Eliáš se po konci kariéry nezastaví: Mám se dobře, tak pomáhám

Patrik Eliáš na tréninku hokejové reprezentace do 20 let. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

17 2019
Má za sebou parádní kariéru, kterou mu může leckdo závidět. Třebíčský rodák a odchovanec tamní Horácké Slavie Patrik Eliáš coby šikovný útočník odehrál dvacet sezon v kanadsko-americké NHL, nejprestižnější hokejové lize světa.

V New Jersey, se kterým spojil celou svou zámořskou misi, se stal jednou z hlavních ikon Devils. Jen těžko byste hledali klubovou statistiku, jíž by nevévodil či v níž aspoň nepatřil k nejlepším. Ostatně, více kanadských bodů než Eliáš nasbíral v historii NHL z českých hráčů jen nedostižný Jaromír Jágr!

A ani ten nedokázal to, co technické levé křídlo New Jersey: Eliáš hrál hned čtyřikrát finále Stanley Cupu a ve dvou případech nad hlavu hokejový „grál“ zvedal.

Podle specializovaného internetového serveru capfiendly.com si přitom během svého působení v Americe jen hokejem vydělal více než 73 milionů dolarů – přibližně 1,6 miliardy korun (neoficiální údaje jsou před zdaněním – pozn. red.).

„To hlavní, co mi hokej a dobrá kariéra mohly dát, je to, že jsem zaopatřil sebe i rodinu. Teď mám možnost vidět, jak rostou naše děti, sledovat jejich zájmy a kroužky,“ pochvaluje si Eliáš, který konec bohaté a úspěšné hráčské kariéry oznámil v březnu 2017. „Strašně mě baví být s dcerami, jezdit na různé poznávací výlety. Ať už je to u nás v České republice, nebo po světě. Je to fantastické.“

Nepředstavujte si ale, že majitel bronzových medailí s olympijských her či mistrovství světa „v důchodu“ zahálí. „Není to tak, že si jen užívám. Jsem stále na cestách,“ prozrazuje Eliáš. „Počítal jsem, že od 10. června do začátku srpna budu doma asi jen čtyři pět dní. Mám spoustu povinností, ať už v hokej, nebo v charitě.“

Minulý týden vás mohli fanoušci potkat na zimním stadionu v  Jihlavě, kde měla soustředění česká reprezentace do 20 let, jíž pomáháte jako asistent trenéra. Prozraďte, jaké to je? Dlouhé roky jste hokej sám hrál, teď mladé kluky už pouze sledujete a radíte jim...
Já jsem radil, i když jsem hokej ještě hrál. (usmívá se) Takže pro mě to zas o moc jiné není. Myslím si, že hokeji rozumím. Vidím věci, ve kterých člověk může těm klukům poradit. Herní situace, maličkosti, které jim hru ulehčí. A díky kterým se mohou zlepšovat.

Když člověk ukončí kariéru a dá se na trenéřinu, jde o logický krok?
Asi ne, neviděl bych to tak. Logické je to v tom, že když člověk hokej dělá dvacet pětadvacet let profesionálně, je to věc, které by měl nejvíce rozumět. Ale každý máme svoje zájmy, svoje vědomosti, něco, co nás zajímá. Pro mě bylo skvělé, že jsem díky Vaškovi Varaďovi (hlavní trenér – pozn. red.), který mě oslovil už loni, tuto možnost dostal. Baví mě to, jsem u toho rád. Uvidíme, kam ty kroky povedou dál.

Patrik Eliáš na tréninku hokejové reprezentace do 20 let.

