Osud mláďat sledují tisíce lidí už od jara v přímém přenosu. V Broumově se přitom schylovalo ke smutku. Jen čtyři dny před květnovým vyklubáním prvního mláděte na tamním Mírovém náměstí náhle zmizel samec Otík, pravděpodobně se stal obětí elektrických drátů.
Samice, kterou místní pojmenovali Maruška, by sama péči nezvládla. Ani mláďata by nepřežila několik desítek minut o samotě, které samice potřebuje ke krmení.
Čápice na náměstí v Broumově zůstala na potomky sama, raději jí je odebrali |
V sobotu 30. května – v den, kdy se klubalo první mládě – začala unikátní mise. Odpoledne dorazila k hnízdu plošina s odborníky ze záchranné stanice pro hendikepovaná zvířata z organizace Jaro Jaroměř a ti odebrali dvě vejce i jedno čerstvě vylíhlé mládě. Jedno vejce zůstalo nevyklubáno, ale o dvě čerstvá čápata se v prvních hodinách života postarala termožárovka a nadšenci ze záchranné stanice.
Přenos několikrát spadl
Poté začal velký experiment, který dosud s čápy žijícími ve volné přírodě nikdo nevyzkoušel. Dvě čerstvě vylíhlá mláďata už 4. června putovala k adoptivním rodičům do Šestajovic, kteří pečovali o pět neoplozených vajec.
„Byl to vyloženě pokus, o němž nikdo nevěděl, jak může dopadnout. Nahradit snůšku neoplozených vajec teprve několikadenními mláďaty u nás dosud nikdo nevyzkoušel. Obyčejně se čeká až do věku tří týdnů a navíc jen u čápů chovaných v zajetí. My jsme je ale do adoptivního hnízda šoupli okamžitě, kdy přestalo pršet,“ vypráví David Číp, vedoucí jaroměřské záchranné stanice.
Drama pokračovalo, protože noví rodiče v prvních dnech mláďata nekrmili. Navíc to slabší se ještě na chvíli muselo přemístit znovu do umělého hnízda v záchranné stanici.
Do hnízda se vrátilo, až když dospělí čápi konečně začali mladé krmit. Tím dali najevo, že je přijali. Sledoval to živý internetový přenos z šestajovického hnízda, ten kvůli obrovskému zájmu několikrát spadl. Na záchranáře se díky němu obrátilo mnoho lidí s dalšími tipy na čapí adopce.
„Byl to ohromný nápor. Volali nám lidé s mnoha tipy na opuštěná vejce, ale my jsme je museli odmítat, nejdříve jsme to chtěli vyzkoušet u nás za humny. Byl to pokus, jestli je rodiče přijmou, protože čápi komunikují s mláďaty ještě před vylíhnutím. Tři dny předtím už pískají a čápi se na ně nastavují. Ti z Šestajovic by na vejcích seděli ještě několik posledních dnů, ale poté by se na to vykašlali,“ popisuje David Číp.
Co je s Maruškou?
Nyní už jsou na hnízdě vidět dvě plně opeřená čapí mláďata s černými letkami a čeká se na jejich první výlet. Příběh, který začal na náměstí v Broumově a pokračuje v Šestajovicích, má zatím šťastný konec.
Sama možná nezůstala ani samice Maruška, která se na prázdné hnízdo ještě několikrát vrátila, strávila tam i jednu noc, ale od té doby se už neukázala. Nyní ale nejspíš nocuje na stromech jako čápi na zimovištích v Africe a možná si vyhlédla i volného samce.
Otík s Maruškou dostali v anketě jména po opatu Otmaru Zinke (1664-1738) a Panně Marii, které je zasvěcen sloup na náměstí.
Pozornost upoutali už loni – pokud to tedy byli stejní čápi – , kdy se chystali zahnízdit právě na památkově chráněném barokním sloupu. O náhradní betonový nakonec nestáli, jejich pokus o hnízdo město muselo dát strhnout.
1. června 2026 |
Stejná situace se opakovala i letos od 13. dubna, ale pár nakonec přece jen zahnízdil na správném místě. Místní pozorovatelé hlásili snesená vajíčka, střídání partnerů na místě, jedno prasklé vejce shozené z hnízda a od úterý 26. května i pohřešování Otíka.
Vzorem hendikepovaní čápi
Záchranná akce na ose Broumov – Šestajovice byla první v přírodních podmínkách. Ochranáři z Jaro Jaroměř si však už metodu vyzkoušeli na čápech chovaných v zajetí, kteří při incidentu přišli o křídlo.
„Vlastně jsme to neokoukali nikde ve světě, ale v našich záchranných stanicích. Například loni jsem vezl čerstvě vylíhlá mláďata z Rychnova nad Kněžnou až k Písku, kde měli hendikepované čápy. Tam se to tehdy také povedlo, ale tam ptáci byli v podstatě domácí s velkým vlivem a dopomocí člověka při dokrmování,“ vysvětlil David Číp.
„Teď jsme postup poprvé zkoušeli i v přírodě. Obeslali jsme dotazy dalším expertům, ale nikdo s tím neměl zkušenosti a nikdo z nich nevěděl, jak to může dopadnout,“ vyprávěl.
