Že je parkování v nemocnici problém, je známé, ale jak je velký?
Dlouholetý, je tu nejméně 20 let, možná více. Částečně ho vyřešilo provizorní parkoviště, ale stejně jako v ostatních lidských činnostech bylo po chvíli patrné, že se křivka nedostatků opět zhoršuje. Dnes máme v nemocnici a okolí více než 1 300 míst. To je absolutně nedostačující. Když jsem v televizi odpovídal na dotazy diváků, z padesáti nejméně pět jich bylo na parkování. Kdykoliv se s někým potkám, třeba když jdu hrát fotbal se svými dvěma partami, nikdy mi neopomenou říct, že je špatné parkování. Kdykoliv tady někdo jedná za nemocnici, jde o parkování. Takže jsem změnil představu, kdo se toho chopí.
Jak by to mělo být organizačně?
Nemocnice bude parkovacích domů investorem, správcem a provozovatelem. Nechci říkat, jak velký bude náš podíl na nákladech, protože nevíme, jaká bude konečná cena. Velmi vítáme aktivní přístup k jednání v této věci ze strany Královéhradeckého kraje, magistrátu města a dalších obcí. Podle výsledné dohody budeme uvažovat o velikosti parkovacích domů. To bude jeden parametr. Druhý stanoví studie, kterou by měl kraj dokončit do několika týdnů, aby nám definitivně odpověděla, jak velké by měly ideálně být.
A kde by měly stát?
To víme. Otázka je velikost, a ta je poměřená tím, co jsem říkal v první odpovědi, totiž že ani nevíme, kolik to bude stát. Budeme muset poměřovat náklady a výkon. Parkovací domy by měly stát v jižní a v severní části nemocnice. Nejdříve bychom chtěli začít u služebního vjezdu, kde by vznikl jižní parkovací dům, abychom tam mohli přesunout auta z dnešního provizorního parkoviště. Na jeho místě by vyrostl severní dům. Místo parkování na ploše, což je v podstatě plýtvání pozemkem, bude k dispozici několik pater. Kolik, to záleží na na studii.
Zatím máme staré materiály, nemocnice není nepřipravená. Víme, že tu máme pohyb na 3,5 tisíce aut za den ve dvou špičkách. Víme, kolik je tady parkovacích míst. Některá by měla zaniknout, protože nám zhoršují obslužnost, tedy dovoz stravy a čistého prádla. Zvýšení kapacity by mělo být ve stovkách. Já bych si představoval nejméně 500 míst, ale to je moje přání. Uvidíme, co nám poví studie.
3. března 2023 |
Řekl jste, že měníte paradigma, znamená to, že dříve se nemocnice zbavovala odpovědnosti za parkování?
Nejde o odpovědnost, jde o dikci státní organizace. My jsme přímo řízená organizace ministerstva zdravotnictví a našimi jedinými penězi jsou platby od zdravotních pojišťoven. Nelze postavit dva parkovací domy z peněz na zdravotní péči. Avšak část peněz, které vyplynou z kladného hospodaření, můžeme použít na tuto dopravní obslužnost pro pacienty a návštěvníky nemocnice, což řekněme, je v jistém vztahu s péčí o pacienty.
Aleš Herman (62)Absolvoval Lékařskou fakultu v Hradci Králové a poté pracoval jako kardiolog na I. interní klinice Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Později založil a vedl soukromé centrum intervenční kardiologie Kardio-Troll v Pardubicích. V letech 2011 až 2018 vedl Institut klinické a experimentální medicíny v Praze. V letech 2019 až 2022 působil jako předseda představenstva společnosti Agel. Od 1. září 2022 vystřídal v čele hradecké fakultní nemocnice Vladimíra Paličku. |
V areálu však v minulosti vznikla řada nových budov a u každé mohla být parkovací stání.
Víte dobře, že dnes jsou budovy takto plánovány, ale tady jde o ryze účelovou stavbu, která bude stranou nemocnice. Řekl jsem si: Pakliže máme najít řešení, nějaké prostředky do toho zkusíme dát a staneme se tím vykopávajícím činitelem. Máme s městem a s krajem podepsánu dohodu, že nám oba pomohou.
Cítíte podporu z ministerstva, vždyť problémy s parkováním jsou takřka ve všech přímo řízených, tedy zpravidla fakultních nemocnicích?
Velmi si vážím pana ministra Válka, že spoléhá na své ředitele, že nám dává důvěru a naopak nám to nezakazuje. Myslím si, že jsme zkušení manažeři a víme, co si v kontextu zřizovatele a poměrů můžeme dovolit.
Zmínil jste, že vám parkování na některých místech komplikuje zásobování.
Je to prostě realita. Ti lidé zoufale potřebují auto na chvíli odstavit. My se s tím potýkáme a snažíme se jim vysvětlit, aby nechali průjezd, třeba pro naše auto, které veze stravu. My ji vyskladňujeme někdy před jedenáctou hodinou, naše dodávky a malá nákladní auta najíždějí po 10 až 15 minutách na rampu, která se naplní jídlem. To se naloží a veze ke klinikám. Pokud tam nemohou jídlo vyložit, vzniká zdržení celého řetězce. Někteří pacienti dostanou jídlo později. Řešení to má jen jediné: nabídnout nová parkovací místa.
