Do zápasu ve městě Ängelholm nezasáhli sparťanští lídři Michal Řepík s Vladimírem Sobotkou, na jih Švédska oba útočníci počátkem týdne ani neodcestovali.
Sparta je v našponovaném programu šetřila, když jí nevyhovělo vedení reprezentace, které si oba třicátníky touží odzkoušet tento týden ve všech třech kláních turnaje Euro Hockey Tour.
Sparta se už minulý týden na klubovém webu ohradila, že národní tým dělá z hráčů rukojmí.
V pondělí zase podrážděně odpovídal trenér Filip Pešán, který ani na startu reprezentačního srazu nevěděl, kdy přesně se Řepík se Sobotkou připojí. „Já tu komunikaci neznám, Sparta komunikuje s Petrem Nedvědem,“ opakoval nevrle.
Uvolnění sparťanů z reprezentace? Neptejte se mě. Já řeším sport, soptil Pešán |
Nedvěd zase coby generální manažer reprezentace pro isport.cz ze zámořské inspekční cesty vykládal, že v mimořádné předolympijské době nechápe reakci Sparty, s níž se už v předstihu na uvolnění reprezentantů dohodl.
Stop.
Tady slovní přestřelku zastavme. Nezabředávejme do zbytečného hašteření a kdo nebo co ho způsobilo - byť se zdá, že komunikace šéfů národního týmu směrem ven - kulantně řečeno - není dlouhodobě jejich nejsilnější parketa.
Michal Řepík a Vladimír Sobotka, nedobrovolní aktéři nešťastné kauzy.
V kontrastu se současným rozkolem působí skoro až nepatřičně věty bývalého úspěšného trenéra reprezentace Luďka Bukače.
„Ligu jsme měli dostatečně zmapovanou. A taky jsme uměli dát klukům oddech,“ dočtete se například v jeho autobiografii Moje hokejové století. „Třeba když Jihlava chtěla uspět v evropském poháru mistrů, nikoho z Dukly jsme v domluveném termínu nenominovali. A nadřízení v klubu hráčům vysvětlili, proč v národním mužstvu nejsou.“
Kdo ví, co by si kouč dvojnásobných mistrů světa, vysokoškolský profesor a hokejový filozof o současné rozepři pomyslel, kdyby byl ještě naživu. Nejspíš by jen žasl, jak se vztahy v jeho milovaném sportu pokřivují.
Říha, Jandač, Hadamczik. I oni spílali klubům
Na druhou stranu nářky a stížnosti reprezentačních trenérů na vedení extraligových klubů nejsou žádnou novinkou. Na neochotné uvolňování hráčů si stýskal Pešánův předchůdce Miloš Říha, ale i Alois Hadamczik nebo Josef Jandač, který je nyní paradoxně coby kouč Sparty na opačné straně příběhu.
„Nechci se k tomu moc vyjadřovat, ale je to pořád stejné. Říkám tomu čertovo kolečko,“ pronesl o víkendu Jandač. „V tomhle směru to není jednoduché, nároďák si chce vybrat hráče pro olympiádu, kdyby nejeli ti z NHL. Já musím řešit, co je nejlepší pro Spartu. Ale tehdy jsem se na to tehdy snažil brát ohled.“
Komunikace v reprezentaci? Čertovo kolečko, říká sparťanský kouč Jandač |
Nejsmutnějším vzkazem opakujících se sporů se jeví přetrvávající nejednota v hokejovém hnutí. Chybí pochopení, domluva, soudržnost, zájem o prospěch celku. Snad i největší optimisté či odmítači hokejového úpadku musí vidět, jak bývalá úspěšná škola ztrácí glanc. Dokola se mluví o nalezení a vytyčení nápravné cesty či spojení sil.
Proto do ústřední pozice svaz předloni nainstaloval Filipa Pešána, jenž ale společenství svými výroky naopak spíš rozděluje. A je až příznačné, že i nyní reprezentační kouč se (tentokrát možná i trochu nevinně) připletl do děje příběhu o rozkmotření Sparty s národním týmem.
Seriál ZvolněníAč jsme se za poslední dobu naučili spíš skloňovat slovo rozvolnění, server iDNES.cz z něj ubírá první dvě písmenka a už čtvrtou sezonu pokračuje v hokejovém seriálu Zvolnění. V nepravidelné rubrice se budou reportéři MF DNES a iDNES.cz vážně i nevážně zabývat aktuálním extraligovým děním. |
Ale ono vlastně nejde jen o Pešána.
Řada extraligových manažerů či majitelů ví, že tabulkové odstupné diskriminuje domácí hráče před cizinci, ale následně drtivá většina klubů platnost proklínaného pravidla v tichosti odsouhlasí.
Lenerovo líbivé desatero se dodržovalo jen na papíře. A když dohled nad výchovou nových generací převzali svazem placení regionální šéftrenéři, šéf brněnské Komety a jeden z členů svazového výkonného výboru Libor Zábranský třeba promptně vzkázal, že mu takový člověk nepřekročí práh zimáku.
Názorová roztříštěnost a půtky neubývají. Znalci prostředí by hravě vyjmenovali další a další případy ukazující, že se žádné hokejové sjednocení vážně nekoná. A po aférce (ne)uvolněných sparťanů k nim jen přibyl další.
