Vědci díky nálezům skládají nový obraz osídlení Královéhradeckého kraje. Jeden z posledních objevů v pomyslném trojúhelníku mezi Dolním Přímem, Urbanicemi a Hradcem Králové je ze Stěžírek. Vědci tam odkrývají sídliště únětické kultury, tedy z období 2000 až 1700 let před naším letopočtem.
„Stěžírky jsou dalším puntíkem do mapy, který osídlení ze starší doby bronzové v této oblasti opět o něco zahustil. Ve východních Čechách máme místa, na kterých se na omezeném prostoru koncentruje intenzivní osídlení únětické kultury a právě oblast západně od Hradce je jednou z nich. Něco podobného je na jih od Pardubic v katastrech obcí Dražkovice, Mikulovice a Jesenčany,“ popsal vedoucí archeologického oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové Miroslav Novák.
Archeologové ve Stěžírkách zkoumají sídliště na stráni pod zalesněným kopcem Stínec, na staveništi rodinných domů. „První náznaky osídlení ze starší doby bronzové jsme získali v roce 2010, když se začala budovat infrastruktura pro čtvrť rodinných domů. Více objevů bylo až po roce 2013, když se začalo s masivní výstavbou. Nálezy v různé intenzitě jsme zaznamenali už u patnácti domů a další objevy očekáváme,“ uvedl Novák.
Střepy pomáhají vědcům naleziště datovat
Pozoruhodné je umístění sídliště nad okolní krajinou i vysoká koncentrace zásobních jam na poměrně malém území. Jámy sloužily zemědělcům ve starší době bronzové jako lednice či sýpky. Skladovalo se v nich obilí a když přestaly sloužit svému účelu, začaly je plnit odpadky. Keramické střepy z nich pomáhají vědcům naleziště datovat.
„Samotná vesnice ležela vedle okrsku, ve kterém se zásobní jámy vyhloubené v jílovitém podloží soustředily. Jámy v jílu se zřejmě osvědčily pro uchovávání potravin,“ uvedl Novák.
I když sídliště leží vysoko nad okolní krajinou, zřejmě šlo o zemědělskou osadu. Vědci totiž nenarazili na žádné opevnění. „Běžné sídliště té doby mělo pět šest domů, v osadě mohlo žít až třicet lidí. Protože na samotném sídlišti je půda pro zemědělské využití nevhodná, pole měli asi v nižších polohách pod ním,“ uvedl Novák.
Nové nálezy z únětické kultury ze Stěžírek, z nedalekého staveniště dálnice mezi Plačicemi a Stěžerami, bronzové depoty, tedy soubory předmětů podobného charakteru záměrně uložených do země, nebo třeba starší objevy z Dolního Přímu naznačují, že na západ od Hradce ve starší době bronzové existovalo důležité centrum osídlení, které významem přesahovalo hranice regionu. Přitom ještě před deseti lety o něm historici neměli ani tušení.
Skleněné korálky z Blízkého východu
„Koncentrace nálezů ze starší doby bronzové je opravdu nezvyklá. Výjimečnost oblasti dokreslují nejen nálezy depotů ze Stěžer, z Přímského lesa a od staré prachárny mezi Hradcem a Stěžerami, ale také bohaté pohřebiště na okraji Horního Přímu. U této obce se prováděl výzkum už před sto lety. Archeologové tam tehdy objevili i skleněné korálky s původem z Blízkého východu. Celá tato oblast postupně nabývá na významu. Mezi jednotlivými nálezy a lokalitami lze tušit souvislost,“ míní Novák (o dalších nálezech u Hradce čtěte zde).
Například v roce 2007 hledač pokladů v Přímském lese u Stěžírek s detektorem kovu objevil v hloubce 30 až 45 centimetrů bronzový poklad: dvě sekery, osm hřiven a jehlice. Jiný depot je hlášen od Stěžer, kde leželo v zemi více než šedesát bronzových neopotřebovaných seker. Podle vědců mohlo jít dokonce o předmincovní platidlo.
„Depot seker je jedním z největších na celém území únětické kultury. V té době to muselo být extrémní bohatství. Je to důkaz, že se tu koncentrovali lidé, kteří dosáhli na větší vlastnictví. I nález skleněných korálků z Blízkého východu dokazuje, že oblast byla napojena na dálkový obchod, což v té době nebylo běžné,“ uvedl Novák.
Osídlení území lidem s únětickou kulturou v trojúhelníku mezi Dolním Přímem, Urbanicemi a Hradcem s největší pravděpodobností nesouvisí s těžbou kovů, jako tomu bylo třeba v Krušných horách.
Výsledky výzkumu mohou změnit celkový pohled
Nálezy památek únětické kultury z posledních let v oblasti na západ od Hradce zřejmě přinesou nový pohled na osídlení východních Čech ve starší době bronzové. Chronologie zaznamenává nálezy z doby únětické kultury už z 50. a 60. let minulého století, tehdy však na Královéhradecku bylo známo jen několik málo větších nalezišť. Závěry z nich ovšem ve světle nových objevů začínají být zastaralé.
„Poslední nálezy z Hradecka jsou náznaky toho, že únětická kultura se rozpadá do geografických jednotek, které se od sebe liší a tvoří jakési etnografické regiony. O to hůře se nám určuje stáří. Výsledky výzkumů z Hradecka mohou přinést změny v pohledu na únětickou kulturu v celorepublikovém kontextu,“ soudí Novák.
Hradečtí archeologové očekávají první výsledky expertiz nálezů ze Stěžírek i z dálnice koncem roku (více o průzkumu pod D11 čtěte zde). Dosavadní učebnice historie mluví jako o hlavní sídelní oblasti lidu únětické kultury o středních Čechách, zatímco o východních Čechách se zmiňují jako o periférii. Nové objevy u Hradce zřejmě tato tvrzení výrazně pozmění.
