Čeští hokejisté do 18 let na světovém šampionátu v akci.

Čeští hokejisté do 18 let na světovém šampionátu v akci. | foto: iihf.com

Trenéři zabavili hokejistům mobily a notebooky. Mladíci zahánějí nudu jinak

  • 0
Minsk (Od spolupracovníka iDNES.cz) - Čeští hokejisté do 18 let se už cítí v běloruské metropoli jako doma. V dějišti šampionátu pobývali týden již na únorovém kvalitně obsazeném turnaji a stejně dlouhý čas tráví v Minsku i nyní. Kromě tréninků a zápasů si však dopřávají i zaslouženého volna.

Není to jen o dřině, neustálém trénování a zápasech, hokejisté do 18 let musí také odpočívat a pročišťovat si hlavy volnočasovými aktivitami. "Trenéři nám zabavili notebooky a mobily, a tak se ve volném čase díváme alespoň na televizi a učíme se přitom rusky. Sledujeme hlavně sportovní kanály, v pátek večer dávali i Příšerky s.r.o. v ruské verzi, což bylo velmi zajímavé," říká o televizních choutkách českého národního týmu útočník Dominik Uher.

Jelikož v dnešní době již není ruština tak moderním jazykem jako v letech minulých, s dorozuměním to nemá česká osmnáctka příliš jednoduché. "Myslím si, že nikdo z kluků rusky neumí, já rovněž neumím ani slovo," potvrzuje trend, kdy se na českých školách učí převážně anglický a německý jazyk.

Volný čas svěřenci kouče Kopeckého netráví pouze sledováním televize, ale i cestami do obchodních center. "Kromě nich jsme navštívili i tržiště, kde jsme si koupili holicí strojek za padesát tisíc," směje se Uher. Naráží tak na místní měnu. Tisíc běloruských rublů je ve skutečnosti asi šest korun českých. "Je to zvláštní a zábavné," pokračuje na adresu běloruského platidla. Čeští hráči samozřejmě myslí i na své nejbližší. "Musím ještě nakoupit suvenýry pro rodinu a známé. Přivezu jim trička, puky a další věci týkající se šampionátu," říká osmnáctiletý frýdecko-místecký rodák.

Bělorusko bývá někdy označováno jako poslední evropská diktatura, v Minsku to však není příliš poznat. Uher má však názor opačný. "Je vidět, že tady diktatura zanechala velkou roli. Nenarazíte ve městě na rodinný domek, je to panelák na paneláku," míní český hráč se sedmnáctkou na drese. Velké pozitivum na Bělorusku našel velmi rychle. "Mají tady hodně hezkých holek," usmívá se od ucha k uchu.

Divácká kulisa na turnaji je prozatím velmi příjemným překvapením. Každé utkání skupiny B sleduje téměř vyprodaný Dvorec sportu. "Atmosféru si moc užívám. Je moc super, že chodí tolik lidí," říká osmnáctiletý hráč, jenž v uplynulé sezóně hájil dres zámořského klubu Spokane Chiefs. "Evropští fanoušci jsou jiní než ti v zámoří, více křičí," soudí a následně jedním dechem dodává: "V Americe máme výborné fanoušky, chodí na nás pravidelně plný dům, což je osm tisíc diváků. Jen na utkání se slabšími týmy přijde tak šestka."

Spokojen s turnajem je i zlínský útočník Petr Holík. "Zázemí je tady na vysoké úrovni, jídlo je rovněž dobré, takže si nemůžeme na nic stěžovat," říká osmnáctiletý svěřenec trenéra Kopeckého. "Je to pro nás vrchol sezóny, takže si to nesmírně užíváme," říká.

V českém národním týmu jsou hned tři hráči z Valašska, konkrétně ze zlínského PSG. Kromě Holíka v týmu trenéra Šolce působí také brankář Kašík a obránce Zámorský. "Není to tak, že bychom se spolu nějak více bavili. Jsme všichni jedna velká parta, která chce uspět a udělá pro to maximum," říká talentovaný mladík, jenž je prozatím druhým nejproduktivnějším českým hráčem na šampionátu. A s kým sdílí pokoj na hotelu? "S Petrem Zámorským," vyhrkne ze sebe.

Na rozdíl od svého spoluhráče Dominika Uhera vidí mnoho kladů také na městě Minsk. "Je to velmi zajímavé město. Vidíme zde jak starší stavby, tak i novější. Minsk má i několik památek, které stojí určitě za shlédnutí," vypráví o kráse běloruské metropole, která má téměř dva miliony obyvatel. "Překvapila mě na městě doprava, je zde velký ruch, všude hodně lidí i aut."

Českému tahounovi, jenž má na drese číslo 21, se líbí i krok českého realizačního týmu k zabavení nejoblíbenějších hraček mládeže, tedy mobilů a notebooků. "Je to určitě správný krok, soustředíme se tak pouze na hru a čistě na svůj výkon," soudí a ještě upřesňuje: "Když máme více volného času, dostaneme věci na chvíli zpět, abychom mohli napsat rodině, kamarádům a známým, jak to tady vypadá," vyjadřuje se Holík k tahu kouče Kopeckého.