Archeologové představili unikátní nálezy na tiskové konferenci v novém pracovišti v Gayerových kasárnách. Prozradili, že objevili výjimečné sídliště z doby laténské, která bývá tradičně spojována s Kelty.
Lokalita nemá rozsahem a charakterem v Čechách obdoby. Sídliště bylo nadregionálním centrem, o čemž svědčí nálezy jantaru, zlatých a stříbrných mincí i důkazy o výrobě luxusní keramiky. Dá se říct, že aglomerace byla jakýmsi centrem východních Čech té doby.
Vrcholná fáze osídlení spadá do 2. století před naším letopočtem, tedy do doby před vznikem oppid, rozsáhlých opevněných sídlišť s centrálními funkcemi. V tomto „městě“ žily pravděpodobně stovky lidí.
Na výzkumu se podíleli archeologové z Univerzity Hradec Králové (UHK), Muzea východních Čech v Hradci Králové (MVČ) a společnosti Archaia Praha. Obě instituce zvažují podání návrhu na prohlášení lokality, která je pod neustálým dohledem, za kulturní památku.
Mincovní raznice i svatyně
Na nalezišti objevili množství kovových předmětů včetně zlatých a stříbrných keltských mincí, mincovních raznic, zlomků keramických nádob, základů obydlí, výrobních objektů a zřejmě i jedné či dvou svatyní.
„Jedná se o lokalitu evropského významu. Z hlediska svého potenciálu a významu se blíží nejvýznamnějším centrálním aglomeracím známým z oblasti středního Podunají či jižního Německa. Sídliště nebylo opevněné,“ uvedl vedoucí archeologického oddělení Miroslav Novák.
Krize na dálnici D11 a D35. Stavby komplikuje boj o archeologický průzkum |
Objev je výjimečný i tím, že se podařilo odkrýt osídlení z doby laténské téměř bez narušení intenzivní zemědělskou činností a také nelegálními aktivitami hledačů pokladů, kteří využívají detektory kovů.
Archeology také překvapila nebývale vysoká hustota nálezů v ornici. „Informační potenciál původního povrchu sídliště v orničním a podorničním horizontu se zcela vymyká standardu, převyšuje výplně archeologických objektů pod ornicí. S počtem 22 tisíc sáčků s nálezy se jedná o jeden z největších souborů artefaktů, jaký byl kdy v Čechách nalezen. Zahrnuje předměty denní potřeby i neobyčejně bohaté kolekce šperků,“ navazuje archeolog z UHK Ladislav Rytíř.
„Věděli jsme, že tam ta lokalita byla, ale ne že bude tak bohatá. Zapojilo se až 150 lidí. Výzkum probíhal na 23 hektarech. Nálezy obsahují 8 tisíc artefaktů,“ řekl vedoucí terénního výzkumu archeolog Matouš Holas. Výzkumníci vytěžili 70 tun hlíny.
„Je to jedinečný a nečekaný objev. Podobná sídliště známe ze západní Evropy,“ uvedl Tomáš Mengel z Univerzity Hradec Králové.
Lokalitu střežili, báli se vyloupení
Archeologové objevili rozsáhlý hrnčířský komplex, dochovalo se několik desítek studen, zatím zpracovali 1 100 nemincovních artefaktů. Jsou mezi nimi opasky, amulety, hrací kostky, závěsky, zlomky náramků, keramika, skleněné šperky.
Mezi nejvýznamnější patří zlomek z těla nádoby, kam předci vyryli koně. Miniaturních mincí se našly stovky, v tuto chvíli archeologové zpracovali 200 kusů. Jsou zlaté i stříbrné. Nacházejí se mezi nimi veškeré nominály, které jsou z té doby známé. Ve sbírce je i řada nových ražeb.
K nálezům patří i zlaté a stříbrné slitky nebo hrnčířské pece. Objeven byl také jantar, zatím se však neví, jestli se s ním obchodovalo, nebo zda se zde zpracovával. Pokladem je i soubor železných předmětů nebo rotační mlýn. V oné době se již padělalo, takže mezi nálezy jsou i mincovní falza.
Naleziště kvůli svému významu po celou dobu průzkumu hlídala ostraha. „Věděli jsme, že lokalitu nesmíme opustit nezabezpečenou,“ řekl archeolog Holas. V pěti případech někdo dělal v lokalitě nelegální archeologický průzkum, což musela řešit policie.
V řádů měsíců by muzeum mohlo zveřejnit první artefakty, velká výstava se však dá očekávat až za několik let.
