Ve všech kolektivních sportech v Česku vládne extrémní individualismus. Není to jen vina Krále, ve fotbale, basketu... atd. je to podobné. Spíš je to o společenském nastavení, kde přesně takoví dostávají na tyto pozice.

Třídění na lepší a horší - ty máš šanci a ty už ne probíhá na úrovni mladších žáků, mnohdy už v přípravkách. Za svůj život jsem viděla zlomy i v 16 - 17 letech. Z velkého talentu 0 a z kluka ještě v žákách sotva 3. pětka najednou v 17 adept na extraligu. Navíc ti kluci nejsou nikde žádná skutečná parta, aby se měli doopravdy rádi a budovala se v nich nějaká soudržnost. Aby se na tréninky těšili nejen kvůli tomu sportu jako takovému, ale na kámoše. Aby se hokej či jiný sport stal jejich přirozenou součástí. Neznám v okolí jediné dítě, které svůj sport nadevše miluje, ale ani se moc nedivím. Ale jak říkám, není to vina Krále, je to společenské nastavení, které to tak chce. Každý z vás si sáhněte do svědomí, jaký je váš přístup.

Kolik nadšených dětí u hokeje zůstane, když rodiče zjistí, že např. v Chomutově se od třetí třídy platí příspěvky 10 k ročně plus dopravování dítěte na zápasy po vlastní ose.

10 tis. ročně není zas až takovej problém, to jsou víceméně drobný. Ta doprava je už daleko horší, plus ubytování, strava na turnajích, obětovanej čas... to vám dá za rok třeba dalších 100 nebo 200 tis. Záleží na tom, co jíte a kde bydlíte.