Zpočátku slyšel chválu od přísného kouče Johna Tortorelly, ale stejně se za ty tři roky v týmu Columbusu nikam moc neposunul. A tak se 26letý útočník Lukáš Sedlák v létě rozhodl, že americký sen zůstane splněn jen z části a on se vrátí do Evropy.
Lukáš Sedlák (v bílém) v dresu Čeljabinsku.
„Nechtěl jsem dál hrát ve čtvrté lajně. Furt bojovat o nějakou svoji pozici a hrát pár minut za zápas. Chtěl jsem si hokej zase užívat a všem dokázat, že na to mám. A vidíte, všechno je teď zatím super.“
Od léta je zaměstnancem klubu z Čeljabinsku, hraje KHL, místo nicotných pěti minut má v průměru přes devatenáct za zápas, chodí na přesilovky i oslabení. A dnes se ve švédském Leksandu dočká i premiéry v reprezentaci. „Je to pro mě velká událost. V mém hledáčku je samozřejmě i mistrovství světa a beru to jako velkou šanci.“
V útoku bude mít dnes po boku Dmitrije Jaškina. Také jemu je 26 let, také on okusil juniorku, farmu, dostal se do NHL. Jenže ani on ne a ne přesvědčit, že má být její pevnou součástí. A když minulou sezonu byl jen věčným náhradníkem ve Washingtonu, tak se i on rozhodl pro ruskou cestu a teď jedním z lídrů moskevského Dynama.
Dmitrij Jaškin
„Zatím ten krok hodnotím jen pozitivně. Mám hodně času na ledě a cítím důvěru od trenéra, což je nejdůležitější. S tím přichází i všechno ostatní. Právě proto jsem šel ze zámoří do KHL, abych více hrál,“ vypráví Jaškin.
I on si připisuje víc než 19 minut za zápas, v produktivitě KHL je na sedmém místě, nedávno byl vyhlášen nejlepším útočníkem týdne a nadšený z jeho hry byl při inspekci i kouč Miloš Říha. A následně od něj přišel „povolávák“ na Karjalu.
Jenže hráčů, kteří v létě opustili zemi za Atlantikem a vydali se vydělávat - a snad i víc se bavit hokejem - do KHL, je teď v reprezentaci víc. I proto má Říha pro turnaje EHT větší a kvalitnější výběr, a tak mohl s předstihem oznámit, že na Karjalu a prosincový Channel One Cup složí dva poměrně odlišné týmy.
Finský útočník Niko Mikkola před českou brankou. Tu statečně brání gólman Jakub Kovář a bej Jakub Jeřábek.
Dává mu to i klid s výhledem na mistrovství světa, protože se nejspíš jen tak nezopakuje letošní Bratislava a přílet tolika výtečných hráčů z NHL.
Navíc navrátilci obdobně jako Sedlák s Jaškinem mají v klubech stěžejní role. Zpět v Podolsku, ze kterého se před dvěma lety do NHL vydal, je Jakub Jeřábek. Bek, který si sice střihl angažmá u dvou posledních vítězů Stanley Cupu, ale dohromady v elitní lize hrál jen 37 zápasů. Když viděl, jak se soutěž pořád a pořád omlazuje, šel v 28 letech zpět do Ruska.
Osmadvacet jei Andreji Šustrovi. V zámoří toho sice prožil za jedenáct let mnohem víc než Jeřábek. Hrál na Aljašce, vystudoval univerzitu, stal se součástí týmu Tampa Bay, se kterým prožil i finále Stanley Cupu. I on se však po loňském trejdu ocitl v roli „pátého kola u vozu“, a tak je teď coby dvoumetrový bílý muž občas atrakcí ulic čínského Pekingu, kde hraje KHL.
Andrej Šustr ještě před rokem takhle slavil svůj gól za Anaheim. Momentálně hraje za čínský Kunlun v KHL.
„Lidé se občas zastaví a fotí si mě. Člověk totiž nějakých třicet čtyřicet centimetrů vyčnívá.“ A jelikož je, navzdory dalekému angažmá, teď během sezony po ruce kouči Říhovi, vytvoří na turnaji Karjala s Jeřábkem první obranný pár. Mohou dostat naloženo, protože Šustr nyní hraje přes 21 minut za utkání a Jeřábek dokonce o minutu víc. „Po těch posledních dvou sezonách v NHL jsem rád, že jsem dostal dobrou příležitost být platným hráčem týmu a užívat si znova hokej,“ říká Šustr.
Všichni čtyři mluví obdobně a jejich příběhy se podobají. Navíc k nim můžete přidat trio dalších, kteří v létě učinili stejný kariérní krok. Útočník Tomáš Hyka „prozatím“ uzavřel dvouletou zámořskou misi v Las Vegas a teď je Sedlákovým parťákem v Čeljabinsku. Býval by hrál s ním a Jaškinem dnes proti Švédsku v lajně, ale je zraněný.
Zpět v nároďáku je bek Filip Pyrochta, jemuž nevyšel boj o „flek“ v Nashvillu. Z Ameriky se vrátil také obránce Libor Šulák, byť po úterním vyhazovu z Čerepovce je zatím bez práce.
Projeví se letní stěhování hokejistů i na výsledcích z EHT?