Zaznamenal jsem myšlenku nasadit po nemocničním areálu elektrický mikrobus, který by pacienty vozil mezi klinikami a parkovacími domy, aby pacienti neparkovali u klinik, protože domy budou daleko. Dokážete si to představit?
Vždy říkám, že musíme řešit problém, který je právě nejpalčivější. Reálné je, že nám chybí parkovací místa. To musíme vyřešit nárůstem jejich kapacit. Druhý problém bude, kdo tam bude parkovat a v jakém poměru zaměstnanci a pacienti. Moje představa je, že pacienti by měli parkovat uvnitř, aby měli blízko k ambulancím. Až to nastane, život nás poučí. Pak můžeme přijmout druhý krok, onu místní dopravu. Svého času, když jsem byl v Ikemu, uvažovalo se, že by mezi Ikemem a Thomayerovou nemocnicí jezdil autonomní elektrobus. Všechny tyto možnosti tu jsou, ale zabývejme se tím, co je reálné a co musíme vyřešit.
Ještě se objevila myšlenka na třetí dům u pěšího vstupu od Labe. Byla by to varianta, pokud by se časem ukázalo, že by dva domy nestačily?
Stavět třetí parkovací dům by byl výsledek chybného předchozího rozhodnutí. Když mám stavět dva, měly by být dostačující, abych nemusel stavět třetí. To jsou další náklady. Studie musí říct, kolik míst budeme potřebovat. Pak se musíme domluvit, jestli jsme schopni to zaplatit v maximální, střední nebo minimalizované variantě.
Letos byla v plánu velká investice chirurgického pavilonu za 4 miliardy. Jak to s ní vypadá?
To je komplikovanější. V únoru jsme dostali stavební povolení. Protože se však projekt výrazně prodražil, snažili jsme se tam některé věci zredukovat. Vyšel by na 4,33 miliardy z původního rozpočtu 2,4 miliardy, což je dáno ekonomickou situací, kterou asi každý vnímá. Nyní se upravuje projekt, takže dokumentace pro výběrové řízení bude do šesti týdnů. Pak vypracujeme zadávací dokumentaci a počkáme, jak se rozhodne vláda České republiky o dotačních programech. Pavilon je mezi strategickými investicemi České republiky a platí, že 30 procent má zaplatit nemocnice a 70 procent stát. Nemocnice je připravena, ale samozřejmě chápu, že v současné ekonomické situaci se to může i pozdržet.
Zaznamenal jsem, že máte v plánu modernizaci historických budov na nemocničním náměstí. Jak moc je to vzdálená budoucnost?
Musíme jít krok po kroku. Nyní začneme modernizaci pavilonu laboratorních oborů, jež začne v létě nebo nejpozději na podzim. Vznikne rekonstrukcí dvou pavilonů, které se spojí v jeden s centrálním příjmem. Dalším krokem má být výstavba chirurgického pavilonu. Pak bych rád z Národního plánu obnovy provedl dostavbu onkologické kliniky a ještě klinik nefrologie a plicní, kde se potřebují zvýšit kapacity. Pakliže by s chirurgií vše dopadlo dobře, v roce 2028 by se mohly odstěhovat ze starých budov. Takže teprve v roce 2027 bychom začali plánovat, co s těmi starými budovami. Je třeba dělat jeden krok po druhém. Máme jasný plán, co bychom v nich chtěli, a víme, jak by to mělo vypadat.
A co byste v nich chtěl?
Moji spolupracovníci to vědí, ale ještě to nechci říkat veřejně, protože je to hrozně daleko. Třetí investice, o které se často hovoří, je výstavba kliniky infekčních nemocí. Pavilon je kompletně vyprojektován, má stavební povolení, vše je připraveno i na vypsání zadávacího řízení, ale má být financován z evropských zdrojů. Dotace by měla být vypsána do konce roku.
Zůstane na svém původním místě?
Ne, měl by být tam, kde původně měl být pavilon čínské medicíny, někde mezi laboratorním pavilonem a neurochirurgií. Ale vše závisí na evropském financování.
Oklikou se vracíme k parkování, nové budovy nejspíš zaberou další parkovací místa.
Je tam zelená louka, takže pokud to někde zabere nějaká stání, bude to v jednotkách. Ale na ty parkovací domy bych velmi spěchal.
Jak to vypadá s výkony, daří se dohánět skluz z covidu?
Na to je složitá odpověď. Výkony jsou ambulantní, preventivní a pak hospitalizace. Všechny velmi narůstají a my už ani nerozlišujeme, co je pozůstatek covidu a co ne. Máme čekací doby a ty se snažíme zkracovat. Myslím, že jsme na hraně možností personálu. Někde se nám zkracování daří, někde ne, ale jdeme tomu velmi naproti.
Jsem velmi vděčný svým spolupracovníkům – lékařům a sestrám, jak jsou velmi aktivní. Za rok děláme 32 sobotních směn na CT a 32 na magnetu, v podstatě téměř každý druhý víkend a stejně tak jede také endoskopické pracoviště v sobotní směně. Z osmi operačních sálů na pěti i šesti operujeme každý den navíc do 18 nebo 19 hodin. I jinde zvyšujeme kapacity do odpoledne. Avšak obávám se, že víc už nebude s ohledem na zátěž personálu možno.
10. června 2022 |
