Krátké lyže a skibob. K nim patří dráha na superobří slalom. To je už dlouhá léta jeho parádní disciplína. "A přitom jsem dříve býval spíš slalomář," říká David Krejčí. Ke změně lyží ho přinutil i nedostatek prostoru na optimální přípravu.
"Točivé disciplíny vyžadují dobrý trénink," vysvětluje.
Na víkendovém mistrovství světa v rakouském Nauders naplno dokázal, že přechod na jinou disciplínu se mu vyplatil. Pláchl všem, druhého Švýcara Björna Waltera, průběžně druhého muže světového poháru, za sebou nechal téměř o vteřinu.
"Rakušané se mě po dojezdu ptali, jak je to možný, že jsem jel tak rychle," usmívá se David Krejčí, který si na krk pověsil zlatý kov. "Prostě jsem si řekl, že zkusím jet, co to dá, a uvidím, jak to dopadne. Tak jsem to napálil a jel. Ale všechno jsem měl pod kontrolou," říká. Nabral co nejvyšší rychlost, měl co dělat, aby udržel ideální stopu.
Byl jako kamikadze.
Vysvětlení pro jeho počínání je jednoduché: neměl co ztratit. Šanci na další cenný kov z kombinace ztratil totiž už v pátek po prvním závodním dni, když ho jury diskvalifikovala ve slalomu.
"Vyjel jsem na trať a slyšel, že na mě volají, abych zastavil. Tak jsem startoval znovu, ale oni potom rozhodli o mé diskvalifikaci," vypráví sympatický chlapík. V obřím slalomu dojel sedmý, při shodě okolností by v součtu možná měl další medaili.
Dokázal vyhrát, přestože s minimem tréninku. "Před závody jsem se ještě byl svézt, abych na tom mistrovství nebyl úplně za blbce," směje se. Menší tréninková zátěž a také zaměstnání mu však znemožňují, aby dosahoval lepších výsledků i ve světovém poháru. Ačkoliv odjel pouze tři závody z pěti, v něm je prozatím na výborném šestém místě.
"To víte, mám rodinu, barák a také práci. Už na skiboby není tolik času," vysvětluje, co ovlivňuje jeho výsledky. Sám však tuší, že jeho závodnická kariéra se chýlí ke konci. Patriot a velký srdcař se už poslední dva roky nechával přemlouvat. "Avšak oddílu a svazu vždycky rád pomůžu," říká závěrem. Je ale možné, že začátkem března ho na domácí trati při českém mistrovství uvidíme naposledy.