Dvacítka, u které nyní působíte, v nadcházející sezoně sehraje mistrovství světa v domácím prostředí. Je to pro vás o to pikantnější?
Určitě to tak bude pro ty kluky. Pro nás trenéry je práce vždycky stejná. I když... Doufám, pevně věřím, že atmosféra v Ostravě a Třinci bude neskutečná. Teď při mistrovství světa v parahokeji jsme znovu všem ukázali, že jsme hokejový národ. Lidé tu hokej mají rádi, chodí na něj, klukům fandí. Atmosféra byla parádní. Navíc tohle bude strašně zajímavý turnaj. Pro spoustu lidí v hokejovém světě je to po olympiádě a Světovém poháru třetí nejzajímavější akce, která je pro ně významnější než mistrovství světa dospělých.

Vraťme se zpět k trenéřině. Vy jste byl letos coby asistent také v New Jersey. Co vám to dalo?
Byl jsem pozvaný na posledních čtrnáct dní v sezoně, asi se to dá nazvat stáží. Chodil jsem na tréninky, jezdil na zápasy, byl jsem při všech týmových mítincích. Pro mě to byla další cenná zkušenost. Uvidíme, co z toho vzejde dál do budoucna.

Devils v posledních letech procházejí velkou obměnou. Ze současného kádru už moc hráčů osobně nepamatujete, že?
Z kluků, kteří tam byli dlouhodobě, už zbyli jen Andy Green a Travis Zajac. Jinak je tým úplně jiný. Což je ale normální, protože se obměnili majitelé a management.

New Jersey má ale na co navazovat.
Myslím, že pro jakoukoliv organizaci je důležité držet si historii v sobě. Náš klub nějakou má. Sice oproti jiným není dlouhá, ale byla tu opravdu úspěšná doba. Z tohoto pohledu je dobré držet bývalé hráče u týmu. Mají organizaci co dát. I pro mladé, kteří přicházejí jako noví, je důležité, aby viděli, že jsme pyšní na ten klub, tým, na to logo. A na to, co jsme dokázali.

Z posledních sedmi sezon se však New Jersey do play off dostalo jen jednou. Jak dlouho bude trvat, než se opět vrátí na pozice, kam patřilo?
Už by to nemělo trvat dlouho. Máme kvalitní mladé hráče, kteří mají za sebou tři čtyři roky a dostávají se do věku, kdy od nich potřebujeme, aby už úspěch udělali. Aby se pravidelně dostávali do play off. Samozřejmě je to neskutečně těžké. Není to, jako to bývalo v době, kdy bylo dvanáct týmů, které když chtěly, měly play off předurčené. Teď naopak může být v play off kterýkoliv tým. Islanders před sezonou každý tipoval na to, že skončí poslední. A bum, oni jsou v play off. Ale naše organizace, New Jersey, už by měla brzy ten krok udělat. A patřit k těm stabilnějším týmům v soutěži.

Patrik Eliáš sleduje výkon české hokejové dvacítky.

Zmiňujete vyrovnanost soutěže. Co říkáte na to, že Stanley Cup letos vyhrál tým, který v průběhu sezony byl chvíli na poslední příčce celé ligy?
Je to neskutečné! A jen to ukazuje, že člověk se v jakékoliv situaci nesmí vzdávat. Musí věřit, bojovat. Klobouk dolů před trenérským štábem, který vedl Craig Berube. Prostě zcela změnil víru svého týmu.

Jednalo se i v případě St. Louis o překvapení?
Musím říct, že jsem měl možnost je vidět hrát proti nám dvakrát živě, když jsem byl u Jersey. A to už se jim dařilo. Bylo to vidět. Trenéři říkali: o St. Louis před play off nikdo moc nemluví. Ale je to nejsilnější tým v lize, fyzicky zdatný. Přesně stavěný na play off. Měli obránce vysoké, mobilní, kteří umí hrát jak to útoku, tak do obrany. A gólman (Jordan Binnington), který chytá na farmě, přijde a vychytá Stanley Cup, jak to před třemi lety udělal (Matt) Murray v Pittsburghu, je prostě skvělý. To jsou příběhy. První Stanley Cup v historii klubu! Samozřejmě bychom ho přáli našim klukům, Čechům. Ale příběh St. Louis je taky fantastický.

