"I když jsem možná naivní. Jistě, bude to pro mě osobní zklamání, jestli se něco mimořádného nestane. Sám nic podnikat nebudu. Každý ví, kde mě najde." Takhle mluví o českém týmu, nazývá ho "naši". Dává mu jasně přednost. Přitom nová ročenka odborného časopisu The Hockey News pasuje Nedvěda na kandidáta kanadského mužstva.
"Ron Low, náš kouč v Rangers, se ptal, jak je to se mnou," vypráví Nedvěd. "Odpověděl jsem, že když mě pozvou, pojedu za nás. To je vše." Mezi aktivními českými centry posbíral v historii NHL nejvíc bodů. V New Yorku se stal hvězdou. Přesto o něj v národních výběrech není zájem.
Odnesl trapný neúspěch na Světovém poháru 1996, z něhož nevyvázl s čistým kreditem. Vykládalo se, že nezapadl do kolektivu, že se málem porval s Robertem Reichlem.
"Tehdy to byla fraška, pořádně jsme se nepřipravili," uznává Nedvěd. "Ale problémy mezi námi nebyly. Naopak byla legrace. A to s Robertem je největší hovadina, jakou jsem kdy slyšel." Ani dávné půtky s Messierem si nedává za vinu. "Se mnou vyjde každý," tvrdí. "Proč bych se tehdy já stavěl proti osobnosti, jakou je Messier? To bych šel hlavou proti zdi!"
Nicméně kaňky na pověsti se nezbavil. Od Světového poháru ho reprezentace míjí, vztahy zamrzly. "Tým dělají hvězdy, co pracují pro mužstvo," řekl na posledním šampionátu kouč Josef Augusta. "Petr vedl jiný život než ostatní kluci. A třeba Martin Ručinský zná prostředí nároďáku daleko líp." Přesto Nedvěda zval loni na mistrovství světa do Petrohradu.
Vytáhlý chlap vyznávající svobodné myšlení žádal jistotu, že na turnaji s dvojím občanstvím smí nastoupit. Nedočkal se jí. "Sekretář Micka mě přesvědčoval, že můžu, ale já nechtěl šaškovat na soustředění a v přípravě, aby mě pak z mistrovství vyhodili jako Samuelssona z Nagana," vysvětlil, proč odmítl.
Český svaz psal na mezinárodní federaci o vyjádření k Nedvědově statusu, ovšem poté, co hráč nepřijal účast v Petrohradu, žádost zase stáhl. "Nevíme, jak to s Petrem je," řekl Jindřich Micka. "Co se týče Salt Lake City, není ani v předběžné nominaci, takže jsme nic nezjišťovali. Záleží na trenérech."
"Ron Low, náš kouč v Rangers, se ptal, jak je to se mnou," vypráví Nedvěd. "Odpověděl jsem, že když mě pozvou, pojedu za nás. To je vše." Mezi aktivními českými centry posbíral v historii NHL nejvíc bodů. V New Yorku se stal hvězdou. Přesto o něj v národních výběrech není zájem.
Odnesl trapný neúspěch na Světovém poháru 1996, z něhož nevyvázl s čistým kreditem. Vykládalo se, že nezapadl do kolektivu, že se málem porval s Robertem Reichlem.
"Tehdy to byla fraška, pořádně jsme se nepřipravili," uznává Nedvěd. "Ale problémy mezi námi nebyly. Naopak byla legrace. A to s Robertem je největší hovadina, jakou jsem kdy slyšel." Ani dávné půtky s Messierem si nedává za vinu. "Se mnou vyjde každý," tvrdí. "Proč bych se tehdy já stavěl proti osobnosti, jakou je Messier? To bych šel hlavou proti zdi!"
Nicméně kaňky na pověsti se nezbavil. Od Světového poháru ho reprezentace míjí, vztahy zamrzly. "Tým dělají hvězdy, co pracují pro mužstvo," řekl na posledním šampionátu kouč Josef Augusta. "Petr vedl jiný život než ostatní kluci. A třeba Martin Ručinský zná prostředí nároďáku daleko líp." Přesto Nedvěda zval loni na mistrovství světa do Petrohradu.
Vytáhlý chlap vyznávající svobodné myšlení žádal jistotu, že na turnaji s dvojím občanstvím smí nastoupit. Nedočkal se jí. "Sekretář Micka mě přesvědčoval, že můžu, ale já nechtěl šaškovat na soustředění a v přípravě, aby mě pak z mistrovství vyhodili jako Samuelssona z Nagana," vysvětlil, proč odmítl.
Český svaz psal na mezinárodní federaci o vyjádření k Nedvědově statusu, ovšem poté, co hráč nepřijal účast v Petrohradu, žádost zase stáhl. "Nevíme, jak to s Petrem je," řekl Jindřich Micka. "Co se týče Salt Lake City, není ani v předběžné nominaci, takže jsme nic nezjišťovali. Záleží na trenérech."
