"Vážně skvělá věc. Tohle už je dynastie," říkal hrdě útočník Chris DiDomenico. "Finále bylo spolu s utkáním proti USA úplně nejtěžší," dodal mladý forvard. Což je výmluvné: kanadské hvězdy zdolaly Američany 7:4.
Nejlepší, to je slovo, které na mladé Kanaďany sedí. Neboť jediným, kdo pětkrát za sebou vládl juniorům, byla v letech 1993 až 1997...
... samozřejmě Kanada.
"Hlavní důvod? Nezaspali dobu.Nechali si to nejlepší ze zámořského stylu a k tomu přidali to nejlepší z Evropy," říká Miloslav Hořava, kouč české dvacítky na minulém turnaji.
Hokej je Kanada, Kanada je hokej – tuhle frázi juniorské mistrovství převedlo do reality.
Plné haly, do nichž přišlo celkem přes 450 tisíc lidí. To je pochopitelně nový rekord šampionátů.
Našlapaný domácí tým v čele s hvězdným forvardem Johnem Tavaresem, nejlepším útočníkem a nejužitečnějším hráčem turnaje. A zároveň "prostým" členem týmu.
"Bylo to mnohem jednodušší, když jsem se díky ostatním klukům cítil jen jako jedna část velké skupiny," líčil Tavares, jak setřásal tlak.
K tomu ohromná základna a výchova k profesionalitě už od mládežnických kategorií. "I čeští kluci, kteří v Kanadě hrají a žijí tam v rodinách, mají pevný režim. To my nemůžeme udělat," srovnává Hořava.
Javorový list nyní vlaje tak vysoko, že se na něj čeští mladíci dívají pořádně zespodu.
Sáhnout si na něj? Kdepak.
"DVD ze zápasu Ruska s Kanadou možná dáme všem trenérům extraligy juniorů. Aby viděli, co jsou hráči v tomto věku schopní předvádět," říkal hořce kouč české dvacítky Marek Sýkora. A jeho předchůdce Hořava je ještě pesimističtější: "Kdepak, tohle u nás lidi vědí, ale je jim to jedno. A to je daleko horší." Příští mistrovství světa navíc znovu hostí Kanada, neboť původní pořadatel ze Švýcarska odstoupil.
Takže to vypadá i na šesté zlato.