Jak moc mrzí, že mezi vítězi Stanley Cupu letos znovu není žádný krajan?
Je to samozřejmě škoda, pro nás, české fanoušky. Měli jsme tam dva Davidy (Krejčího a Pastrňáka) a Zdena Cháru, Čechoslováka, kterého občas bereme za našeho. Byli hrozně blízko. Já jsem párkrát v kariéře sedmý zápas zažil a je to vabank. Když je člověk takhle blízko, tak o to víc to mrzí. Oni měli skvělý tým, celou sezonu. Já jsem Boston považoval za největší favority, nejvíce vyrovnaný tým. A přesně tak stavěný. Ale když se podívám na to finále, St. Louis na jejich nejlepší hráče zahrálo fantasticky. A pak je to někde vidět, někde to chybí. Ale klobouk dolů před oběma týmy.

Sledoval jste zápasy přímo? Vstával jste kvůli tomu v noci?
Ne, to ne. Ráno jsem se kouknul na deseti- patnáctiminutový sestřih.

Zase takový fanoušek nejste?
Mám jiné povinnosti. (usmívá se)

Chcete se teď více věnovat rodině? Během kariéry v NHL toho hráč moc nestihne.
Ano, chci, hodně. A právě proto kombinace s nároďákem, kdy člověk má za rok šest sedm akcí, je skvělá. Stále má dost času na rodinu. Zároveň se držíte u hokeje a předáváte své zkušenosti dalším. Pro mě ideální kombinace.

Takže kariéra ligového kouče vás neláká. Času by rázem bylo znovu podstatně méně.
Láká, samozřejmě. To byl i důvod, proč jsem byl v New Jersey. Láká mě to. Ale spíš směrem do zámoří, pokud se naskytne možnost. Mně se naskytla už před dvěma lety, ale tehdy to pro mě bylo hrozně brzy. Uvidíme, jestli přijde něco dál.

SELFÍČKO. Patrik Eliáš během slavnostního večera, při němž New Jersey...

Zmiňoval jste, že kromě hokeje se věnujete i charitě. Jediný den po skončení hokejového soustředění v Jihlavě jste s UNICEF odlétl do Rwandy. Prozradíte víc?
Odletěli jsme tam na týden s týmem asi pěti lidí podívat se na projekty, které tam jsou. Do různých táborů – ať jsou to lidé s HIV, nebo projekty, na kterých se UNICEF podílel. Čištění vody a tak dále. Šlo o to, podívat se tam a dát těm lidem najevo, že nás to zajímá. A že se jim svět snaží pomáhat. Protože ta životní situace tam není taková, jakou mi v běžném životě máme, a občas na to zapomínáme. Byli jsme tam i z toho důvodu, abychom mohli předat informace o tom, jak už se jinde pomáhá, a věděli, co je tam potřeba.

Je to lidsky hodně obohacující práce? Zažil jste NHL, život v luxusu. Teď se naopak podíváte na místa, kde je největší chudoba, nemoci, války...
Člověk si mnohé uvědomí. Já rád cestuji, rád si užívám, rád poznávám nové věci. A mám se dobře. Ale je důležité, aby si toho člověk vážil. Tohle jsou věci, které vás obohatí. Uvědomíte si, jaké máte v životě štěstí. A že když člověk dělá něco pro druhé, tak se mu to může pak i vrátit.

Navíc, po tom všem člověk asi svoje problémy vnímá jinou optikou...
Stoprocentně. Nejdůležitější pro nás je zdraví. A třeba děti jsou v situacích, které si nevybraly, narodily se do nich. Jejich životy jsou nějakým způsobem ovlivněné. Ale! Když jsme byli s UNICEF na cestách poprvé, tak pro mě bylo velké překvapení, že ti lidé nebyli smutní. Prostě žijí ve svém světě a neznají nic jiného.

