Pohledem do několika malých otvorů ve dveřích se návštěvníci přenesou do vlhkého afrického lesa pohoří Eastern Arc na pomezí Keni a Tanzanie. „Domek jsme upravili na míru potřebám bércounů Petersových. Se zahradníky jsme ho vybavili lesní hrabankou, mnoha rostlinami a padlými kmeny tak, aby se cítili co nejbezpečněji,“ popsala zooložka Gabriela Linhartová.
Hrabanka je důležitá kvůli udržení vlhkosti. Samice z podrostu buduje hnízdo pro odchov mláďat.
„Obě zvířata jsme naučili nastupovat na váhu a během krmení snadno zjistíme, jestli jsou v kondici. Vážení nám pomůže i v situaci, kdy bude samice březí. Můžeme monitorovat přírůstky váhy,“ sdělila zooložka.
Bércouny charakterizuje pohyblivý chobotovitý čenich. Pro vědce byli dlouhou dobu záhadou. Odborníci je řadili k hmyzožravcům, zajícům i kopytníkům. Až v poslední době se ustálil názor, že náleží do skupiny savců zvané Afrotheria. Do starobylé a rozmanité skupiny zvířat patří i kapustňáci, damani, hrabáči, bodlíni nebo právě sloni.
Pár dorazil z německých zoo už na podzim, od té doby si samec se samicí zvykali na nový domov. V lidské péči je tento druh bércounů celkem vzácný, podle oficiální databáze jich světové zahrady chovají ani ne stovku.
