Niva řeky Metuje pod novoměstským Krčínem ožívala od dob císaře pána neobvyklou atrakcí. Luční hajný tu ve vhodný čas „podháněl“ vodu z řeky na luka. Po několik dnů tam stála a pak ji zase pustil dál, což zemědělcům přinášelo vyšší výnosy sena.
Součástí starého závlahového systému byl i nevelký akvadukt přes Mlýnský náhon u Daškova splavu. Voda přes něj už léta netekla, konstrukce rezavěla. Protože tudy vede cyklostezka, město před několika lety vestavělo nad mostovku dřevěnou lávku. Teď už nikdo neprojede, od 21. září byl akvadukt obehnán zábranami, lávka odstěhovaná na souš a v pátek nastalo bourání.
Státní pozemkový úřad (SPÚ) to zdůvodňuje havarijním stavem. Autoři jarní petice i radnice za akvadukt bojovali, jenže marně.
„Smutný příběh, spousta lidí tady před 120 let vytvořila toto dílo. Akvadukt je – nebo tedy byl – malou částí, jenže je ve vlastnictví SPÚ. To je to řádné hospodaření, desítky let se nestarají a pak havarijní stav vyřídí zbouráním. Pro nás naprosto nepřijatelné,“ říká novoměstský starosta Milan Slavík (ODS). Jelikož se na podzim vedení města vyměnilo, očekával, že SPÚ vše znovu projedná, jenže posun nenastal. Teď radnice bude chtít od úřadu, aby přispěl na přemostění cyklostezky.
SPÚ požádal v březnu radní o souhlas s demolicí, to odmítli. Místní a majitelé pozemků rozeslali petici za záchranu celého gravitačního závlahového systému. Město několik měsíců jednalo s krajskou pobočkou SPÚ, krajem i ministrem zemědělství. Podle starosty město marně žádalo, aby se SPÚ podílelo na nákladech při obnově stavby. Úřad nesouhlasil ani s tím, že město akvadukt převezme.
Místní se ale úplně vzdát nechtějí. „S péčí dobrého hospodáře akvadukt rozvalili. Bude chybět lidem i městu. Způsobili, že systém už nebude funkční, protože jestli SPÚ překlene Mlýnský náhon zatrubením, nebude mít takovou kapacitu,“ odhaduje bývalý novoměstský místostarosta Karel Nývlt, který se v petici angažoval.
Aktivisté našli podporu i u Národního památkového ústavu, který vidí závlahový systém jako hodnotnou technickou stavbu. Ředitel josefovského odborného územního pracoviště Jiří Balský před zbouráním pro MF DNES uvedl, že akvadukt má reálnou šanci na prohlášení za památku. Kdyby někdo požádal o památkovou ochranu, majitel by bourat nesměl. U celého závlahového systému by to však s památkovou ochranou bylo složitější, museli by o ni stát vlastníci i farmáři.
Úřad řešil vodní dílo, ne most
O odstranění akvaduktu mluvila už studie proveditelnosti, kterou si SPÚ pořídil v roce 2019. K tomu letos v červnu úřad nechal zpracovat i statický posudek, který doložil, že akvadukt je neopravitelný.
Státní úředníci se hájí, že město několik let akvadukt opakovaně nechtělo, což však radnice odmítá.
„Na tyto nabídky nebylo reflektováno. Další jednání s městem vzhledem k aktuálnímu vývoji situace nepředpokládáme,“ sdělila den před bouráním mluvčí SPÚ Petra Kazdová. Dotaz na cenu za demolici odmítla zodpovědět, že jde o havárii. Podle smlouvy vyjde téměř na 480 tisíc korun se započtením daně.
Studie proveditelnosti už před čtyřmi lety navrhovala zrušit akvadukt a vyměnit přemostění pro cyklostezku, zároveň však autoři nechali na dalším zvážení obnovu závlahového systému. Zemědělci i vlastníci pozemků se tehdy vyjádřili, že do závlah zatím sami investovat nechtějí, ale v budoucnu to i kvůli klimatu nevylučují.
Obnova by však byla nákladná, jen stavbu čerpací stanice u Daškova splavu tehdy autoři studie odhadli na 30 milionů. SPÚ proto obnovu od Krčína po Josefov zavrhuje.
„Šlo by o obnovu a údržbu 136,3 kilometrů kanálů včetně objektů. Obnova původní koncepce zavlažování pozemků by byla z pohledu efektivnosti a investiční náročnosti neúčelná, neboť původně sloužila k zavlažování luk, nikoliv zemědělských plodin,“ vysvětluje mluvčí Kazdová.
Na úřad se podle ní od roku 2002 neobrátil nikdo, kdo by potřeboval v území Krčína zavlažování pro plodiny nebo louky, protestující se ozvali, až když šlo o havárii akvaduktu.
V Josefově se obávají
SPÚ si přitom už zadalo i projekt na zlikvidování závlah v délce 7,6 kilometru, které leží u Krčína, Nahořan a Černčic.
