Do příletu čápů bílých zpět na hnízda v Podkrkonoší zbývá 128 dní, odhadují nadšenci sledující na internetu život ptáků z Bohuslavic, Mladých Buků či Trutnova. Čápi se koncem srpna vydali do teplých krajin stejně jako o něco dříve jejich letošní mláďata.
Mláďata mají odečitatelné kroužky, podle nichž je lze identifikovat i na jejich cestě do Afriky. Koncem září přišly zprávy z Německa a Polska, že se hejna dostala na jih od Sahary.
„Dokud nemáme zpětné hlášení, že je někde někdo pozoroval nebo našel ptáka uhynulého, tak o nich nevíme. Podle údajů od dalších sledovaných čápů, se kterými zřejmě letí, se domníváme, že jsou někde nad africkým kontinentem. Jižně pod Saharou mnoho čápů tráví celou zimu,“ líčí ornitolog Chráněné krajinné oblasti Broumovsko a patron hnízda v Bohuslavicích Petr Kafka.
Z Bohuslavic odletěla čtyři mláďata, z Mladých Buků dvě. Právě jejich osud zdramatizovala smrt samice, po níž se musel o čtyři potomky postarat jejich otec Bukáček. Jedno mládě záhy vyhodil z místa, další později zahynulo.
Čápovi pomáhali s krmením dva muži
S péči mu pomáhali Šándor Havrán a kamarád Jiří Zeman. Několikrát za den lezli ke hnízdu a servírovali mláďatům ryby nebo myši. Neustálá péče byla pro úspěch klíčová. Nakonec se podařilo mladé vypiplat i díky solidaritě a veřejné sbírce.
„Po opuštění hnízda už mladí čápi nejsou vázaní na své rodiče a zpravidla se už nikdy nepotkají. Mláďata se při své první migraci inspirují tahem ptáků, kteří už cestu dříve absolvovali. Letí společně, podle výzkumů se zdá, že směr tahu je jim vrozen a cestu si zapamatují až při prvním přeletu,“ vysvětluje Kafka.
Některá mláďata po prvním zimování v Africe zůstávají i dva nebo tři roky. Zatímco rodiče se vrací na stejné hnízdo, mladí je většinou zakládají desítky až stovky kilometrů daleko.
„Některá mohou další jaro a léto přečkat v Africe, další se vrací. Záleží, kde najdou zdroje potravy,“ říká ornitolog a zamýšlí se nad odhady návratu.
3. června 2021 |
Údaje na internetových stránkách bohuslavického hnízda se podle něho nebudou příliš mýlit: „Myslím, že na dny se to dá odhadnout. Záleží, jaké je na jaře počasí na trase tahu. Čáp potřebuje zejména teplé stoupavé proudy, pokud je špatné počasí, zataženo nebo deštivo, tah je pomalejší.“
Voliéra pro zraněné ptáky
Ve veřejné sbírce na čápy z Mladých Buků se vybralo tolik, že část zbyla na výstavbu rehabilitační a rozlétávací voliéry v záchranné stanici pro poraněná zvířata v Jaroměři. Nyní ve stanici žije několik čápů bílých i černých a na jaře přibudou další.
Oáza pro čápy je na 1. místě v hlasováníSpolek Jaro Jaroměř má šanci vybudovat u Dvora Králové nad Labem Oázu pro čápy. V říční nivě na Hrubých loukách na rozloze asi 3,9 hektarů by se během příštích osmi let mohla obnovit mokřadní krajina. Holandská společnost Raben, která se zabývá logistikou a podporuje udržitelné ekologické projekty, vypsala veřejné hlasování. Jsou v něm čeští čápi, ochrana německých netopýrů a úklid italských pláží. Kdo získá nejvíc hlasů, dostane grant na uskutečnění projektu. Hlasování končí 30. listopadu, odkaz je zde. |
„Na voliéře pracují projektanti. Je to velká stavba, jiná než předchozí voliéra, musí se precizně připravit. Už máme dodavatele a čekáme na dokončení studie, abychom mohli stavět a na jaře byla připravená pro poraněné čápy,“ přibližuje David Číp z jaroměřské stanice.
„Čápi budou mít daleko větší šanci se do přírody vrátit. Voliéra bude sloužit i dalším druhům,“ říká Číp, který stojí za úspěšným projektem Ptačího parku Josefovské louky.
Podobný se nyní chystá u Dvora Králové nad Labem, kde chtějí ochránci přírody obnovit mokřady.
„Vidíme, že veřejnost má o čápy stále větší zájem, je to vlastně ideální druh, který překrývá ochranu mokřadů. Když chceme chránit žáby, stačí vykopat tůně. To však čápům k uživení zdaleka nestačí,“ říká David Číp.
„Čápi potřebují velké plochy obnovených mokřadů zejména v nížinách, odkud jsme je vyhnali, protože na velkých lánech kukuřice nebo řepky nedokáže lovit. Hnízdí spíše ve vyšších polohách na pastvinách. To byl i jeden z důvodů, proč vznikl ptačí park Josefovské louky. Oáza pro čápy u Dvora by také měla sloužit k návratu čápů do nížiny,“ popisuje Číp.
Čápi se vrací přímo do zoo
Oáza pro čápy bude sloužit i ptákům, kteří se pravidelně vrací přímo do zoologické zahrady ve Dvoře Králové nad Labem.
„Létají do Afriky, takže do africké zoo patří. U Dvora hnízdí proto, že je pro ně zahrada vhodný zdroj potravy a supluje zničenou okolní krajinu, kde se nemohou nasytit přirozeně. Samozřejmě létají i jinam, do větších vzdáleností, protože v okolí jsou samá pole a minimum luk a mokřadů. Z oázy bude profitovat i řada dalších druhů ptáků, obojživelníci nebo hmyz. A koneckonců i lidé. V ptačím parku nám obrovsky vzrostla návštěvnost,“ říká David Číp.
„Čáp může v mokřadech plnit úlohu deštníkového druhu. Opatření vhodná pro čápy jsou přínosná pro řadu dalších druhů nejen ptáků, ale i obojživelníků, hmyzu a rostlin. Ochranou čápů se zkrátka dá pro přírodu udělat hodně dobré práce,“ doplňuje Petr Kafka.
O prázdná hnízda je zájem
Opuštěná hnízda čápů jsou lákavá pro další druhy ptáků. Řada je záhy po jejich odletu obsazena.
„Pokud jsou větší, v jejich bocích často hnízdí vrabci, poštolky a další ptáci. Když tam čápi nejsou, může dojít k zahnízdění některých dalších druhů přímo na plošině. V Batňovicích u Úpice na komíně zahnízdila kachna divoká. Většinou jen do příletu čápů, protože ti si s dalšími druhy ptáků rychle poradí a hnízda zaberou pro sebe,“ říká patron bohuslavického hnízda Petr Kafka.
Podle něj může velký zájem o čápy přispět k ochraně přírody jako celku: „Samozřejmě vítám, že lidé mají větší zájem o přírodu a o to, co se v jejich okolí děje, je však důležité nevytahovat jeden druh z kontextu celé přírody, kterou je třeba vnímat jako celek. Možná, že zájem o čápy je cestou, jak se bavit i o dalších věcech, které českou přírodu trápí.“
