Archeologové už od jara pátrali při okraji staré labské terasy nad smiřickým nádražím, kde se bude stavět hala, protože jsou z okolí známy archeologické nálezy už od 19. století. První předměty pravěkého stáří se tam našly při povrchových sběrech v 80. letech minulého století, ovšem nyní mmožství nálezů předčilo veškerá jejich očekávání.
Podle vedoucího archeologického oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové Miroslava Nováka nebyly nálezy této kultury doposud v regionu běžné: „Co do rozsahu a úplnosti nemá současný objev obdoby. Vedle keramických nádob zde zanechali tehdejší obyvatelé velké množství kamenných nástrojů. Smiřice mají i svou ‚venuši‘ - lidskou hlavičku vystupující z okraje keramické nádobky.“
Na čtyři stovky jam zde zanechali lidé v mladší době kamenné a pozdní době bronzové. První osada zde stála již okolo roku 4 300 před naším letopočtem. Tehdy do východních Čech zasáhla z jižní Moravy, Slovenska a Maďarska lengyelská kultura.
Sídliště z doby bronzové
Někdy kolem roku 900 před naším letopočtem se v místech starší osady opět usadili lidé, tentokrát nositelé takzvané slezské kultury, která se svými pohřebními zvyklostmi řadí ke kulturám popelnicových polí.
Východočeská muzea sice překypují archeologickými nálezy z pohřebišť té doby, ale jak vypadala tehdejší sídliště, nebylo dosud příliš zřejmé. Odkryv tohoto mladšího sídliště nemá co do rozsahu v regionu srovnání a slibuje řadu nových poznatků o pozdní době bronzové.
„Sídliště sestávalo z několika velkých nadzemních domů a z nezvykle velkého počtu zásobních jam, určených ke skladování zemědělských plodin. K pozoruhodným nálezům patří také několik pecí a kamenné formy na odlévání bronzových předmětů,“ vyjmenoval hradecký archeolog.
„V několika případech se nám podařilo dokumentovat zajímavý jev, kdy lidé pozdní doby bronzové nacházeli a zřejmě i znovu používali předměty, které po sobě zanechali jejich předchůdci o bezmála tři a půl tisíciletí dříve. S trochou nadsázky můžeme říct, že zde žili nejstarší východočeští archeologové,“ vysvětlil Miroslav Novák.
Tisíce nálezů nyní čeká několik měsíců laboratorního zpracování, dokumentace a nejrůznějších analýz, od kterých archeologové očekávají cenné informace o obou etapách východočeského pravěku.
Loni na podzim vydal vzácný bronzový poklad z 10. století před naším letopočtem také tajemný kopec Pardědub nedaleko Hradce Králové. Zřejmě se jedná o další pozůstatek dávného osídlení v místech, kde bývalo významné pravěké hradiště. Amatérský hledač tam našel také kusy pazourku z nejstaršího období - paleolitu, tedy starší doby kamenné.
V královéhradeckém muzeu je také k vidění unikátní šperk z pozdní doby bronzové, který je složený ze stovek částí. Našel jej jeden z hledačů pokladů v roce 2012 a archeologové šperk museli vypreparovat z bloku hlíny.
I v roce 2016 měli amatérští hledači pokladů štěstí, na poli našli poklad století. Za pomoci detektorů kovu objevili na utajovaném místě na Hradecku stříbrné římské mince nevyčíslitelné hodnoty, v zemi ležely dva tisíce let.
