Artu Kus se na rozdíl od jiných festivalů konal i v předchozích dvou letech, kdy na kulturu tvrdě dopadla protiepidemická opatření. Program jste dávali dohromady na poslední chvíli. Letošní přípravy jsou asi mnohem jednodušší…
Jsou sice jednodušší, ale vzhledem k tomu, co se na festivalové scéně děje, jsme opatrnější. Po dvouleté pauze většina známých kapel, jako je Vypsaná fiXa, Wohnout a další stálice, obráží republiku tak, že mají padesát koncertů za sezonu. V okrese hrajou za léto třeba dvakrát třikrát, navíc je znát, že se blíží volby a spousta obcí pořádá akce se vstupem zdarma. To všechno do kulturní produkce zasahuje. Proto jsme se rozhodli opustit velká jména a obsah festivalu postavit na kreativitě a workshopech. Kapely, které letos máme, jsou naprosto skvělé, i když třeba nejsou tak úplně známé. Myslím si, že to bude velká party.
Co se tedy na festivalové scéně děje?
Objevilo se hodně nových lokálních festivalů, což mě překvapuje. Česká republika je festivalovou velmocí. Řada z nich má mnohem nižší návštěvnost, než na jakou byli zvyklí. Koncerty dneska dělá kdekdo a diváci se hodně rozmělňují. Další věc je, že se už začíná projevovat úbytek kupní síly.
Jak na to reagujete?
Máme o něco nižší rozpočet, protože si myslíme, že dělat v současné situaci opulentní festival by bylo sebevraždou. Šetříme provozní náklady, propagaci jsme přesunuli hlavně na sociální sítě.
Jak letošní velká koncentrace akcí ovlivnila předprodej vstupenek na Artu Kus?
Předprodeje jsou podobné jako při druhém a třetím ročníku. V našem případě prodáme 85 procent vstupenek týden před festivalem. Od prvního ročníku návštěvnost roste, loni jsme prodali skoro tři tisíce vstupenek. Letos očekáváme, že to bude méně.
Říkal jste, že kapely jsou letos na roztrhání. Bylo pro vás těžší sestavit kvalitní program?
Ani jsme se nesnažili přetahovat větší jména, spíš jsme se soustředili na kapely, které rostou a za rok budou hrát třeba za trojnásobnou cenu. Touhle cestou se ale vlastně snažíme jít od začátku.
Od pořadatelů letních festivalů zaznívá, že ekonomický model bude nutné vzhledem k současné situaci přehodnotit. Co si o tom myslíte?
Když nebudu počítat žánrové festivaly, jako Obscene Extreme nebo Brutal Assault, které mají pevnou fanouškovskou základnu, velké přehlídky bez významných partnerů to budou mít těžké. Zdražování vidíme všude, buď festivaly budou muset razantně osekat náklady, nebo dramaticky zvýšit ceny vstupenek.
Co Artu Kus?
Myslím si, že to ustojíme a že dokážeme náklady stáhnout tak, aby festival byl udržitelný. Naší velkou výhodou je, že jsme doma a festival si produkujeme sami.
Artu Kus má před sebou čtvrtý ročník. Myslíte si, že už vás lidé definitivně přestali srovnávat s Open Air Music Festivalem, který se v roce 2020 přestěhoval do Brna?
Mám pocit, že letos poprvé lidé vnímají Artu Kus jako samostatnou značku, už tomu neříkají ten festival v Trutnově, ale název se etabloval. Z toho mám velkou radost. Je to vidět i na tom, že kreativci, umělci a performeři se nám před letošním ročníkem hlásili skoro sami. Festival má v jejich komunitě jméno a chtějí tu vystupovat. Od začátku jsme chtěli dělat festival, který má myšlenku a koncept. Jinak to ani nešlo, dělat to jako vesnickou tancovačku by mě nebavilo.
Kdo je vlastně typickým návštěvníkem festivalu?
Řekl bych, že největší skupinu tvoří čtyřicátníci, kteří mají děti, a obecně lidé, kteří se motají kolem artové scény a hledají určitou alternativu mimo střední proud. Všímáme si, že k nám začínají jezdit i mladší ročníky. U starší generace, která Artu Kus minimálně ze začátku vnímala jako nástupce Open Air Music Festivalu, cítíme, že některé hudební výběr neoslovil.
Jak velké procento tvoří návštěvníci z Trutnova?
První rok to bylo devadesát, předloni osmdesát a loni kolem sedmdesáti procent. Jezdí čím dál víc lidí odjinud, a to nám dělá radost. Je to vidět i ve stanovém městečku, kde stojí rok od roku víc aut.
Na co byste diváky 4. ročníku pozval?
Festival je žánrově hodně pestrý a drží laťku pořád vysoko. Bude tam hip hop, elektro, orchestr i tvrdší muzika, takový průřez toho, co je teď kvalitní a co stojí za to slyšet. Určitě bych zmínil projekt Universal Swing Brothers, což je fúze elektronické hudby s živými nástroji a vokály. Velkou party bude koncert amerického rapera Jamalskiho a chtěl bych upozornit na vrchlabskou stone rockovou kapelu 2.0, která má neuvěřitelný potenciál. Myslím si, že o ní jednou ještě hodně uslyšíme. Známými jmény jsou raper Hugo Toxxx, kapela -123 minut nebo Skyline.
Artu Kus Festival
|
Artu Kus není jen hudba, ale také divadlo a performance...
Zvlášť se těšíme na projekt Fyield, ve kterém figurují přední osobnosti české a islandské nezávislé scény. Představí Krajiny budoucnosti/Future Landscapes, hudbu složenou ze zvuků vybraných míst přírody a průmyslových lokalit v české a islandské krajině míchané s elektronikou, beaty a akustickými nástroji. Zajímavá bude sólová performance Michaely Daškové This is not about me!, která vznikla ve spolupráci Cécile da Costa a Marikou Smrekovou. Je to fyzické divadlo o politické patriarchii a usilování o nejčistější Zemi. Košilice a Okšila návštěvníky s lehkostí přenese do science fiction a la fashion.
Dominantou bude těžko popsatelný projekt Jumbo, což je zjednodušeně grandiózní slon s velkými nočními můrami, v jehož nitru bude loutkové divadlo. Jde o dílo Antonie Formanové vytvořené za podpory Divadla bratří Formanů. Zkrátka bude toho tradičně spousta v různých formátech a na různých místech, všemu navíc bude předcházet landartový plenér, který vyšperkuje celé Bojiště.
Toho jste zároveň provozovatelem. Letos je v areálu méně akcí, než na co byli lidé zvyklí dříve. Kromě festivalů už jen letní kino. Proč?
Trochu jsme tušili, co se bude dít. V pandemii jsme měli v zákulisí za léto třeba deset koncertů, letos jsme uspořádali jen tři a dobře jsme udělali. Všechny se zaplatily, ale bylo na nich řádově o 200 lidí míň než loni. Abychom zaplatili provoz Bojiště a rostoucí ceny energií, zákulisí jsme víc pronajímali na soukromé a firemní akce, které se docela rozjely. Mimo to tu máme o prázdninách tři festivaly. Kromě Obscene Extreme a Artu Kus letos přibyl punkový festival Pod Parou, který se přestěhoval z Vyškova. V kombinaci s naší účastí na Brutal Assaultu v první polovině srpna je ten prázdninový kalendář nabitý až až.
Dlouho se mluví o rekonstrukci Bojiště, plánovala se výměna sedaček v amfiteátru. Jak to vypadá?
Existuje jasnější vize, jakým směrem by se areál měl rozvíjet. Spolupráce s městem je letos výborná. Na podzim začne rekonstrukce hlediště, odstraní se původní posezení, udělá se nový povrch a na jaře přijdou nové lavičky. Myslím si, že to hodně prokoukne. Navíc se nám podařilo přivést dalšího investora, takže areál projde v příštím roce až roce a půl velkou proměnou.
