„Dostávali jsme se do toho postupně, ne hned,“ načal hodnocení Rulík. „Párkrát jsme se dostali pod tlak, na soupeřův kolotoč, byli jsme bez kotouče, oni nás zavřeli. Lepší to bylo od půlky první třetiny.“
Domácí hokejisté se rozjeli, nabrali tempo. A drželi ho vesměs až do konce utkání, které vyhráli 3:1. Spoléhali se na jednoduchost, rychlost, napadání.
Česko - Finsko 3:1. Doma opět vítězně, hokejisty táhl dvougólový Kubalík |
A hlavně se od úvodu nedopouštěli výraznějších chyb, což se o soupeři říci nedalo. Když Seveřany nepotrestal ani z trestného střílení Kovařčík, ani zblízka střílející Zadina, ani do tyčky pálící Tomášek, ujal se role střelce opět Dominik Kubalík.
„Zase jen potvrdil to, co je jeho doména,“ liboval si devětapadesátiletý kouč.
Kubalík navíc přesnost podpořil ještě dravým výpadem, kdy využil nedomluvy mezi finskými zadáky.
Hattrick? Třeba příště, culil se Kubalík. Ocenil diváky, mrzely ho přesilovky |
Nejenže Suomi občas chybělo prostší řešení situací, národní tým je předčil také v jejich silné stránce – v bruslení.
„Měli jsme výborný bekčeking,“ sáhl Rulík po výrazu, který označuje vlastnost či situaci, kdy bránící hráč nahání útočícího soupeře ve snaze vzít mu kotouč. „A to je doména finského stylu. Oni mají perfektní dobruslující hráče, kteří odeberou puk a hned hru otáčí dopředu. Teď jsme je v tom ale předčili a podali výkon, kdy jsme chtěli vyhrát. Šli jsme si za tím celé utkání.“
Český brankář Josef Kořenář hledá puk přes finského útočníka Patrika Puistolu (21). Kotouč ale letí nad.
Třebaže v hodně plynulé třetí části se Finové opět prodírali do útočného pásma, kde dlouze kroužili, vyložené šance si nevytvářeli.
Brankář Josef Kořenář si vystačil s pouhými čtrnácti zásahy a přece si od Rulíka vysloužil chválu. Udržel totiž koncentraci a složité situace řešil s klidem. Tak, že se puky neobjevovaly v nebezpečných prostorech.
„I když druhá třetina skončila 1:1, byla v naší režii. Ta třetí byla snad 5:2 na střely pro nás, pořád jsme měli převahu,“ cenil si Rulík.
Český útočník Daniel Voženílek (95) se vytáčí před finského gólmana Emila Larmiho.
Oporami v osobních soubojích se stali kupříkladu forvardi Daniel Voženílek s Matějem Stránským: „Měli momenty, kdy na mantinelech byli hodně silní. Zase to ze začátku nebylo ono, ale zlepšili jsme se a už nepolevili. Souboje jsou klíč k úspěchu nad Finy, stejně jako bruslení,“ podotýkal dál trenér, z kterého vyzařovala spokojenost.
A to i nad výkony tria, které válí v Evropě, nicméně po zámořských štacích zatím pokukuje marně. Už zmiňovaní Kubalík, Tomášek a Zadina. Všichni hýřili drajvem a ocitali se v šancích.
Český obránce Libor Zábranský (54) zírá na svého spoluhráče z útoku Davida Tomáška.
Finský brankář Emil Larmi reflexivně zasahuje proti pokusu zblízka od českého útočníka Filipa Zadiny (91).
„Hlavně pro ně je dobře, že jsou tady,“ poznamenával Rulík. „V NHL neměli šanci na udržení formy, nesměřovali ani k růstu nebo zlepšení, prostor totiž nedostali. Kvůli velkému počtu zápasů se tam netrénuje a jakmile hokejisti nemají led v zápase, jdou dolů. Tím, že se vrátili do Evropy, jdou nahoru, jsou vytěžovaní a jsou to úplně jiní hráči. Udělali velice správné rozhodnutí.“
Trenér české reprezentace Radim Rulík
Šéf české střídačky se na zvučnou trojici může spoléhat i o víkendu, kdy reprezentační výběr vyzve v sobotu večer domácí Švýcary a v neděli dopoledne Švédsko.
Větším starostem však čelí v obraně. Kvůli nemoci mu už vypadl pardubický bek Libor Hájek, který skončil s antibiotiky. A mezi marody se přidal také jeho klubový spoluhráč Jakub Zbořil, kvůli viróze. Rulík tak nejspíš donominuje na cestu do Fribourgu nového obránce.
„Už máme připravenou variantu, ale počkáme a řekneme, až to bude jasné. Jakub Zbořil s námi ale s nejvyšší pravděpodobností neodjede.“
