Vánoce = čas klidu? Pro hokejisty zdaleka ne. A ty mladé už vůbec. Jako příklad může posloužit frmol talentovaného obránce Jana Košťálka. Přiletěl z Kanady, na letišti se po několika měsících pozdravil s rodiči a okamžitě spěchal na soustředění reprezentace do dvaceti let, která 26. prosince rozehraje mistrovství světa ve Švédsku zápasem proti USA. "Strašně se těším," nelituje zmařených Vánoc.
Trenéři národního týmu mluví o cílech dost opatrně. Co vy?
Každý tam chce jet pro zlatou medaili. Považuju za čest, že můžu hrát za Českou republiku. A pro mě osobně je velká motivace nastoupit proti Kanadě. Nechci se vrátit do klubu a zažít, že si ze mě kluci budou dělat prdelky, že jsme od Kanady dostali příděl. Nejsme tak špatní, aby si z nás dělali srandu.
Jan KošťálekNarodil se 17. února 1995, vyrůstal v Polepech u Kolína. V žákovských letech odešel do Sparty, desetkrát nastoupil v extralize. Před sezonou 2012/13 zamířil do juniorky Rimouski Océanic. Letos ho draftoval Winnipeg na 114. místě. |
Ještě před Kanadou vás čeká úvodní zápas proti USA. Těžký los, souhlasíte?
První utkání bude důležité. Američanů se nesmíme bát a musíme na ně vlítnout. Budou hrát poprvé na evropském hřišti, takže bychom toho mohli využít.
Přeorientování z užšího kanadského ledu musíte zvládnout i vy. Jak to jde?
Je to celkem těžké. Tím, že je hřiště širší a útočné pásmo kratší, tak třeba při přesilovkách vůbec nemám čas na nějaké vymýšlení. Hned musím dát puk a rozehrát, prostě úplně jiný hokej. Z Kanady jsem zvyklý, že když od brány vystartuju do rohu za hráčem, jsem u něj rychle. Ale tady na širším ledě je to strašně daleko a protivník má čas si srovnat puk.
Takže zámořské rozměry vám vyhovují víc?
Vždycky jsem měl rád fyzickou hru, hraní do těla, což v Česku moc nejde, protože hřiště je velké. V Kanadě mi to vyhovuje, častěji se dostanu do kontaktu. Je to pro mě takový zábavnější hokej.
A co styl života?
Je těžké odejít a žít na druhé straně světa, ale naštěstí mi všichni pomáhali. Mám kolem sebe dobré lidi. Rodina, ve které bydlím, je suprová. Cítím se tam jako doma.
Co vaše oblíbené rybaření?
Na to bohužel v Kanadě nemám čas. Je mi to trochu líto, chybí mi ta pohoda u vody. Když se v létě vrátím do Česka, každý týden alespoň jeden den sedím u vody.
Dřív jste byl zvyklý chytat i přes Vánoce? Třeba že byste zašel pro vánočního kapra?
(rozesměje se) To vůbec. Jenom přes léto.
Jan Košťálek si vyzkoušel dres Winnipegu v přípravných zápasech.
Našel jste si v Kanadě nějaký podobný koníček?
Ani ne. Dost času trávíme společně s klukama z týmu. Chodíme do kina, nebo se sejdeme v jedné rodině a koukáme na filmy.
Jak na vás doléhá, že v Rimouski hrál i Sidney Crosby?
Je to hodně znát. Když přijdete na zimák, hned vidíte jeho velkou fotku. Všichni ho tam znali a mluví o něm.
Máte díky tomu o motivaci navíc?
Určitě. Když se občas bavím s ředitelem klubu, říká, že Crosby stále sleduje, jak hrajeme, a ví, co se v klubu děje. Často chodil k rodině, ve které bydlím, takže z vyprávění vím, že to byl super kluk.
Jaké zprávy dostáváte z Česka od tatínka, který vás k hokeji přivedl?
Táta sleduje zápasy přes internet, takže občas řekne, co to hrajeme za bídu. Už na mě kouká tak dlouho, že pozná, kdy hraju dobře a kdy špatně.
Nemáte někdy strach, co vám pak napíše?
To ne. Já jsem rád za všechny rady.