Zatímco závlahy u Krčína nemají potřebné povolení k nakládání s povrchovými vodami, u Josefova je to jinak. Systém kanálů si tam od SPÚ pronajímá Česká společnost ornitologická a podle manipulačního řádu může převádět vodu ze Staré Metuje a podhánět vodu na pozemky, kde od roku 2006 rozvíjí Ptačí park Josefovské louky. Zavlažuje se tu už přes deset let, podobně jako před rokem 1989, a přírodě to svědčí.
„Obnova celého systému je ohromný úkol, musela by se toho ujmout nějaká organizace, investovat do zařízení, vyřídit povolení, přesvědčit vlastníky, aby zavlažovali. Bojíme se, aby se z uvažovaného rušení závlah u Krčína nestal precedent i pro další části systému,“ říká správce ptačího parku Břeněk Michálek.
Patrioti si gravitační závlahový systém považujíPřed lety přesvědčili památkáře, že by se dílem kolem Metuje měli zabývat, našli podporu u radnice i části vlastníků půdy. Teď už však patrioti nemají koho přesvědčovat. „Ještě v sobě hledám zbytky optimismu, že něčeho dosáhneme,“ říkal před zbouráním akvaduktu někdejší novoměstský místostarosta Karel Nývlt. Šanon má plný dokumentů, se státem to nehnulo. Před pěti lety zpracoval podklady pro naučnou tabuli, která závlahy na části Metuje přibližuje. Teď ukazuje, kde vedou příkopy a kde luční hajný osazoval těžké desky, aby vodu usměrňoval. Od těch dob se však leccos změnilo. Po kolektivizaci tu přistavěli pro traktory bytelné mostky přes hlavní náhon a místo luk jsou tu hlavně pole. Nedaleko stojí nový inundační most za 5 milionů korun, který po letech slibů město s krajem letos v Krčíně dokončilo a který má chránit před velkou vodou. Pod kostelem u mostu s hradidlovým jezem, který je podle Povodí Labe technická rarita, systém začíná. Stojí tu bouda, kde je i kompletní vybavení pro podhánění. „Do vody se u mostu spustily trámky a zahákly se za betonový práh v řece. Když se osadila všechna hradla, hladina stoupla a z boku, kde jsou dvě stavidla, tekla voda do hlavního náhonu. Je to začátek jedné části systému, těchto hradicích míst bylo víc, třeba níže po proudu u mostu trojhraňáku,“ popisuje. Zvláštností je i nedaleký malý splav, do nějž stavitelé zabudovali shybku. Na principu spojených nádob se tudy přeháněla voda přímo pod řekou tak, aby šlo zaplavit i louky na druhém břehu. Akvadukt převáděl vodu přes Mlýnský náhon a rolníci po něm mohli projet i s povozy. U Daškova splavu si nově Povodí Labe vystavělo stavidlo na přítoku do Mlýnského náhonu a od té doby stavidla ze starého akvaduktu zmizela. „Pozemkový úřad s akvaduktem roky nic nedělal,“ shrnuje Karel Nývlt. Závlahový systém s náhony, stavidly či propustky se rozkládá na pásu pozemků podél řeky z Krčína až do Starého Plesu, vzdáleného asi dvacet kilometrů. Je z hlíny, cihel, betonu, dřeva a kovových součástí podle návrhu italských lučních mistrů. Krčínská část se datuje do let 1904 až 1906. U Josefova vzniklo narovnané koryto Nové Metuje, propojené kanály s meandrující Starou Metují. Závlahy luk fungovaly i při řece Úpě u Ratibořic, ale nahradily je meliorace. Závlahy se zakládaly kvůli vyšším výnosům sena, které potřebovala třeba armáda v josefovské pevnosti. „Jako dělníci tady stavěli Maďaři a Slovinci, nastěhovaní byli v lukách, kde žili v polozemnicích i s rodinami. Vše udělali jen s kolečky, krumpáči a lopatami. Co vybrali, z toho zbudovali val okolo. Je za tím pečlivá práce geodetů. Aby dosáhli správného spádu, někde se dostávali až na promilové hodnoty. Políři, kteří stavbu řídili, měli základnu ve staré škole v Krčíně,“ vypráví Karel Nývlt. U Krčína se naposledy podhánělo v 80. letech. Z vlastního dětství si to pamatuje i šedesátník, který se vydal k Daškovu splavu. „Zažil jsem to jako kluk. Na louce stála mělká laguna s teplou vodou a krásně se v tom koupalo, žádné bláto. Teď tady ale vidíte všechny ty příkopy zarostlé, divím se, že je tu louka konečně posekaná. Obnova závlah postrádá smysl, protože dnes jsou tady hlavně pole a o seno nikdo moc nestojí,“ říká muž z Krčína, ale jméno zveřejnit nechce. Karel Nývlt argumentuje, že obnova unikátního díla by měla smysl, protože dovoluje regulovat vodu v krajině a udržet ji, aby hned neodtékala, což už stát dotuje. Smysl má i za povodní. Cyklisté i pěší se z Krčína do Nahořan dostanou pouze náhradní trasou kolem kravína. |
