Jaksi bez jiskry a chvílemi bez většího zájmu odpovídal reportérům.
Není divu. O prominentní místo se nerval, spíš mu ho vnutili.
A hlavně, Růžičkovo srdce a mozek teprve vstřebávají tragickou smrt přítele a předchůdce u národního týmu Ivana Hlinky. „Stalo se něco hroznýho. Bolí to,“ pravil.
Nevypadáte moc šťastný, že z vás udělali šéfa reprezentace.
Nedá se nic dělat. Někdo to dělat musí.
Jak jste zareagoval na žádost generality svazu, abyste mužstvo vedl?
Nechtěl jsem to přijmout. V žádném případě. (jednoznačně a rázně) Mám tady na Slavii hodně práce a chci v tom pokračovat. Dohodli jsme se s vedením, že to vezmu na koučování a nějaké tréninky při Světovémpoháru. Jinak musím fungovat i tady.
|
Vladimír Růžička |
|
Narodil se 6. června 1963 v Mostě |
Co vás nakonec zlomilo?
To, že všichni chtěli, abych to dělal já. Vzdoroval jsem hodně dlouho, ale v téhle situaci to asi jinak nešlo. Sehnat trenéra nároďáku dva dny před rozjezdem Světového poháru není žádná legrace. Lidi jsou pod smlouvou v klubech...
Jmenovali vás jen pro Světový pohár. Po turnaji pro vás tedy reprezentační povinnosti končí?
Zatím jsme se takhle domluvili.
Když jste v pondělí šel spát, přemýšlel jste o nejbližších úkolech, nebo vás zaměstnávaly vzpomínky na Ivana Hlinku?
Doma mě čekalo bouřlivé přivítání. (jedinkrát se pousmál) Manželka si nepřála, abych na nároďák kývl. Jinak jsem na hokej moc myšlenky neměl. Co se stalo Ivanovi, je hrozná věc. V současnosti jde všechno ostatní stranou.
Světového poháru se zúčastní všechny velmoci. Nastoupí Švéd Forsberg, Kanaďan Lemieux, Američan Hull... Má to být velkolepá akce. Těšíte se?
Včera večer jsem si prošel všechny sestavy. Nastoupí skoro všichni nejlepší hráči. Všichni fanoušci se na ty zápasy můžou těšit.
A co Vladimír Růžička? Ten se těší?
No, doufám, že i já... Doufám, že odevzdáme všechno a že odejdeme s hlavou nahoře, i kdyby se výsledky nepovedly.
Bude mužstvo hrát i za Ivana Hlinku?
To určitě. Samozřejmě. Ivan si to zaslouží.
Ve čtvrtek máte s hokejisty sraz. Změníte něco v přípravě týmu?
Zatím ne. Půjde to tak, jak Ivan naplánoval.
Napadlo vás, že byste změnil nominaci podle svého?
Ne. Tenhle mančaft Ivan vybral a tak to zůstane. Soupiska vypadá dobře, ostatně probírali jsme ji spolu už dřív.
Jak se vám jmenováním do funkce změní život?
Nijak zvlášť. Dám prostor asistentům Radimovi Rulíkovi a Marianu Jelínkovi. Bohužel další asistent Ondra Weissmann musí místo mě zůstat se Slavií a na Světovém poháru bude chybět.
Tahle skutečnost pro něj musí být nepříjemná. Na jaře dostal místo u reprezentace a hned o první akci přijde...
To byl další z důvodů, proč jsem roli kouče odmítal. Kvůli Ondrovi. Není to vůči němu fér. Ale smlouvu u národního mužstva má pořád a v žádném případě u něj nekončí.
Co ještě potřebujete se svými pomocníky před turnajem stihnout?
Sedneme si, dáme dohromady tréninky. V pondělí se podíváme na zápas s Finskem. Na přípravu máme tři utkání. Pak to začne...
Ve čtvrtek začíná soustředění týmu v Karlových Varech. Kdy se sejdete vy, trenéři? Nějak si zavoláme, domluvíme nějakou schůzku. Asi až na místě, ve Varech...
Váš hlas nezní právě nadšeně. Uvažoval jste o tom, že by se Česko mohlo ze Světového poháru odhlásit?
Ocitli jsme se v těžké situaci. Ale když mi vedení řekne, abych šel na střídačku, tak půjdu. Když poví, že se nehraje, tak nepůjdu.
Přemýšlel jste o tom, jak s týmem vzdáte Ivanu Hlinkovi čest?
Určitě bych o tom chtěl s klukama mluvit na prvním tréninku ve Varech. A musí se připravit i nějaké rozloučení před pondělním zápasem s Finskem v Sazka Areně.
Jak budete na Hlinku vzpomínat? Uměl si prosadit svůj názor.
Vzal mě na olympiádu do Nagana, i když mi bylo čtyřiatřicet, a stál si za tím. V tom byl jedinečný. Na čem jsme se dohodli, to platilo.
Dá se člověk jako on nahradit?
Určitě ne. Byl to parádní chlap, choval se férově a byla s ním ohromná sranda. Ivan se nahradit nedá.