Kam všude jste se s UNICEF už podíval?
V Africe jsem s nimi poprvé. Byli jsme ve Střední Americe, asi před jedenácti dvanácti lety, kde jsme natáčeli i dokument pro NHL. Pro mě bylo zajímavé vidět ten kontrast. Byl jsem v letadle plném Američanů, kteří do Belize letěli na dovolenou. A my jsme mířili do té samé destinace. Když si člověk uvědomí, že je sorta lidí, kteří si užívají, mají se dobře, a jen o kousek dál jsou děti, které jsou na tom zdravotně špatně, jsou HIV pozitivní, nemají kde bydlet, žijí na skládkách, nemají co jíst, nemají světlo... Je to opravdu kontrast. A je v tom opět ponaučení. Je potřeba ten vzkaz předat dál a pomáhat.

Autor:

MS hokejistů 2020 ve Švýcarsku

Švýcarská města Curych a Lausanne budou od 8. do 24. května 2020 hostit 84. hokejové mistrovství světa. Šampionát se ve Švýcarsku uskuteční poprvé od roku 2009

Marko Anttila, Anthony Mantha, Mark Stone, Jonathan Marchessault Jan Kovář, Jakub VoráčekMichael FrolíkKaapo Kakko, William Nylander, Nikita Kučerov

Nejčtenější

Spartu posílí Polášek. Máme silnou obranu, těší manažera Hlinku

Adam Polášek a Jaroslav Hlinka

Další nadstandardní posilu hlásí hokejová Sparta. Tradiční klub, který chce konečně vybřednout z...

Kleknu, odrazím se a nic. Když extraligový objev mění led za kolečka

Gólman Dominik Frodl během přípravy na sezonu.

Jako brankářský nováček okouzlil hokejovou extraligu. A v nové sezoně bude chtít Dominik Frodl...

Dva roky nehrál, teď se Přibyl vrací. Zájem máme, říká hokejová Sparta

Daniel Přibyl ve Spartě patřil k nejlepším útočníkům české extraligy. Teď...

Daniel Přibyl je blízko návratu na led. Odchovanec hokejové Sparty, který nehrál soutěžní zápas dva...

Když vazy praskají jak pruty na ryby. Nedorost: Vracel jsem se čtyřicetkrát

Plzeňský útočník Václav Nedorost se raduje se spoluhráči z gólu v zápase s...

Kariéru mu ničila zranění. Prodělal během ní neuvěřitelných 18 operací, pravidelně mu praskaly vazy...

Moje zodpovědnější generace. Více jsme se rvali, vzpomíná Kumstát

Petr Kumstát ze Sparty se raduje z gólu v utkání se Zlínem. S gratulací...

Po dvou protrápených sezonách ve Spartě nechtěl další podstupovat. Petra Kumstáta nezlákala ani...

Další z rubriky

Eliáš se po konci kariéry nezastaví: Mám se dobře, tak pomáhám

Patrik Eliáš na tréninku hokejové reprezentace do 20 let.

Má za sebou parádní kariéru, kterou mu může leckdo závidět. Třebíčský rodák a odchovanec tamní...

Říha o svém konci u reprezentace nevěděl. Zvažuje i předčasný odchod

Trenér českých hokejistů Miloš Říha při utkání o bronz.

VIDEO Trenéra české reprezentace Miloše Říhu zaskočilo minulý týden oznámení hokejového svazu, že ho od...

Havlát: Když se mi něco povede, mám nutkání to zase chytit

Martin Havlát v dresu Komety při svém loučení s kariérou.

Letní počasí se zrovna na jižní Moravě skrylo za mraky a občasné přeháňky. Martina Havláta to...

Advantage Consulting, s.r.o.
ELEKTRIKÁŘ – ZLÍNSKO

Advantage Consulting, s.r.o.
Zlínský kraj
nabízený plat: 26 000 - 28 000 Kč

Najdete na iDNES.cz