Někdejší vstup do mlýna a papírny v Hronově se nachází pod úrovní terénu.

Někdejší vstup do mlýna a papírny v Hronově se nachází pod úrovní terénu. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Hronov prodal Čapkův mlýn za starou cenu, vytkl úřad. Památkou nebude

  • 0
Ministerstvo vnitra zpochybnilo způsob prodeje někdejšího Čapkova mlýna v Hronově. Město ho prodává spolku, který v něm chce vybudovat sociální byty za výhodnou státní dotaci. Při stanovení ceny domu se však spokojilo se starým posudkem. Kulturní památkou se ale mlýn nestane.

Ještě před rokem takřka nikdo v Hronově netušil, že by zchátralý mlýn na Metuji měl být v něčem cenný. Když ale město loni našlo pro rozlehlou budovu skoro po deseti letech kupce, probudilo tím nechtěně i zcela novou občanskou aktivitu. Mlýn totiž patřil dědečkovi slavných umělců, sourozenců Čapkových, a je posledním místem ve městě spojeným s nimi.

Příznivci Čapků teď působí radničnímu záměru nesnáze a mlýnem se už zabývají úředníci několika ministerstev. Zatímco ministerstvo kultury došlo k závěru, že kvůli nepříliš hodnotné stavbě nemá smysl vést řízení o kulturní památce, ministerstvo vnitra doporučilo městu zopakovat znovu celý proces prodeje.

„S ohledem na právní jistotu účastníků proto ministerstvo vnitra doporučuje zjednat nápravu vzniklého stavu. Nápravu lze zjednat tak, že město Hronov celý proces uzavření smlouvy o smlouvě budoucí kupní zopakuje od zveřejnění záměru až po rozhodnutí příslušného orgánu obce,“ napsala ředitelka odboru veřejné správy, dozoru a kontroly ministerstva vnitra Marie Kostruhová po prošetření zákonnosti prodeje, o nějž požádala Společnost bratří Čapků.

Úřadu zejména vadilo, že město vyvěsilo záměr o prodeji domu na úřední desce už v letech 2009 a 2010, ale na samotný prodej došlo až po sedmi a půl letech v listopadu 2017, což byla nepřijatelně dlouhá prodleva. Zastupitelé navíc rozhodovali o ceně podle znaleckého posudku z roku 2008, jenž uvedl nejnižší možnou cenu 2,9 milionu korun.

Město přitom loni uzavřelo smlouvu s kupcem na částku 2,99 milionu. Podle ministerstva město nebralo ohled na pohyb cen. Je tak otázka, zda je budoucí smlouva kupní na mlýn vůbec platná, rozhodnout by o tom musel soud.

Vedení radnice však na rozjeté majetkové transakci odmítá něco měnit. Připomnělo, že spolek trvá na budoucí smlouvě, a pokud od ní město odstoupí, bude muset zaplatit spolku asi milion korun jako náhradu.

„Odpověděla jsem ministerstvu, že se jedná o jejich nezávazný právní názor. Majetkoprávní úkony považuji za projednané a schválené podle zákona o obcích,“ ohradila se starostka Hana Nedvědová (Patrioti města Hronova).

Mlýn v datech

1821: původně papírnu vybudoval mlynář Jan Prouza, po roce 1850 byla budova přestavěna.

1890: mlýn zakoupil Karel Novotný (1837 - 1900), děd sourozenců Heleny, Josefa a Karla Čapkových.

1907: rodina Čapkových mlýn prodala, za peníze bratři vystudovali.

1940: přestavba mlýna na bydlení změnila jeho podobu, zbylo tam přízemí s klenbami a pekařská pec.

2008: zastupitelé záměr prodeje domu čp. 107 schválili.

2017: v domě s 12 nájemními byty bydlely jen čtyři partaje. Na mimořádném jednání 22. listopadu zastupitelé schválili budoucí prodej spolku Sociální bydlení Hronov pod podmínkou státní dotace.

Opozici však už v době prodeje vadilo, že radnice sama nechtěla využít výhodnou státní dotaci pro sociální byty. Místo toho upřednostnila spolek se sídlem v Chrudimi, který si jeden podnikatel s dvěma dalšími členy založil jen necelé dva měsíce před prodejem mlýna.

