Středa 27. května 2020, svátek má Valdemar
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 27. května 2020 Valdemar

Odborníci bojují na hřebenech Krkonoš s klečí, dusí zdejší cennou tundru

  11:12aktualizováno  11:12
Ochranáři se v Krkonoších pustili do boje s klečí. V minulosti protežovaná dřevina ohrožuje vzácnou arkto-alpinskou tundru, již jsou Krkonoše proslulé. V Krkonoších ji nechal vysázet už hrabě Harrach, aby zabránil erozi půdy.

Západokrkonošská náhorní planina mezi Kotlem (1435 m n. m.) a státní hranicí vypadá jako krajina z jiné planety. | foto: Tomáš Kučera

Zatímco nalevo od žlutě značené turistické stezky v úseku mezi Vrbatovou boudou a pramenem Labe jsou na poměrně velkých plochách vidět téměř souvislé klečové porosty, vpravo jsou vzdušné vysokohorské louky, kde převažují alpinské trávníky. Ty ze všeho nejvíce připomínají bublaninu. 

Zvláštní kopečky porostlé vřesem a trávou jsou výsledkem mnohaletého působení mrazu a ledu, jsou vzácným příkladem mrazových forem reliéfu, kterými jsou Krkonoše proslulé.

Fotogalerie

„Půdní vlhkost při poklesu teploty pod bod mrazu dokáže divy, voda kondenzuje, mění se v krystalky ledu, které zvětšují svůj objem. Led posunuje drobné kameny na povrch, ty se po čase gravitací skutálejí a po obvodu přírodní mohyly vytvářejí jakýsi věnec. U nás se tento jev vyskytuje hlavně v Krkonoších a pak na několika málo místech Hrubého Jeseníku,“ říká první polistopadový ředitel Správy KRNAP a odborník na borovici kleč Jan Štursa.

Západokrkonošská náhorní planina mezi Kotlem (1 435 m n. m.) a státní hranicí vypadá jako krajina z jiné planety. Nelze přehlédnout balvany o velikosti turistické krosny, které se podobným mechanismem za přítomnosti půdního ledu velmi pomalu posunují po pláni. Proto jim vědci říkají plouživé kameny.

Klečové porosty v 16. a 17. století vlivem budního hospodaření z Krkonoš téměř zmizely. Avšak od konce 19. století je tehdejší majitelé hor znovu začali vysazovat. Impulzem k opětovnému „zalesňování“ byly rozsáhlé povodně a sesuvy půd. 

Hrabě Harrach se však mýlil, a to nejen v názoru, že vysazením kleče se eroze zastaví nebo zpomalí, ale také ve výběru osiva. V Krkonoších uměle rozšířená kleč alpské provenience je podle názoru současných vědců minimálně z genetického hlediska problém. Dochází totiž k míchání genofondu kleče domácí, krkonošské a té alpské, což by se v národním parku dít nemělo.

Pod klečí mizí křehký svět tundry

Poslední etapa plošných výsadeb dobíhala ještě na počátku 90. let minulého století, ale tehdy už šlo o sazenice zdejšího krkonošského původu. Daleko větším problémem je však samotná podstata existence klečových porostů v arkto-alpinské tundře, která má v Krkonoších tři podoby: nejvýše je lišejníková, níže travnatá a ještě více dole - v ledovcových karech - je zóna květnaté tundry. Především v té druhé zóně začal v moři pokroucených klečí mizet křehký svět tundry, ekosystém nad hranicí lesa, ve kterém trvá roky, než se i šlápota turisty zacelí. 

Není divu, že v krajině rozpoznáváme turistické stezky nepoužívané několik desetiletí nebo zarostlé koleje povozů, které stahovaly seno na horské boudy před více než sto lety.

„A to je ten problém. Tady musí být prioritní ochrana unikátních tundrových společenstev rostlin a živočichů, mrazem tříděných půd a další jevů. Kleč, která se rozrůstá ze semenáčků do rozsáhlých a houževnatých kruhů, působí negativně - tundru dusí. Musíme si uvědomit, že čtyřsetleté období vlivu člověka na tuto krajinu je v geologickém vývoji prchavý okamžik, proto je obnova těchto nesrovnatelně delších přírodních procesů povinností,“ vykládá Štursa a přitom ukazuje vlevo do neprostupné kleče, kterou před sto lety vysadili lesníci na příkaz hraběte Harracha.

Západokrkonošská náhorní planina mezi Kotlem (1435 m n. m.) a státní hranicí...
Západokrkonošská náhorní planina mezi Kotlem (1435 m n. m.) a státní hranicí...

Ochranáři proto od 90. let minulého století pečlivě vyznačené a vybrané keře v hustých porostech v desetiletých cyklech „ředí“, dnes mají za sebou asi 30 procent práce. Jejich cílem je zabránit degradaci a zplošťování mrazem zformovaného reliéfu krajiny připomínající bublaninu. 

„V Evropě takový projekt nemá obdoby. Naše zásahy v těchto přísně chráněných biotopech jsou pod drobnohledem také Evropské komise. Komisařům z EU musíme velmi pečlivě vysvětlovat, proč to děláme a čemu dáváme přednost,“ pokračuje Štursa, který než se zapojil do tohoto projektu, patřil překvapivě do tábora odpůrců zásahů do klečových porostů. 

„S prohlubováním poznatků o unikátní krkonošské arkto-alpinské tundře se ukazuje, že mnohá místa by neměla být zalesněna a že i v dobré víře vysázená kleč může způsobit zánik vzácných ekosystémů a krajinných fenoménů. Zdůrazňuji, že kleč v krkonošské přírodě, stejně jako fenomén alpínského bezlesí, má svoje místo, nejde nám o její odstranění. Někde se odstraňuje zcela, jinde se jen prořezává a místy se i dokonce i nadále vysazuje, aby nebyla vidět nepřirozená hranice mezi umělým zalesněním a původním stavem krajiny,“ ukazuje směrem k Labskému dolu. 

Tam už je probírka u konce, krajina působí vzdušně, a dokonce jsou opět patrné zatravněné mrazem zvlněné reliéfy.

Mlhavá krajina připomíná Laponsko

„Pokud chceme tundru zachovat, musíme udržovat dostatečně velké plochy přirozeného alpinského bezlesí, tedy vytvořit optimální prostorovou mozaiku s klečovými porosty. Třeba jako tady, kde se podařilo citlivým odstraněním uměle vysázených klečí obnovit bezlesou arkto-alpinskou tundru. Než se ale mrazový reliéf začne opět zvedat, trvá to roky,“ podotýká Štursa, když opouštíme značenou stezku a opatrně našlapujeme zvlněnou loukou. 

Reliéf se mírně svažuje východním směrem k hraně Labských jam. Potok Pančava tady vytváří podivuhodnou krajinu jezírek, rašelinišť, klečových porostů a luk.

Při troše fantazie si lze představit, jak z mlhy každým okamžikem vystoupí stádo sobů nebo laponská týpí. Krajina je tak podobná té za polárním kruhem v severoskandinávském Laponsku. 

Pančavské rašeliniště je zařazeno mezi několik set nejvýznamnějších mokřadů ve světě, které podléhají nejpřísnější ochraně. Tady se na rozdíl od okolí turistického chodníku dochovaly původní klečové porosty, protože pro dávné hospodáře hor nemělo bažinaté území význam. Vyskytuje se tady i světový unikát morušková kleč, která je důkazem jedinečnosti krkonošské tundry. 

„Krkonoše jsou nejjižnějším místem výskytu severského ostružiníku morušky, která je v Krkonoších glaciálním reliktem, a naopak nejsevernějším místem výskytu kleče v rámci jejího evropského rozšíření. Nikde jinde na světě než tady na hřebenech Krkonoš se tyto dva druhy nepotkávají. Je to výsledek dávných historických procesů. Proto o moruškové kleči hovoříme jako o světovém unikátu,“ vysvětluje Štursa.

  • Nejčtenější

Za vraždu manželky střelou do hlavy v hospodě dostal otec tří dětí 14 let

Krajský soud v Hradci Králové poslal obžalovaného M. D. na 14 let do věznice s ostrahou za vraždu manželky. Loni v...

Speleologové odhalili už 600 metrů Albeřické jeskyně a nejsou na konci

Premium Překvapující informace vydává v poslední době podzemí Krkonoš. V rozsáhlém projektu Správy Krkonošského národního parku...

Pes pokousal strojvedoucího vlaku na Jičínsku. Souprava nabrala zpoždění

Pes jednoho z cestujících v sobotu dopoledne pokousal strojvedoucího vlaku na Jičínsku. Vlak kvůli incidentu nabral...

Asociace dala Hradci ultimátum kvůli Žejdlovi. Klub o něm nevěděl

Spory hráčské asociace extraligových hokejistů a Hradce Králové pokračují. Petr Šidlík se domluvil na snížení...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Zámek Opočno zůstane státu, zamítl Ústavní soud stížnost dědičky

Zámek v Opočně na Rychnovsku zůstane ve správě státu, rozhodl Ústavní soud. Zamítl tak stížnost Kristiny...

Virus se mění pod rukama. Přírodní izoláty se tak nechovají, vysvětluje Peková

Premium Do povědomí širší veřejnosti se molekulární bioložka a viroložka Soňa Peková z laboratoře Tilia dostala pro své neshody...

Svoboda na dvou kolech Čechy láká. Porovnali jsme nejpopulárnější skútry

Premium Skútr, to znamená hlavně svobodu pohybu namísto stání v kolonách. V porovnání s automobilem nabízí levnější a...

Mám už celé krize dost, hyperbola strachu je šílená, říká šéfkuchař Pohlreich

Premium Když vidíte sedět Zdeňka Pohlreicha v úplně prázdné restauraci Next Door v centru Prahy, kde jste si dřív bez rezervace...

  • Další z rubriky

Ministr podepsal nové ochranné zóny Krkonoš, platit začnou od července

Ministr životního prostředí Richard Brabec podepsal novou vyhlášku o vymezení zón ochrany přírody Krkonošského...

Zastupitelé odmítli převést budovu školky Sionu, divili se spěchu radních

Šéf hradeckého spolku Sion Denis Doksanský narazil u královéhradeckých zastupitelů se žádostí o převod školní budovy...

Pes pokousal strojvedoucího vlaku na Jičínsku. Souprava nabrala zpoždění

Pes jednoho z cestujících v sobotu dopoledne pokousal strojvedoucího vlaku na Jičínsku. Vlak kvůli incidentu nabral...

Žák dostal moc volnosti a překročil rychlost, říká zpráva o pádu vrtulníku

Za loňský tragický pád výcvikového vrtulníku u Nového Města nad Metují na Náchodsku mohla přílišná rychlost stroje i...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz