Alpinisté z Krkonoš vyrazí na Andy, vzdají poctu osudné výpravě z roku 1970

Alpinisté z Krkonoš se chystají na andské vrcholy v Peru jako výprava, kterou před 49 lety zasypala lavina. Šestičlenná expedice se pokusí výhradně alpským stylem – lezením nalehko s nejnutnější výbavou bez použití umělého kyslíku, s vracením se do základního tábora a bez pomoci nosičů – vystoupat na klíčové vrcholy pohoří Cordillera Blanca.

Právě to měla v plánu československá výprava v roce 1970. 

Všech 14 členů tehdy tragicky zahynulo v základním táboře pod lavinou ledu a kamení, které z nejvyšší peruánské hory Huascarán uvolnilo silné zemětřesení. Některé z vrcholů chtějí jejich následovníci sjet na lyžích.

Expedice do Peru odletí na začátku září a za měsíc má v plánu vystoupat na tři vrcholy: Alpamayo (5 947 metrů), která je díky dokonalému tvaru považována za nejkrásnější horu na světě, obávaný Huandoy (6 360 m) a nejvyšší vrchol Peru Huascarán (6 768 m).

Výpravu vede Libor Dušek, který byl i vedoucím expedice před třemi lety, jejíž člen Zdeněk Hák coby první Čech sjel na skialpinistických lyžích nejvyšší horu Afghánistánu Nošak. V roce 2018 spolu se Zdeňkem Jiroušem jako první na světě sjeli nejvyšší vrchol jižního Pamíru – štít Karla Marxe v Tádžikistánu.

„Tentokrát nám nejde o nějaká prvenství, ale chceme připomenout tragickou výpravu z roku 1970 a jejím členům tak vzdát poctu. Do peruánských And už od 70. let minulého století jezdí špičky extrémního lyžování. Proto s sebou také vezmeme lyže a některé hory na nich chceme sjet. Tím, že jsou kousek od moře, má sníh trochu jinou konzistenci, dobře drží a dají se tak sjet i poměrně prudké svahy,“ vysvětluje Libor Dušek.

Z Krkonoš do Jižní Ameriky

Chystaná výprava bude podle Duška srovnatelně náročná s předchozími expedicemi do Afghánistánu a Tádžikistánu.

„Bude to změna. Máme zkušenosti s horami v Evropě a Asii, ale nikdo z nás ještě nebyl v Jižní Americe.“ Na lyžích chtějí sjet z Huandoye a Huascaránu, Alpamayo by podle Duška bylo moc riskantní, stěny jsou příliš prudké. Část expedice plánuje vystoupat na Huandoy obávanou jižní stěnou, která je považována za jeden z milníků současného horolezectví.

Stejnou cestou chtěl více než šest tisíc metrů vysoký vrchol zdolat člen československé výpravy v roce 1970 Ivan Bortel, už během túry však nešťastně spadl a zahynul.

„Dnes se obecně má za to, že stěna je už tak zerodovaná a nebezpečná, že ani přelézt nejde. Jednak je to technicky velmi těžké lezení, jednak je vrchní část skály tak silně narušená, že se prakticky není možné bezpečně odjistit. Huandoy má čtyři vrcholy, uvidíme, jaké budou podmínky, ale minimálně na jeden z nich chceme vylézt,“ upozorňuje vedoucí expedice Ski Peru 1970–2019.

Boys 1970

Před čtyřmi lety při snaze o prvovýstup jižní stěnou Huandoy zahynuli dva elitní ruští horolezci Alexander Ruškin a Vjačeslav Ivanov. O totéž se minulý týden úspěšně pokousili známý český horolezec Marek Holeček, který do Peru na konci července odcestoval s vrchlabským alpinistou Radoslavem Grohem. Ten vloni zdolal osmitisícovku Nanga Parbat a dva roky předtím se účastnil prvního českého zimního výstupu na Fitz Roy v Patagonii.

Holeček a Groh nyní vytyčili novou trasu a pojmenovali ji Boys 1970. O úspěchu českých horolezců informoval server Lidovky.cz.

„Dva dny úmorné dřiny, strachu, výměnou za jednu minutu pocitu radosti. K tomu na dluh, jelikož ještě čekal sestup. Nicméně po 55 hodinách opět se vracíme na refugio Peru. Je hotovo,“ oznámil v neděli večer Holeček na svém Facebooku.

Společně s nimi je v Peru kameraman Tomáš Galásek, natočí základy dokumentárního filmu, který bude věnován expedici z roku 1970.

Ve filmu vystoupí manželky horolezců, pamětníci z libereckého oddílu i další elitní horolezci ze 60. a 70. let. Dokument také ukáže, jak se za padesát let proměnila horolezecká výstroj a vůbec přístup k lezení,“ dodává Libor Dušek, jenž na režii a scénáři filmu spolupracuje. Snímek bude představen příští rok u příležitosti 50. výročí od neštěstí.

Smrt pod lavinou ledu a kamení

• Událost z konce května 1970 v peruánských Andách je dodnes největší tragédií v dějinách československého horolezectví. Z patnáctičlenné expedice se domů nevrátil nikdo. Skupina libereckých horolezců měla původně namířeno na nejvyšší horu Severní Ameriky Mt. McKinley na Aljašce. 
• Po příjezdu okupačních vojsk v srpnu 1968 a utužení politických poměrů v Československu nedostali souhlas, jako náhradní cíl byly vybrány Andy a hora Huandoy. 
• Výpravou už v polovině května silně otřásla smrt Ivana Bortela, jenž se na cestě pod Huandoy zřítil z třicetimetrové výšky a na místě zahynul. 
• Expedice zvažovala návrat, nakonec se rozhodla v Andách zůstat a vylézt na jinou horu. „Ivan byl nejlepším horolezcem výpravy, přemýšleli, do čeho se bez něj mohou pustit. Bylo jasné, že jižní stěna Huandoye to už nebude a že to nebude ani severní stěna Huascaránu. Celá expedice se připravovala na to, že se přesune a půjde na Huascarán z východní strany. Když čekali na nákladní automobil, který pro ně měl přijet, došlo k tomu velkému zemětřesení,“ popsal horolezec a fotograf Jiří Hladík v televizním cyklu Osudové okamžiky z roku 2002. 
• Otřesy o síle asi osmi stupňů uvolnily ze severní stěny Huascaránu lavinu ledu a kamení, která expedici v základním táboře pohřbila. Bylo to nejtragičtější zemětřesení v historii jihoamerické země, podle odhadů při něm zemřelo sedmdesát tisíc lidí. 
• Nejmladšímu členovi výpravy Jaroslavu Krecbachovi bylo 24 let, pod Huascaránem zahynul také dvaapadesátiletý fotograf Vilém Heckel nebo jedenačtyřicetiletý akademický sochař Valerián Karoušek.

14. října 2018