Bezprostředně po prohře 3:4 v prodloužení a vyřazení hovořil v Miláně o výkonu rozhodčích. Zlobil se, byl naštvaný, nešetřil kritikou: „Tlačili jsme proti šesti, mám pocit, že se Kanady každý bojí.“
Vzhledem k neregulérnosti trefy Ondřeje Paláta z třiapadesáté minuty vyzněla jeho slova vskutku nešťastně, především v zámoří se do českého kouče obouvali.
Rulík se zlobí na rozhodčí: Bojí se Kanady! Nebylo to fér. Měli strach, že dáme gól |
„V momentě, kdy jsem to pronesl, jsem ještě nevěděl, že jsme dali gól v šesti hráčích. Pokud na to budeme koukat z pohledu fair play, ani bych takový postup nechtěl,“ uznal zpětně Rulík v podcastu Livesport Daily.
K sudím už se tolik vracet nechtěl. Okomentoval ale sporný zákrok Michala Kempného na Nathana MacKinnona za stavu 2:1, který byl posouzen jako nedovolený.
Nedlouho poté česká čtveřice v oslabení inkasovala a soupeř srovnal.
„Strašně mě mrzí, že se jeden z nejlepších hráčů světa uchýlí k simulování a oni mu to zbaští. Tu přesilovku si Kanada vymodlila, za tohle se nevylučuje.“
Trenér českých hokejistů Radim Rulík po příletu z olympijských her.
Výkon proti hlavnímu favoritovi, který se po finálové porážce s Američany musel spokojit jen se stříbrem, označil šedesátiletý kouč za jeden z nejlepších během jeho působení u národního mužstva.
„Takhle jsme se měli prezentovat celý turnaj,“ poznamenal s tím, že hráči neměli v předchozích duelech správně nastavenou hlavu. „Každý jde do zápasu s tím, že má jasné myšlenky, jakým způsobem se chce prezentovat. A právě tohle se mi týmově vůbec nelíbilo.“
Bojovnost a potřebné odhodlání cítil z kabiny až ve strhujícím čtvrtfinále. I když neskončilo senzací, přineslo spoustu pozitiv a poznatků.
Sudí? Tragičtí nebyli, říká Dostál. Rulíkův kartáč nevnímal, zato souzněl s Jílkem |
„Směrem k blížícímu se mistrovství se to budu snažit uchopit tak, aby tohle byla porážka, která nám pomohla,“ hlásil odhodlaně Rulík.
Vystoupení pod pěti kruhy už si po návratu z Itálie stačil zhodnotit s členy svazového výkonného výboru.
Společně se shodli, že celkové osmé místo nelze považovat za úspěch. Zvlášť pokud přihlédneme k tomu, že národní tým porazil jen Francii a Dánsko.
„Nevím, jestli výsledek odráží stav celého českého hokeje, ale určitě to odráží počet hráčů, kteří jsou konkurenceschopní v zápasech na špičkové mezinárodní úrovni,“ líčil reprezentační kouč.
A posléze doplnil: „Ztrácíme počty v NHL, o klíčových rolích v týmech se ani nebavím. Takových kluků máme oproti světu minimum, jsme na tom podobně jako Švýcaři, se kterými pravidelně hrajeme velmi vyrovnané zápasy.“
Po zlatém šampionátu v Praze následovaly na velkých akcích dva čtvrtfinálové konce. „Český hokej chce určitě víc a já jsem si toho vědom,“ prohlásil Rulík.
Smlouvu u reprezentace má platnou do konce letošního mistrovství, které ve druhé polovině hostí Curych a Fribourg. A dál? „Uvidíme, všechno se rozhodne v červnu. Víc to teď nedokážu okomentovat,“ přiznal.
Bude zajímavé sledovat, s jakým kádrem do Švýcarska odcestuje. Nabízí se i varianta omlazení, pozvánka pro některé členy medailových výběrů z posledních juniorských šampionátů, jmenovitě třeba pro Tomáše Galvase.
„Je hezké zabudovávat mladé hráče, ale my na ně kolikrát nedosáhneme,“ připomněl případy Matěje Blümela, Jiřího Kulicha či Davida Jiříčka z předchozích let, načež dodal: „Ale když budou k dispozici, šanci v kempu určitě dostanou.“
