Nedávné stříbrné tažení reprezentace na mistrovství světa hráčů do 18 let znovu přitáhlo pozornost k výchově hokejových talentů v českých zemích. Lidé ze svazu (ČSLH) věří, že je to jeden z prvních výsledků programů, jež rozjeli v roce 2009.
Podle oficálních informací stouply roční investice do mládeže v posledních pěti letech ze 47 na 79 milionů korun. Svaz založil a dotuje Akademie, v nichž jeho zástupci dohlížejí na sportovní růst i školní prospěch teenagerů. Koupil a rozeslal do oddílů 3 370 sad s výstrojí pro začátečníky v hodnotě 22,3 milionu korun. Pořádá soustředění, podporuje natáčení instruktážních videofilmů.
Tým okolo Slavomír Lenera zve trenéry na semináře, na nichž přednášely i světoznámé kapacity jako Claude Julien (kouč Boston Bruins), Steve Yzerman (manažer Tampa Bay Lightning) nebo Per Marts (trenér švédské reprezentace).
Mládežnickým "nároďákům" se výrazně zpestřil rozpis zápasů a turnajů, na nichž potkávají především špičkové soupeře. Aby přibylo vyrovnaných a kvalitních utkání v extralize juniorů, klesl počet jejích účastníků z 24 na 16. To jsou bezpochyby prospěšné kroky.
Hvězdou díky vysedávání na střídačce?
Se zatím méně přesvědčivými výsledky se svaz úpravou pravidel pokusil otevřít dveře dorostencům a juniorům do nejvyšší soutěže dospělých. Přestože se statistiky oproti nedávné minulosti zlepšily, nadaní junioři se v uplynulé sezoně v extralize objevovali v průměru na 6 minut a 44 vteřin za zápas, což je bída. Vysedávání na střídačce z nich hvězdy neudělá.
Tato kontroverzní aktivita naráží na nevoli části manažerů a hlavně koučů v klubech, kteří raději sázejí na jistotu, tedy na zkušené veterány.
"Byli bychom spokojeni s ice timem přes deset minut," řekl šéftrenér Lener. "Pak to má pro kluky význam. Zároveň chceme, aby se takzvaně dohrávali v juniorské soutěži, kde si vyzkouší třeba přesilovky, na které se v áčku tolik nedostanou."
V nejbližší době se prezident svazu Tomáš Král a jeho podřízení hodlají zaměřit na žákovský hokej. S ministerstvem školství a tělovýchovy jednají o zavedení třetí hodiny tělocviku v týdnu a novém režimu, který by ve vybraných školách prvního stupně zahrnoval bruslařské a hokejové lekce (společně s hodinami basketbalu, fotbalu, volejbalu a házené).
"Zjednodušeně řečeno by to fungovalo tak, že stát by zajistil led a svaz by dodal kvalifikovaného trenéra," prohlásil Lener. "Je to ale otázka dalších debat a samozřejmě financí."
Další snaha o přitáhnutí co největšího počtu dětí spočívá v budování nízkonákladových hal. Vždyť Švédsko či Finsko mají kluzišť třikrát až čtyřikrát víc.
"Ve 128 městech s více než pěti tisíc obyvatel u nás není krytý zimní stadion," řekl Milan Vacke, předseda komise mládeže ČSLH. "Objíždíme radnice, zjišťujeme situaci. Připravili jsme úsporný projekt hal za 48 až 52 milionů korun, což je oproti minulosti zhruba poloviční cena."
Svaz plánuje též dlouhodobou podporu menších oddílů, z nichž mnohým ubývají žákovské týmy a hrozí jim zánik. "To nebezpečí vidíme asi tak ve třiceti procentech klubů. Kdybychom je ztratili, byl by to velký průšvih," tvrdí Vacke.
Zbývá hromada potíží
Léta bohorovné nečinnosti český hokej dál tíží. Spoustu problémů se zatím nepovedlo vyřešit. Řada odborníků se shoduje, že by extralize prospěly platové stropy pro její účastníky.
Talenty stále prchají za modernějšími podmínkami do ciziny. Rodiče si oprávněně stěžují, že jejich potomci jsou oběti novodobého nevolnictví. Že vinou systému tabulkového odstupného nemohou svobodně přestoupit z klubu, v němž nejsou spokojeni, do jiného, kde nabízejí lepší podmínky. Že se k nim hokejoví bossové chovají arogantně.
Mnozí manažeři a trenéři si totiž hledí hlavně svého osobního prospěchu, děti používají jako zdroj peněz pro své zájmy. Nad ledem se často potkávají lenost s korupcí.
Před Královými lidmi se každopádně tyčí obří kupa práce. Snad s ní v dohledné době co nejvíc pohnou.