Program chce pomoci bezdomovcům i dalším

Spolek se teď uchází o dotaci u ministerstva pro místní rozvoj ve výzvě „Sociální bydlení pro sociálně vyloučené lokality II“. Evropská unie na ni poskytne 1,4 miliardy korun a stát 250 milionů. Podmínky dotace se sice zpřísnily tak, že doba udržitelnosti je dvacet let místo pěti, teprve pak se sociální byty mohou změnit na komerční, i tak je však stále štědrá.

Určena je obcím, nestátním neziskovkám či církvím a jejich organizacím, které se zabývají sociální oblastí. Bydlení by mělo pomoci například lidem z azylových domů, bezdomovcům, seniorům či vězňům při návratu. Pokud by spolek uspěl, z dotace by získal 95 procent způsobilých výdajů, mezi něž spadá i koupě domu, jeho oprava i vybavení.

Chrudimský spolek přitom zatím nemá žádné zkušenosti se sociální prací. I když ministerské dotační podmínky žádají, že neziskovky musí k sociálnímu bydlení poskytovat i péči sociálního pracovníka a po dvacet let také působit v sociálních službách, podle představitele spolku to nevadí.

Se sociální oblastí nemá spolek zkušenost, obrací se na jiné

„Domluvili jsme si spolupráci s některými organizacemi, které působí v sociální oblasti. Lze to tak udělat. Předem ale není dáno, jaké skupiny osob budou v těchto sociálních bytech žít. Budeme upřednostňovat rodiny s dětmi nebo matky samoživitelky,“ vysvětlil Vladimír Valenta ze spolku Sociální bydlení Hronov, který chce ve mlýně zřídit dvanáct sociálních bytů.

„Budeme to řešit individuálně, ale chceme najít takové řešení, aby to bylo smysluplné i pro město. Asi do roka budeme znát výsledek dotačního řízení, další rok by trvala rekonstrukce. Nejdřív tak za 2,5 roku budeme řešit, jací lidé sem přijdou a jaké sociální služby budou potřebovat,“ řekl Valenta.

Starostka s tím souhlasí. „Přislíbili jsme, že když sociální odbor bude mít klienta, který by se hodil do sociálního bytu, tak o tom budeme spolek informovat a on mu nabídne bydlení. Spolek sám sociální služby samozřejmě neposkytuje. Bude muset spolupracovat nejen s námi, ale i s charitou a dalšími subjekty, které se starají o takzvaně sociálně potřebné,“ uvedla starostka.

Už dříve prohlásila, že město další sociální byty nepotřebuje, protože má 152 nájemních bytů a dva domy s pečovatelskou službou.

Památkou mlýn nebude. Stačí deska nebo kulturní pořady

Ministerstvo kultury nedávno odmítlo uvažovat o mlýnu jako o památce. Připustilo, že slavní sourozenci sice mají k mlýnu vazbu, ale ne dost silnou, protože tam v dospělosti nebydleli ani netvořili. Památkami už přitom jsou rodný dům Karla Čapka v Malých Svatoňovicích, vila v Úpici jako místo dětství sourozenců i rodinná vila bratrů na pražských Vinohradech.

U mlýna, kde už chybí původní technické zařízení i původní architektura, proto ministerstvo kultury doporučilo nanejvýš, ať se působení Čapků připomene pamětní deskou, kulturními pořady nebo publikacemi.

Čapkovci se ale nevzdávají. Argumentují, že Hronov je rodištěm Heleny i Josefa Čapkových, že jejich rodný dům byl v roce 1916 zbořen, a tak že posledním místem je mlýn. A byť hodnota Josefova malířského díla světově roste, zájem města tomu neodpovídá.

Aktivisté se obávají, že jakmile spolek dostane dotaci na byty, při bourání vezme za své pekařská pec. Podle nich by tam měla vzniknout expozice více místních slavných rodáků. „Chceme o prohlášení mlýna za kulturní památku znovu požádat,“ potvrdil Josef Zima, který působí v hronovské pobočce Společnosti bratří Čapků.

Zanedbaná budova mlýna, zvaného papírna, stojí blízko centra Hronova: