Naposledy hořely gumy minulý týden v pátek. Plameny naštěstí nezpůsobily žádnou škodu na majetku a nikoho nezranily.
"My mu sice opakujeme, ať už to nedělá, ale jinak na něj nemůžeme, protože nikoho neohrozil, ani nezpůsobil škodu. I kdybychom chtěli vyčíslit finanční částku za výjezd, tak vlastně není nic, co bychom si na něm vzali," shrnula mluvčí hasičů Martina Žahourková. Oheň vzplál také 18. října.
Celý výjezd hasičů k pneumatikám trval v posledním případě zhruba tři čtvrtě hodiny.
Na statku v popelu žije muž už roky, běžný život ho neláká. Kromě pneumatik topí většinou keřovým dřívím, ale také plastem nebo obaly od jídla.
"A když mám molitan, tak to tam kydnu taky. Nebo plášť, ten udělá osmdesát až devadesát stupňů a hrozný čoud. Pak musím jít vždycky ven," popsal. Kouř a popel má rád, popelem se dokonce maže.
Měsíčně vyžije s necelými třemi tisíci z podpory.
"Moc si nevydělám, pouze co tady vypaluju pláště. Přijede auto, vyhází věci, já to opracuju, s něčím zatopím a oni pak zbytek odvezou do sběrných surovin. Dají mi za to třeba 40 korun," řekl.
Mezi lidi chodí, jen když musí do obchodu. "Umyju se, učešu, vousy si ostříhám, kalhoty opucuju a jdu. Taky mám všude pavouky, ti zalezou všude, i za krk," řekl šestapadesátiletý muž. K mytí používá kbelík s vodou (více o Ludvíkově příběhu čtěte zde).
