Sídliště bylo podle vědců nadregionálním obchodním a výrobním centrem napojeným na dálkové obchodní trasy, o čemž svědčí nálezy jantaru, zlatých a stříbrných mincí i důkazy o výrobě luxusní keramiky.
„Na nalezišti archeologové objevili také množství kovových předmětů včetně zlatých a stříbrných keltských mincí, mincovních raznic, zlomků keramických nádob, základů obydlí, výrobních objektů a zřejmě i jedné či dvou svatyní,“ sdělil mluvčí Univerzity Hradec Králové (UHK) Jakub Novák.
Archeologové ukázali další nálezy z D35 u Hradce, nejcennější jsou keltské hroby |
Archeologové z UHK a Muzea východních Čech v Hradci Králové podrobnější informace zveřejní ve čtvrtek dopoledne na tiskové konferenci na pracovišti muzea v Gayerových kasárnách. Součástí bude prezentace vybraných objevených předmětů.
„Obě instituce uvažují o podání návrhu na prohlášení lokality, která je pod neustálým dohledem, za kulturní památku,“ dodal Novák.
Vykopávky v trase budoucí D35 mezi Hořicemi a Hradcem Králové přinesly cenné nálezy, o kterých archeologové již dříve informovali. K nejcennějšímu patří objev zřejmě nejdelší pravěké mohyly v Evropě. Mohyla dlouhá 192 metrů s maximální šířkou 15,1 metru z doby kultury nálevkovitých pohárů datované do čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem byla objevena na rozhraní katastrů obcí Dlouhé Dvory a Lípa.
