První větve ptáci začali nosit na sloup na Mírovém náměstí 5. června a stali se originální atrakcí. Jenže pískovcový sloup je památkově chráněný, čápi ho znečišťují a hmotnost hnízda by ho časem mohla poškodit.
Celá akce byla nakonec velmi svižná. V okraji trávníku, kde každoročně bývá vánoční strom, pracovníci s autojeřábem během půl hodiny vztyčili náhradní sloup a k němu upevnili i kovový koš.
„Podařilo se to bez komplikací. Následovat by měl druhý krok, a to ošetření mariánského sloupu, až si čápi najdou ten nový. K přesunu hnízda jsme zatím nedostali výjimku od Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko. Když nějaké větve půjdou přemístit, dá se to na novou konstrukci. Uvidíme,“ říká místostarosta Kamil Slezák (TOP 09, Broumováci).
Kolem náměstí se shlukovaly skupinky. Místní tipovali, zda čápi už snesli nějaké vejce, a dohadovali se, že to může zabránit stržení obsazeného hnízda. Podle odborníka však v hnízdě nezkušeného páru snůška není.
„Vejce tam určitě nejsou. Odhaduji to z chování obou čápů, kteří spolu zároveň odlétají. Výjimku jsme dosud nevydali, potřebujeme ve správním řízení ještě doložit, o jak významnou památku se jedná,“ vysvětluje zoolog Správy CHKO Broumovsko Petr Kafka. Podle něj by náhradní podložka ptákům mohla stačit.
11. června 2025 |
Barokní sloup má 12 metrů. Nové hnízdo je ve výšce asi 10 metrů, třebaže se před časem rozebíralo, že náhradu by bylo vhodné umístit výš. „Jiný sloup nebyl k mání,“ říká místostarosta.
Dění na náměstí sledovali čápi obezřetně, o nový sloup zájem zatím neprojevili. Naopak si bránili své místo na soše, když nad centrem kroužil třetí čáp.
„Pokud ochranáři vydají výjimku a čápi nebudou na hnízdě, daly by se odtamtud přemístit větve na náhradní sloup a tím je zaujmout. Čápi si vybrali sochu, protože vidí i nad střechy, nový sloup je nižší a bude blíž domům. Vhodné je, že náhradní hnízdo je do vzdálenosti padesáti metrů,“ míní amatérská ornitoložka Věra Horáková, která sleduje asi deset hnízd na Broumovsku a Policku.
„Je těžké odhadnout, jak se to vyvine. Nejlepší by bylo, kdyby o nové hnízdo sami čápi projevili zájem, ale do hlavy jim nikdo nevidí. Horší by bylo, kdyby ho obsadil někdo další,“ říká Horáková.
Kovový koš pro hnízdo pořídila radnice, žena se synem zhotovili výplet. Doma už chystali podobné hnízdo, i když čápy tam ještě nemají.
Broumov zkusí přemluvit čápy k stěhování. Hnízdo na barokní soše nezůstane |
Zoolog Kafka už dříve konstatoval, že ptáci se pustili do stavby hnízda velmi pozdě a nestačili by vyvést mladé. Předpokládá se, že jde o mladé čápy, kteří teprve utvořili pár.
Bude potřeba zařídit, aby už mariánský sloup napříště čápy nelákal. Radnice sice předpokládá, že betonový sloup po sezoně uklidí, není však vyloučené, že jej na náměstí znovu vrátí příští rok. „Pokud si čápi nové hnízdo vyberou, budeme ho muset vrátit,“ míní místostarosta.
Co provést s hnízdem na barokní soše, řešili od začátku června úředníci ze správy majetku s památkáři a ochranáři. Z více variant nakonec město navrhlo stavbu náhradního sloupu.
Mariánský sloupPískovcový mariánský sloup vytvořil Jan Brokoff a jeho dílna v roce 1706. Inspirací pro sochu Madony byla gotická dřevořezba Panny Marie Broumovské z klášterního kostela. Opat benediktinského kláštera Otmar Zinke věnoval dílo městu, jenže Madona se dívala směrem ke klášteru a k městu byla zády, takže si část obyvatel stěžovala. Opat ji dal sejmout a nechal zhotovit u broumovského sochaře Gottfrieda Bösewettera patrně v roce 1727 oboustrannou sochu Marie s Ježíškem, která se dívá na dvě strany. Sloup na vrcholu s Madonou v nadživotní velikosti má na výšku celkem 12 metrů. Má za sebou nákladnou renovaci, socha se vrátila nahoru před devíti lety. Kulturní památkou je sloup od roku 1958. |
