U stavění betlémů se sešla rodina, říká kurátorka třebechovického skvostu

  • 0
České betlémářství je unikátní svou lidovostí. Do domácností se betlémy dostaly díky Josefu II., který je zakázal v kostelech. Tradiční dřevo dnes stále častěji vytlačují papír a moderní materiály. Rozmach českého betlémářství popisuje v rozhovoru kurátorka a vedoucí Třebechovického muzea betlémů Petra Jahnová.

Betlémy, které jsou už stovky let v křesťanském světě nedílnou součástí Vánoc, přivezli do Čech jezuité. První jesličky u nás postavili v roce 1560 v pražském kostele sv. Klementa. 

„Betlém je symbol křesťanských Vánoc. Byl tu dříve než vánoční stromeček, který je dnes populárnější. Při stavění betlému se sešla rodina, sešli se sousedé a známí, betlémy si ukazovali, chlubili se jimi. Mělo to i společenský smysl,“ vypráví Petra Jahnová, která se od roku 1999 stará také o světoznámý Proboštův mechanický betlém.

 Je východočeské betlémářství něčím specifické? 
Myslím, že betlémářství vznikalo na celém území naší republiky tak nějak stejně. Jsou samozřejmě regiony, kde je zakořeněno hlouběji. Ve východních Čechách máme orlickoústeckou oblast, pro kterou jsou typické obrovské papírové betlémy, až čtyřmetrové s čtyřmi nebo dokonce pěti sty figurek. O něco výše jsou Králíky, to je asi jedna z největších betlemářských oblastí u nás.

Čím jsou králické betlémy typické?
Vznikaly jako sériová výroba, takže jsou řezané nastejno. Charakteristické je, že figurky mají jednu nohu jakoby nakročenou. Nejsou úplně statické. Zajímavé jsou určitě barevností, protože bývají hodně pestré.

Občas se hovoří také o betlémech z Orlických hor nebo z Podkrkonoší, čím se liší?
Byla tu spousta mechanických betlémů. V literatuře se uvádí, že v každé chalupě v Orlických horách nebo v Podkrkonoší byl betlém a v každé druhé byl mechanický. Bohužel mnoho se jich nedochovalo.

Pod pojmem mechanický betlém si představím Proboštův, jak vypadaly ty z chalup?
Jejich mechanika nebyla tak složitá. Mnohdy to byla záležitost různých provázků, případně pásu, který unášel figurky. Nebyly propracované tak jako náš třebechovický betlém nebo Krýzovy jesličky.

Jak velké tyto mechanické betlémy byly?
Třeba ve Vysokém nad Jizerou je několik opravdu velikých mechanických betlémů, ale běžná velikost byla tak do metru.

Kde se vůbec tato vánoční tradice vzala?
Pochází od Františka z Assisi, který roku 1223 postavil první jesličky ve střední Itálii u městečka Greccio. Do jeskyně nechal přivézt živá zvířata, dát tam jesličky a sloužil tam mši. Poté se tento zvyk z Itálie šířil do celé Evropy. Uvádí se, že první betlém na našem území byl postaven v roce 1560 v jezuitském kostele svatého Klementa v Praze. Tehdy to byla záležitost kostelů. Až za reforem Josefa II. v kostelech stavění betlémů zakázali, protože odváděly pozornost věřících od církevního obřadu. Ale ta tradice už tu byla zakořeněná, tak si lidé začali betlémy stavět doma.

V té době byly betlémy rozšířené po celém území?
To už dříve, v 16. století to přecházelo z Prahy do vesnických kostelíků a zámeckých kaplí.

Z jakých materiálů tehdy byly zhotoveny?
Byly dřevěné, buď vyřezávané figurkové, nebo namalované na dřevěné desce.

Jak se betlémy změnily v době, kdy se přesunuly z kostelů do chalup?
Vzniklo tu lidové betlémářství. Profesionální řezbáři řezali pro kostely. Když to bylo zakázáno, začali si lidé stavět betlémy doma, avšak už si nepořídili tak velké figurky, jaké byly v kostele, ale něco menšího, popřípadě sami začali vyřezávat či malovat na papír. Vznikaly i betlémy z dalších materiálů, a to se drží dodnes. Neustále přicházejí nové typy betlémů z moderních materiálů, třeba z fimo hmoty, patchworku nebo z lega.

