Loni sem přijelo znovu přes půl milionu turistů, ale zima bývá pohodovější. „V těchto dnech se návštěvnost pohybuje spíše v nižších desítkách lidí denně. S nástupem jarních prázdnin obvykle pozorujeme mírné zvýšení zájmu, ale stále jde o výrazně klidnější období než v hlavní sezoně,“ říká koordinátorka cestovního ruchu v Technických službách Adršpach Kateřina Menšíková.

Autor: Martin Veselý, MAFRA

Adršpach se coby „mrazová kotlina“ objevuje pravidelně v žebříčcích míst s rekordně nízkými naměřenými teplotami. Sníh se tam drží i řadu měsíců. V sousedních Teplických skalách je tím proslulá soutěska Sibiř, kde sníh roztává až v létě. Na snímku je zatopená bývalá pískovna, kde se těžilo v letech 1920 až 1971.

Autor: Martin Veselý, MAFRA

Přímo ve skalách se teplota neměří. Český hydrometeorologický ústav provozuje od roku 2018 stanici v sousedním Zdoňově. Letos i vně skal už panovaly silné mrazy, 8. ledna tu zaznamenali -22,8 °C. Krátce předtím 5. ledna to bylo -19 °C. V tyto dny se teploty na šumavské Kvildě propadaly dokonce až k -30 °C.

Autor: Martin Veselý, MAFRA

Meteorologové soudí, že skály patří k nejchladnějším místům východních Čech.

Autor: Martin Veselý, MAFRA

V Horním Adršpachu provozuje meteorologickou stanici od konce roku 2004 Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, pro Český hydrometeorologický ústav je to však pouze doplňková stanice. Dosud nejnižší teplota vzduchu -31,5 °C zde byla zaznamenána 3. února 2012.„V letošním roce tam byla nejnižší teplota -25,2 °C naměřena 8. ledna,“ říká Lucie Kašičková z oddělení meteorologie a klimatologie na hradecké pobočce ČHMÚ. Lednový rekord na této stanici je z 23. ledna 2006 a 7. ledna 2017, kdy tu dosáhla nejnižší teplota vzduchu -29,7 °C.

Autor: Martin Veselý, MAFRA

Jezírko sice kryje led, avšak po oblevách je riskantní na něj vstupovat.

Autor: Martin Veselý, MAFRA

Ani pohyb ve skalách by návštěvníci neměli podceňovat. Pracovníci Technických služeb denně udržují trasu od vstupu až k Malému vodopádu, kde se nenacházejí žádná schodiště. „Vlivem střídání sněžení, mrazů a oblevy je terén na okruhu místy kluzký a proměnlivý. Návštěvníkům doporučujeme zvýšenou opatrnost, pevnou zimní obuv a ideálně i vlastní nesmeky. Pro zájemce máme nesmeky k zapůjčení přímo u vstupu,“ podotýká Kateřina Menšíková.

Autor: Martin Veselý, MAFRA

V zimě se dá navštívit i takzvaná Nová partie. Turistům ji zpřístupnili až roku 1890, je však fyzicky náročnější. „Udržujeme i Novou partii, je zde odstraněn led a sníh a používáme posyp. Vstup je však na vlastní nebezpečí z důvodu členitosti terénu,“ upozorňuje Kateřina Menšíková. Průchod z Adršpachu do Vlčí rokle nyní provozovatelé nedoporučují, překonávání zledovatělých schodů bývá obtížné i dlouho zjara.

Autor: Martin Veselý, MAFRA

Adršpašské skály platí dlouhodobě za nejvyhledávanější přírodní cíl turistů v Česku. V roce 2025 si je prohlédlo přes 511 tisíc návštěvníků.

Autor: Martin Veselý, MAFRA

Návštěvnost v Adršpašských skalách setrvale stoupala až do roku 2019, kdy dorazilo 450 tisíc turistů. Další dvě sezony pak byly slabší, protože je zásadně ovlivnila opatření proti koronaviru. V roce 2023 přijelo podle údajů CzechTourismu 488 tisíc lidí a v roce 2024 to už bylo 510 tisíc. Na snímku je slavná Homole cukru.

Autor: Martin Veselý, MAFRA

Adršpachu se osvědčil online rezervační systém, kterým už skoro pět let reguluje množství turistů. Návštěvníci už si nepřekážejí, netvoří se fronty na okruhu, prakticky minulostí jsou i dopravní uzavírky. Oceňují to provozovatelé, policie i správci Chráněné krajinné oblasti Broumovsko.

