena, kterou za to pravděpodobně dostaneme, mi připadá neadekvátní významu budovy i místa,“ poznamenal Pavel Marek (ANO).
Jiní srovnávali cenu paláce a kašny, která má vyrůst na Velkém náměstí. „Kdybychom sestavili žebříček nejcennějších staveb, byl by Cejpův palác určitě v první desítce, přitom požadovaná cena je 30 milionů korun. Co s těmi penězi město udělá? Na západním konci náměstí mají vyrůst nesmyslné betonové ozdoby, někdo tomu říká kašna. Cena se má vyšplhat ke 30 milionům. Dojde vlastně k tomu, že Cejpův palác vyměníme za betonové kolíky, které budou hyzdit Velké náměstí,“ míní Ivan Picek (SPD).
