Nové nálezy potvrzují, že jedna z nejvýznamnějších pravěkých kultur, lužická, je místního původu.
„Narazili jsme na mimořádně dochované hroby, je to fantastické. Netušili jsme, že ještě někde něco takového objevíme,“ říká nadšeně vedoucí archeologického pracoviště Muzea východních Čech v Hradci Králové Miroslav Novák, který je jindy spíše zdrženlivý.
Naleziště v Hvozdnici, které vědci zkoumají s přestávkami od podzimu 2013, má nadregionální význam. Nenápadná vesnice devět kilometrů západně od Hradce dokonce už ve 30. letech minulého století dala rané etapě kultury popelnicových polí označení hvozdnický typ, neboť termín lužická kultura ještě neexistoval.
„Hvozdnice je velmi archeologická lokalita významná v celorepublikovém kontextu. Už před sto lety na okraji lesa prozkoumali mohyly a leccos naznačovalo, že to může mít obrovský význam pro pochopení počátku lužické kultury ve východních Čechách, jež představovala vrchol kulturní i demografický. Začalo se mluvit o hvozdnickém typu, ale většina odborné veřejnosti tehdy nedokázala nález docenit. Přeci jen existovaly pouze dva tři ojedinělé hroby, které se vymykaly všemu ostatnímu, co lužická kultura dosud představovala. Poslední nálezy původní hypotézy potvrdily a ještě posunuly dál,“ vysvětluje Novák.
Žárové hroby je třeba datovat do minulosti mnohem hlouběji, než se původně soudilo, a to až o 250 let.
„Je to ohromné, máme tu doložen vznik lužické kultury na území východních Čech. S trochou nadsázky lze říci, že na této lokalitě se mění pohled na dějiny proti tomu, jak se psalo doposud,“ říká Novák.
Hvozdnické nálezy
Kultura lužických popelnicových polí se běžně datuje do 13. až 4. století před naším letopočtem, hvozdnická etapa spadá do století 15. až 13. To boří teorie, že ve východních a severních Čechách na kulturu únětickou starší doby bronzové navazovalo nevýrazné osídlení střední doby bronzové představované kočovným obyvatelstvem mohylových kultur a že až v mladší době bronzové nastoupila kultura lužická.
Únětická a lužická kulturaÚnětická kultura spadá do starší doby bronzové. Vznikla na konci eneolitu kolem roku 2300 př. n. l. z prostředí místních kultur a pod vlivem z jihovýchodu nesoucím znalost bronzu. Název získala podle pohřebiště v Úněticích u Roztok, které v 70. letech 19. století prokopal Čeněk Rýzner. Její prostor sahal od slovenské řeky Žitavy do Porýní a od Dunaje po Velkopolsko. Zaniká na konci starší doby bronzové po roce 1700 př. n. l. Kultura lužických popelnicových polí spadá do doby bronzové a železné. Ve střední Evropě byla rozšířena od 14. století př. n. l. do 4. století př. n. l. a byla pojmenována po Lužici, kde byla identifikována v 19. století německým lékařem Rudolfem Virchowem. |
Objevy z Královéhradecka ukazují, že lužické kultuře předcházela specifická místní mohylová kultura, která se liší od dosud známých nálezů ze severní Moravy a Slezska. Naopak naznačuje vazby na severozápad, do oblasti Lužice. Tato kultura přímo navazuje na únětickou kulturu, což je přelomové zjištění.
„Podrobné analýzy a vyhodnocení nálezů z Hvozdnice nás teprve čekají, ale už nyní můžeme říci, že česká odnož kultury lužických popelnicových polí, o které se někdy hovoří jako o celé jedné civilizaci trvající bezmála tisíc let, má podstatně hlubší kořeny. Navíc to, že je doložená už ve střední době bronzové, znamená, že je místního původu, nikoli že přišla už zformovaná odjinud, z území Slezska. Hradecko platí za kolébku této kultury. Hvozdnické nálezy rozhodně pohled na historii změní,“ vysvětluje Miroslav Novák.
Závěry hradeckých archeologů o zrodu lužické kultury by nemohly být takové, jaké jsou, kdyby podobné signály neměli i z dalších nalezišť na Královéhradecku. Důležitá data poskytl výzkum pravěkého valu na návrší hradeckého starého města, který se ukázal rovněž mnohem starší, než se soudilo.
Nedaleko od Hvozdnice na staveništi dálniční křižovatky na západním okraji Hradce Králové a na blízkém návrší Stínec u Stěžírek nedávno našli sídliště únětické kultury, které ve svém vývoji plynule ústí ve vznik lužické.
„Je to důkaz, že přinejmenším od starší doby bronzové v této oblasti lidé žili a že tu docházelo k nepřetržitému a přímému vývoji. Pěkně nám to do sebe začíná zapadat a dávat smysl. Nálezy dokumentují zrod a vývoj jedné z nejvýznamnějších pravěkých kultur východních Čech - kultury lužických popelnicových polí. Takových míst v Česku mnoho není,“ zdůrazňuje Novák.
Výzkum na staveništi rodinných domů ve Hvozdnici se chýlí ke konci, archeologům zbývají už jen týdny. Práce se co nevidět přesunou do laboratoří muzea.