Autor: Martin Veselý, MAFRA

Ikonickou Gotickou brankou se vstupuje do zdejšího labyrintu od roku 1839, kdy ji nechal vybudovat majitel panství Ludvík Karel Nádherný. Byla to ale v pořadí už třetí branka do skal. Ta vůbec první z konce 18. století měla bránit krádežím sáhového dřeva splavovaného ve skalách, uvádí Petr Hnyk v knihách Skály a lidé. Baron koupil panství roku 1828, zvelebil ho ekonomicky a přitáhl ke skalám pozornost návštěvníků.

Autor: Martin Veselý, MAFRA

Slavný adršpašský útvar Milenci dosahuje výšky asi 100 metrů a je zde vůbec nejvyšší. Jako první na vrchol vylezli Otto Dietrich, Wilhelm Fiehl a Otto Rülke 18. června 1923, tatáž trojice o den později přidala i Starostovou. Širší skupina saských lezců začala objevovat Adršpach od jara 1923.

Autor: Martin Veselý, MAFRA

Národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály nedávno oslavila 92 let, vyhlásili ji 31. prosince 1933. Na snímku jsou známé útvary Starosta a Starostová.

Autor: Martin Veselý, MAFRA

Cukrovarský komín je výraznou věží v souskalí Cukrovaru. V srpnu 1924 zkoušeli čtyři saští lezci prvovýstup na Cukrovar, ale po pádu Ericha Naumanna všichni ustoupili. Pavel Lisák v knize Vysoká hra soudí, že se nejspíš nejednalo o výstup na Cukrovarský komín, protože ten byl pro tehdejší lezce sportovním způsobem nedostupný. Pravděpodobně šlo o pokus zdolat sousedního Karbaníka.

Autor: Martin Veselý, MAFRA

Adršpach se dobrovolně rozhodl, že do skal pustí jen 400 lidí za hodinu. V létě je to celkem čtyři tisíce za den, v zimě ještě méně.

Autor: Martin Veselý, MAFRA

Na webu Adršpašských skal si zájemci předem mohou koupit vstupenky i místo k parkování. Vidí tam hned, kolik volných míst zbývá na okruhu i parkovištích.

Autor: Martin Veselý, MAFRA

Vstupenky do skal se prodávají z menší části i na pokladně. V létě mohou být ve špičkách rychle rozebrané, v zimě tak velký zájem nebývá. Na předem zakoupených vstupenkách se však dá ušetřit. Stačí, když se turista podle počasí rozhodne den předem. Ještě po celý únor v Adršpašských skalách platí ceník pro vedlejší sezonu.

Autor: Martin Veselý, MAFRA

První turisté se do skal vypravili začátkem 18. století, v roce 1790 sem zamířil i německý básník Johann Wolfgang Goethe. Skalní město bylo přístupné jen okrajově, do dalších zákoutí bludiště se začalo chodit až po velkém požáru roku 1824.

Autor: Martin Veselý, MAFRA

Myší díra v Nové partii je adršpašskou atrakcí, má na šířku jen 50 centimetrů. Říká se jí také Myší ulička, německy to bývala Skalní brána. Žertovné příběhy připomínají, jak se některé objemnější ženy nemohly protáhnout a zůstaly uvnitř. Pak je bylo třeba zezadu postrkovat a zepředu popotahovat.

Autor: Martin Veselý, MAFRA

Turisté by si neměli zapomenout svačinu. Pouze jedna restaurace v dosahu skalního města má otevřeno od pátku do neděle. Další možností je kavárna na zámku, otevřená je denně mimo pondělí od 10 do 16 hodin. K vidění na zámku jsou expozice a úniková hra Třetí princ. Na snímku jsou stánky s občerstvením, které mimo sezonu prodejci zavřeli.

Autor: Martin Veselý, MAFRA

Zimní scenerie z Adršpachu zatím nemizí. Koncem ledna znovu lehce nasněžilo a klesly teploty. Nyní však do Česka proudí teplý vzduch od jihu a zhruba měsíc s mrazy tím končí. Meteorologové předpovídají denní teploty nad nulou, o víkendu v noci v Královéhradeckém kraji mohou kolísat teploty od 2 do -2 °C. V pátek i o víkendu se může objevit i déšť, na horách déšť se sněhem. V sobotu se ojediněle může vyskytnout mrznoucí mrholení.

Autor: Martin Veselý, MAFRA

Takto vypadají Adršpašské skály od Ozvěny, kde prohlídky končívají. Už od 18. století tu místní vyvolávali ozvěnu pro potěchu návštěvníků, a to výstřely či hraním na lesní rohy. Atrakce vzala zasvé po 2. světové válce, tehdy se z hmoždířů střílelo naposledy.

Autor: Martin Veselý, MAFRA

Zima a led čaruji v Adršpachu. Podívejte se