Škoda porážky ve finále, ale výhra v semifinále nad domácí Kanadou vás musela hodně těšit, že?
Hlavně jsme jim měli co vracet ze zápasu ve skupině, kde nás porazili 7:5.
Byla cítit z utkání v semifinále vzájemná nevraživost?
Určitě. Z předešlých zápasů jsme věděli, že se Kanada dá porazit, takže jsme si na ně tentokrát věřili hodně.
Mladí Kanaďané, když prohrávají, bývají často frustrovaní a dávají to dost najevo.
Snažili se nás provokovat a rozhodit. To se jim naštěstí moc nepovedlo, protože jsme se tím nenechali strhnout. Už před semifinále nás trenér Augusta přesně kvůli tomuto varoval a nabádal nás, ať jsme v klidu a hlídáme se. Abychom s nimi neprohráli i druhý zápas.
Junioři se konečně dostali domů. Smutné stříbro v mezičase přeměnili ve veselé |
Na to, že se hrálo semifinále světového šampionátu, tak v něm diváci viděli hned deset gólů. Kdy jste začali věřit, že vyhrajete?
Těžko říci, protože když dával Tomáš Poletín gól na 5:4, tak Kanada pak hrála ještě přes minutu bez gólmana, a to srovnáním určitě hrozilo. Ale jak jsme dali do prázdné brány, to už jsem věřil.
Vzpomenete si na bezprostřední pocity?
Samozřejmě byly skvělé. Pro mě osobně to byl lepší pocit než ten po prohraném finále. I když jsme získali stříbro, tak v daný moment jste po prohraném zápase smutný. Ale porazit v semifinále Kanadu, na to se nezapomíná, to je něco úžasného.
Juniorský tým za poslední čtyři roky vybojoval hned čtyři medaile. Dvě bronzové a dvě stříbrné. I když na první místo nedosáhl, je to velký úspěch mládežnického hokeje. Souhlasíte?
S odstupem času jsme za to všichni samozřejmě rádi a vnímáme, že to velký úspěch je. Protože mít medaili je vždy dobré, za to bychom měli být rádi vždycky. Možná je to dané i tím, že naše parta delší dobu zůstává pohromadě. Na mistrovství bylo vidět, že s každým zápasem jsme se dokázali neskutečně stmelit a hrát opravdu jako tým. Bojovali jsme jeden za druhého a podle mého nám na šampionátu vycházelo úplně všechno.
Při odletu jste měli potíže s letadlem. Oslavili jste tedy stříbrnou příčku ještě v Kanadě?
Let se nám zpozdil o dva dny, takže my kluci z Evropy, bylo nás asi sedm, jsme tam chodili po městě a na večeře. Bylo to spíše decentní, velké oslavy dělat ani nešly.
Vrátil jste se do české extraligy, jak velký je to přechod?
Mezi chlapy je hokej silovější, víc taktičtější. U juniorů máme zase hru rychlejší a víc se hraje na individuality. Hokej s dospělými mě baví o trochu víc.
Jak by dopadl zápas mezi vaším juniorským repre výběrem a týmem z extraligy?
Těžko říci, ale podle mě by některé ligové celky nároďák určitě dokázaly porazit. Bylo by zajímavé se s chlapy poměřit.
Vaše úkoly v národním týmu byly o něco více defenzivnější než ty v Motoru. Jak jste se zvládal přeorientovat na jiný styl hry?
Máte pravdu v tom, že se jedná o trochu odlišný hokej. Ale myslím si, že v nároďáku i tady v Motoru mám od trenérů spíš obranné úkoly. Na mistrovství to samozřejmě bylo znát ještě víc. A taky je pravda, že v Motoru jsem dal letos jen o jeden gól víc než v Kanadě, takže je to podobné. (směje se)
Černý pátek nejlepšího tria. Parádní série Pardubic zhasla v Boleslavi |
Jak zatím hodnotíte aktuální sezonu v dresu Motoru?
Vidíme, že letos je extraliga extrémně vyrovnaná. Když dvakrát vyhrajete, nebo naopak prohrajete, tak pomalu ani nevíte, na jakém místě v tabulce jste. O to je důležitější, abychom se opravdu pečlivě soustředili na každý zápas. Protože najednou můžete být dvanáctí, a to tady z nás nikdo nechce.
A z vašeho osobního pohledu?
Cítil jsem se skvěle. Snad se mi nyní po mistrovství ještě o trochu víc zvedlo herní sebevědomí. Doufám, že si začnu víc věřit a snad si přenesu do zápasů i rychlost z juniorky.
Na konci loňského července vás ve třetím kole a na 78. místě draftoval tým Utah Mammoth z NHL. Co bude s vámi dál? Vyhlédli si vás po úspěšném mistrovství v zámoří pro další sezonu?
Zatím se nic nového neplánuje. Vypadá to, že i v nadcházející sezoně zůstanu v Budějovicích a uvidíme, co se stane dál. To, že hrajete finále juniorského mistrovství světa, hned automaticky neznamená, že po vás sáhnou. Možná u toho, komu se turnaj extra povede.