Kdy se začíná v českých domácnostech objevovat papírový betlém?
Na konci 18. století hlavně na Orlickoústecku. Do textilek se tam dovážela bavlna v kartonech, takže papíru měli dostatek. Většinou to bývá právě tak, že lidé vyrábějí betlémy z materiálu, který jim je nejdostupnější. Lidé z hor proto používají dřevo, tady měli kartony.

Které další materiály se dříve k výrobě betlémů používaly?

Když se podíváme mimo náš region, důležitou betlémářskou oblastí je Příbramsko, kde hodně vznikaly chlebové figurky. Do dřevěné formy, kadloubku, se vytlačila figurka z chlebové hmoty. Uvádí se, že to bylo chlebové těsto, klíh a nějaké další přísady. Recepturu si každá rodina chránila. Figurky se pak prodávaly na trzích. Bylo jich opravdu velké množství, ale do dneška se jich zachovalo málo. Chlebová hmota totiž chutnala různým škůdcům. Později se betlémy vyráběly z dalších materiálů, z kukuřičného šustí, slámy, z perníku nebo ze slaného těsta. Nesmíme opomenout ani skleněné betlémy, jejichž kolébkou byl Železný Brod.

Předpokládám správně, že perníkové betlémy byly typické pro Pardubicko?
Určitě, ale my si dnes představíme klasické perníky zdobené bílou hmotou. Ještě před tím však vznikaly perníkové betlémy, které se vytlačovaly do forem.

Zmínila jste králické betlémy, jak došlo k jejich rozmachu?
Na našem území jich skutečně bylo strašně moc. Od výrobců je vykupovali faktoři (obchodní zprostředkovatelé, pozn. red.) a prodávali je nejen jako králické figurky, ale také jako krušnohorské zboží, figurky se vozily do Vídně, kde se z nich sestavovaly betlémy a prodávaly se jako vídeňské jesličky.

Dalo by se hovořit o sériové výrobě?
Byla to rodinná tradice, betlémy vyráběly celé rodiny. Otec vyřezával figurky, manželka nebo děti je pak barvily a dotvářely povrchovou úpravu. Protože u Králík je poutní místo, byly tam stovky řezbářů. V polovině 19. století se jich uvádělo asi 500.

Žije ta tradice dodnes?
Stále je několik řezbářů, kteří se technikou králické řezby zabývají.

Jaké betlémy se dnes objevují v domácnostech?
Pokud lidé nemají prostor nebo peníze na betlém dřevěný, často sáhnou po papírovém, který si ho mohou vystříhat sami a postavit i s dětmi. Největší boom betlémů byl v 90. letech. Před listopadem 1989 jim doba nepřála, určitě ne na veřejných místech.

Co na betlém patří?
Kromě svaté rodiny tam jsou pasáčci s ovcemi, protože těm anděl zvěstoval narození Spasitele jako prvním, jsou tam daráčci, kteří nesou Ježíškovi dary, a tři králové. Správně by to mělo být tak, že se jesličky postaví před Vánocemi s výjevem zvěstování narození spasitele. Na Štědrý den by se měl přidat Ježíšek a na Tři krále mudrcové.

Staví se betlém postupně i dnes?
Dnes máme většinou všechno hned. Myslím, že tento zvyk se dodržuje ještě v některých kostelích. Správně by se betlémy měly uklízet až na Hromnice, tedy 2. února.

Královéhradecký kraj letos zapsal betlémářství na regionální seznam kulturního dědictví, jaký to má význam?
Je to určitá cesta, jak betlémářství zpopularizovat. Pokud by se takto zapsalo i v dalších krajích, otevře se cesta k zápisu na seznam národního dědictví a případně i UNESCO. O tom, že by betlémářství bylo zapsáno celosvětově jako kulturní dědictví, už se jedná i na mezinárodní úrovni.

Je české betlémářství ve světě něčím typické?
Myslím, že je unikátní právě ve své lidovosti. Betlémy tu nevznikaly jen od profesionálních řezbářů, ale jsou i výsledkem lidové zručnosti a práce. To v okolních státech tolik není. Když vycestujeme do Německa, Rakouska, Itálie, tam se sice betlémy hodně staví, ale figurky si kupují a krajinu jen dotvářejí. Je to taková modelařina. Třeba v Itálii zjistíte, že jsou všechny betlémy prakticky stejné. U nás jsou betlémy postaveny hlavně na figurkách, je tu větší rozmanitost, ať materiálem, nebo pojetím.