Na nejbližším velkém turnaji, kterého se zúčastní nejen světová esa po šichtě v NHL, může ale česká reprezentace chybět.
Zpoza Atlantiku, kde horlivě vyjednávají členové hráčské asociace se zástupci NHL o (nejen) budoucnosti majestátní soutěže, přiletěl až krutý vzkaz:
Sorry, Češi. Za dva roky na Světovém poháru pro vás nezbude místo.
Aby bylo zcela jasno – jedná se dosud o nepotvrzené informace zámořských médií. A zadruhé – Češi by se turnaje zúčastnili. Místo trikotu s propíranou lví hlavou by oblékli dres Evropy, v němž by hráli společně s Němci, Švýcary nebo Slováky. „Nic proti nim, ale když budeme s nimi na stejné soupisce, přijdeme o svoji identitu,“ štve Václava Prospala, dlouholetého útočníka z NHL. „Pořád si myslím, že jsme hokejová země, ale tímhle přicházíme o postavení ve světové špičce.“
Obrázek, který může na Světovém poháru chybět. Fanoušci oslavující český národní tým.
Oficiální zprávy se očekávají v následujících týdnech. Už ale pouhé spekulace značí, že Česko může potkat další sesun do hokejového sklepení. Ačkoli poutavá vystoupení reprezentace na nedávném šampionátu dodala fandům naději na lesklejší zítřky, vyškrtnutí Čechů z elity by jen nemilosrdně zrcadlilo dění na ledové scéně.
Světový pohár se naposledy hrál před třemi lety s osmičkou týmů. Nyní se počítá se šesticí, aby se povedlo turnaj v únoru napasovat do týdenní pauzy NHL. Tleskalo by se Američanům, Kanaďanům, Finům, Švédům, Rusům. A zbylé směsici národů. „Je to nepříjemné, ale musíme si přiznat, že nedosahujeme kvalit těchhle týmů,“ říká Patrik Eliáš, další někdejší brilantní útočník z NHL.
V poslední sezoně napočítal dvacítku krajanů, kteří v NHL odehráli alespoň polovinu mačů. Švédů bylo 50. Finů 25. Rusů o jednoho méně, ale bylo by nesmyslné, aby šéfové NHL vyřadili sbornou a dobrovolně se okradli o možné epické bitvy se zámořskými mančafty. Rusové navíc z posledních sedmi šampionátů dovezli pět medailí. Finové mají tři. Švédové se za stejnou dobu stali třikrát mistry světa. Dvěma stříbry se mohou pochlubit i Švýcaři a třeba Němce zase loni při olympijském finále dělily jen desítky vteřin od zlata.
Finská zlatá radost (vlevo) z letošního MS, loňská švédská. Česká už dlouho chybí.
České úspěchy za dané období? Nula. Nic.
K tomu si připočtěte nepřesvědčivé výkony na Světovém poháru 2016, kde soupisku doplňovali borci z KHL nebo švýcarské ligy. Teď by to bylo obdobné, přitom NHL se snaží na turnaji propagovat vlastní hvězdy. Dál český hokej tíží až na ojedinělé výjimky mizerné výsledky mládeže. Nebo fiasko na letošním draftu NHL, kdy se nejlepší český branec – brankář Pařík – umístil až na 87. pozici.
Česko má schopné jednotlivce, ale postrádá globální persony, jakou v éře hojnosti býval Jágr, Hašek nebo třeba Eliáš. Za poslední tři roky se na All Star Game jako jediný našinec podíval Pastrňák, což do značné míry vypovídá o kvalitách a především popularitě Čechů v současné NHL.
Přilákat zájem, vygenerovat další miliony dolarů. Právě to si zámořští bafuňáři kladou za cíl, když vymýšlejí upravený Světový pohár. Experti kritizují, že miniturnaj bude spíš paskvil než plnohodnotná soutěž. Bude to hlavně show, která má podle scénáře demonstrovat zámořskou nadvládu nad evropskými velmocemi.
Češi se mezi ně už neřadí. Rozmetává to i iluzi, že dlouholeté sportovní chloubě je lépe. Ozdravná terapie, která započala před devíti lety, možná odvrátila totální blamáž, ale nedá se ani říct, že zafungovala.
