Průzkum na úseku D35 ze Sadové do Plotišť u Hradce Králové jde do finále. Na některých částech už pracují stavbaři, kteří musejí příští rok dokončit část úseku u Sadové, aby mohli silničáři zprovoznit navazující úsek dálnice do Hořic.
„Pohřební areály doby laténské nejsou ve východních Čechách příliš početné. Díky výstavbě dálnice ovšem došlo k objevu hned dvou nových nekropolí s celkem devíti hroby z tohoto období,“ řekl archeolog Miroslav Novák z Muzea východních Čech v Hradci Králové, které se spolu s hradeckou univerzitou a dalšími institucemi na výzkumu podílí.
U Rozběřic, které spadají pod obec Všestary, archeologové našli dva hroby s výbavou typickou pro ženské hroby. Ty navazují na nálezy u vlastních Všestar, kde archeologové prozkoumali mužské bojovnické hroby.
Dálnice půjde bojištěm z roku 1866. Silničáři vůbec poprvé postaví kostnici |
„Mezi těmito skupinami hrobů je vzdálenost zhruba 550 metrů. Vzhledem k relativně nízkému počtu známých a moderně zkoumaných východočeských laténských pohřebišť představují uvedené hroby neocenitelnou studnici informací pro poznání uvedeného období,“ řekl Novák.
Vědci odebrali vzorky pro analýzu stabilních izotopů dusíku a uhlíku. Chtějí určit stravovací návyky pohřbených jedinců. U Rozběřic objevili „zemědělské“ sídliště z doby laténské včetně pozůstatků studny s výdřevou, vzorky z ní poslouží k přesnějšímu datování dřeva.
Dálnice jako učebnice dějin
U Rozběřic archeologové identifikovali přes 800 archeologických objektů, zachytili i sídliště z doby římské, tedy z prvního až čtvrtého století našeho letopočtu. Významným objevem je žárové pohřebiště z mladší až pozdní doby halštatské na budoucí mimoúrovňové křižovatce mezi obcemi Lípa, Horní Dohalice a Čistěves.
Archeolog Ladislav Rytíř ukazuje v laboratoři Univerzity Hradec Králové nalezenou sekerku objevenou v trase budoucí dálnice D35 z úseku mezi Sadovou a současnou dálniční křižovatkou u Plotišť nad Labem.
„Jedná se o první nalezené hroby z tohoto období na Královéhradecku po více než 20 letech,“ řekl Ladislav Rytíř z Centra terénní archeologie Univerzity Hradec Králové.
Nález je pro archeology cenný kvůli tomu, že většinu pohřbů z tohoto období později poškodila orba. Tehdejší lidé podle Nováka pravděpodobně ostatky ukládali velmi mělko pod zem.
„Donedávna nebylo známo, jak lidé v tomto období se svými mrtvými nakládali. Zde se dochovaly jen díky mocné vrstvě zeminy naplavené do terénní deprese,“ doplnil Novák.
K nejcennějšímu nálezu z trasy budoucí D35 na Hradecku patří objev zřejmě nejdelší pravěké mohyly v Evropě. Mohyla dlouhá 192 metrů s maximální šířkou 15,1 metru z doby kultury nálevkovitých pohárů datované do čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem byla objevena na rozhraní katastrů obcí Dlouhé Dvory a Lípa.
Archeolog o nálezu u D35: V mohyle je možná pohřben někdo tehdy velmi významný |
Vědci odebrali vzorky z deseti jedinců pohřbených v okolí mohyly, aby zjistili jejich vzájemný chronologický vztah s pohřbenými v mohyle. V ní se podařilo objevit nejméně čtyři pohřby. Vědci předpokládají, že představovala základ pohřebiště, které se rozrůstalo a fungovalo několik staletí.
