Zapaluje si cigarety, upíjí z půllitru a vypráví historky. Třeba jak spolu podnikali spanilé jízdy a pak se hádali. Jak Ivan v Litvínově pod parou brnkal na kytaru vykloněný z auta. Nebo jak zkrotil hvězdnými manýry nakaženého Jaromíra Jágra před zlatým olympijským pozdvižením v Naganu. „Pozval ho k sobě domů a postavil ho do latě.“
Nejsmutnější vzpomínka se váže k Hlinkově smrtelné autonehodě. „Kdyby tehdy zůstal v Karlových Varech spát... Jenže on chtěl zpátky.“
Štve vás, když se vás lidé ptají hlavně na Ivana?
Já byl v pozadí, ale když jsme někam šli, on se ke mně hlásil: Tohle je můj brácha! Kolikrát jsem byl na golfu v Karlových Varech. Ivan si dal pár loupáků a pak volal: Přijeď pro mě! Pravda, moc lidí ani nevědělo, že bráchu má. Kolem hokeje v Litvínově nebo v Mělníku, kde jsem byl na vojně, to ano. Ale že bychom spolu někde vystupovali, na to jsme nebyli.
Vím, že potřebovali Jágra dostat do latě, pozval si ho na barák do Hamru, byl tam i můj táta. Hele, bude to tak a tak, řekli mu. Souhlasíš? A on to odkýval.