Před lety se Hable jako velký talent dostal už v sedmnácti letech do prvního týmu tehdy druholigového Hradce Králové. Odtud se o rok později vydal jako jeden z nejdražších hráčů hradecké fotbalové historie do italské Fiorentiny.
Ještě před několika týdny trénoval doma v Novém Městě nad Metují, odkud pochází a kde žijí jeho rodiče. Přesto také druhý návrat dnes čtyřiadvacetiletého fotbalisty z ciziny do Čech hradecký klub minul. Stejně jako před necelými čtyřmi roky se totiž tento defenzivní záložník upsal Baníku Ostrava, za který v neděli odehrál ligový zápas s Českými Budějovicemi.
"Hlavně že se všechno podařilo včas dotáhnout, bylo to dost komplikované," říká fotbalista, jehož poslední štací před návratem do Čech byla řecká Kerkyra.
Že jste se v průběhu zimy objevil v Ostravě, bylo dost nečekané. Jak k tomu došlo?
Je pravda, že moc lidí ani nevědělo, že se vracím, zpočátku to bylo asi trochu utajené. V Baníku o tom věděli a projevili zájem, což mě dost překvapilo, přece jen to se mnou na podzim bylo fotbalově složité.
Nikdo jiný vás nekontaktoval?
Abych pravdu řekl, tak to nevím, můj manažer to se mnou nijak zvlášť neřešil. Něco ale asi proběhlo, já jen vím, že to končilo na tom, že kluby chtěly, abych s nimi absolvoval zimní přípravu, a to byl problém.
Proč?
Protože jsem ještě neměl ukončenou smlouvu v Řecku a táhlo se to. Proto jsem také zpočátku trénoval sám doma v Novém Městě nad Metují.
Vy už jste v Baníku byl před více než třemi lety. Tehdy jste ale jako mladý fotbalista moc šancí nedostal. Jak na to vzpomínáte?
Tehdy jsem tam přišel z italské juniorské ligy. A mezi juniorským a dospělým fotbalem je přece jen rozdíl, hlavně vám chybějí zkušenosti. Od hráčů, kteří tady byli, jsem se ale hodně učil. Byla tu velká konkurence, a navíc jsem přišel i do nelehkého období. Po půl roce, kdy se nám dařilo, nebylo nejlepší. Jako mladý hráč jsem se s tím vyrovnával psychicky hůř, hodně jsem si to bral.
Teď už jste otrlejší?
Věřím, že mi pomůžou i zkušenosti, které jsem nabral. Dospěl jsem fotbalově i lidsky. Ale nepřišel jsem do Baníku s tím, že bych hned automaticky hrál. O místo se musím poprat. Konkurence tady je, i když trenér říká, že máme úzký kádr. Pokusím se Baníku pomoci, co budu moct, a budu se snažit být zase lepším hráčem.
Baník je pověstný tím, že se do klubu vracejí jeho odchovanci. Vy jste ale začínal v Hradci Králové. Čím je pro vás Baník?
Byl jsem tady rok, mám tady spoustu přátel, jak přímo na Bazalech, tak jinde. Mám to tu rád. Navíc Baník byl ve své nabídce konkrétní. Nejdřív mě zájem Baníku překvapil a když jsem tam přijel a viděl, jak to tu funguje a že spoustu hráčů znám, tak jsem uvěřil, že je to dobrá volba.
Už v sedmnácti jste odešel do zahraničí a asi jste měl nakročeno k lepší kariéře. Proč to nevyšlo?
Ale já snad nemohu říct, že bych už byl ztracený. Vrátil jsem se, abych se zase dostal nahoru, protože minulý půlrok nebyl dobrý. Řešil jsem spoustu jiných než fotbalových věcí. Nehrál jsem, klub neplnil podmínky smlouvy. Bylo to těžké.
Přesto, vyhlédla si vás Fiorentina, byl jste v Ascoli, po Itálii v Řecku – a teď jste zpět v české lize. Není to fotbalově krok zpět?
Nemyslím si, že by česká liga byla horší než třeba právě řecká. Moje kariéra se sice možná trochu zadrhla, ale že bych psychicky upadal, to ne. Teď jsem v Baníku a mám velké možnosti zlepšovat se vedle hráčů, kteří tu jsou.
Tak se na jaře v Baníku, stejně jako Milan Baroš, pokusíte znovu nastartovat kariéru?
Jako restart to nevidím. Je to prostě další krok v ní. Že jsem v Kerkyře nehrál, nebylo tím, že bych zapomněl fotbal. Přišel nový trenér Apostolos Mantzios a ten sázel na jiné hráče. A zajímavostí je, že to byl stejný kouč, který předtím v Panionisu Atény vedl Václava Svěrkoše, Davora Kukece i Martina Latku. Také oni s ním měli trochu problémy.
Co si slibujete od jara?
Pro nás je důležitá záchrana. Přípravná utkání ukázala, že jsme připraveni velice kvalitně. Věřím, že jaro dopadne dobře.
Bude pro vás boj o záchranu něčím novým?
V Řecku jsem zažíval něco podobného, bylo to neustále nahoru dolů. Udělali jsme dobré výsledky a pak přišly špatné, hodně podobná situace.
